Moskva v odvetě za sestřelenou stíhačku sestavila seznam zakázaných potravin z Turecka. Na něj se kromě ovoce a zeleniny dostaly také drůbeží maso, sůl či řezané květiny. Embargo, které začne platit od Nového roku, se nevztahuje na zboží, které si lidé vezou pro osobní potřebu v povoleném množství. Média se obávají, že sankce nejvíce postihnou ruské spotřebitele, podobně jako ruská odvetná opatření za západní sankce.
Všechny šarže odebrala inspekce v Kauflandu a pozastavila jejich uvádění do oběhu již minulý týden. Antibiotika se do medu dostala pravděpodobně z příměsi zahraničního medu. Většina medů nesla označení, že jde o český výrobek. Některé přiznávaly, že jsou mixem medů ze zemí Evropské unie a z dalších zemí.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce nařídila společnosti Mondelez Czech Republic, která vyrábí mimo jiné sušenky či piškoty pod značkou Opavia v Polsku, aby na obalech potravin uváděla zemi původu. S výrobcem zahájí inspekce správní řízení o uložení pokuty. Z obalu totiž není zřejmé, že se tradiční piškoty vyrábějí v Polsku. Je na něm pouze název a česká adresa prodávajícího.
V sobotu proběhne Národní potravinová sbírka. Češi budou moci v hypermarketech věnovat potraviny chudým a sociálně znevýhodněným. Zatímco část společnosti nemá co jíst, v Česku se ročně vyhodí více jak 80 kg potravin na osobu. I na to chce sbírka upozornit. "Největšími plýtvači jsou mladí lidé od 18 do 25 let. Protože mladí jsou současně největšími ekology, tak si myslíme, že jim patrně nesepnula souvislost mezi plýtváním potravinami a zátěží na životní prostředí,“ konstatuje Věra Doušová, předsedkyně Potravinové banky Praha. Upozorňuje, že české domácnosti plýtvají mnohem více než obchody. Češi podle ní neumějí nakupovat střídmě a odolat akcím, neodhadnou množství surovin pro vaření.
Nahlédněte s námi do Potravinové banky Praha. Jedná se o velký sklad v pražské Hostivaři. Místo sejfů tu najdete krabice a palety, místo peněz neprodejné potraviny. Auta, která navážejí a odvážejí zdejší "ceniny", nejsou pancéřovaná. Deset kilo brzy procházejících jogurtů a šišaté dýně jim patrně cestou nikdo neuloupí. Pro Charitu, Naději, stacionáře či azylové domy však znamenají učiněný poklad.
Antibiotika se zatím prokázala u dvou šarží od společnosti Včelpo, prodávaly se v řetězci Kaufland. Dostala se do nich nejspíše příměs zahraničního medu - medy přitom nesly označení "české": Dávky by neměly být nebezpečné pro lidi, výrobky byly staženy.
"Protože se Ukrajina připojila k ekonomickým a finančním sankcím vůči Rusku, rozhodli jsme se zavést ochranné opatření v podobě potravinového embarga," citovala agentura ruského ministra hospodářského rozvoje Alexeje Uljukajeva. Ukrajinský prezident Petro Porošenko v polovině září podepsal dekret uvalující sankce vůči 388 fyzickým a 105 právnickým osobám.
Porovnali jsme rok 1989 a současnost ohledně výdajů domácností. Zatímco před čtvrt stoletím dával průměrný český spotřebitel na nákup potravin 26,3 procenta svých výdajů, nyní už je to jen 18,4 procenta. Stále větší část výdajů naopak míří na nájemné, poplatky za vodu, plyn a elektřinu. Díky tomu, že lidé bohatnou, mají i více peněz pro nákup jiného zboží a služeb - protože nákup třeba dvaceti rohlíků místo pěti by jim nic nového nepřinesl.
Majitel někdejší Opavie, americký Mondelez, přesouvá do Opavy výrobu z Portugalska. Tamní továrna se uzavře v polovině příštího roku. Po dvoumiliardové investici do výrobní haly v Opavě tady vznikne největší továrna na sušenky, kterou Mondelez v Evropě má, dosavadní kapacita se zdvojnásobí. Práci to přinese dvěma stovkám lidí. První nová linka už funguje od konce léta, další začnou vyrábět v průběhu příštího roku.
Jeden z největších tuzemských výrobců uzenin, skupina Agrofert ministra financí Andreje Babiše, zpochybňuje zprávu Světové zdravotnické organizace. Ta označila párky a salámy za karcinogenní látky, které jsou podobně nebezpečné jako plutonium či kouření. České ministerstvo zdravotnictví na zprávu reagovat nebude.
Situace na trhu potravin byla hlavním tématem Žofínského fóra. Za jeden z největších problémů označili řečníci klesající soběstačnost Česka. Nejkřiklavějším případem je podle ministra zemědělství vepřové maso, u kterého domácí produkce kryje spotřebu už jen zhruba z jedné poloviny. Na tuzemském trhu je přesto vidět trend příklonu spotřebitelů k českým potravinám.
Párky, slanina, šunka a další typy zpracovaného masa se na základě nejnovější studie dostaly na seznam prokázaných karcinogenů. Uvedla to Světová zdravotnická organizace a varovala, že přispívají ke vzniku rakoviny tlustého střeva. Uzeniny spolu s červeným masem obecně zařadila do stejné skupiny prokázaných karcinogenů, jako jsou například plutonium, azbest či tabák.
Adam Smith bojuje proti plýtvání jídlem – otevřel si síť restaurací, ve kterých vaří pouze z prošlých potravin. Myšlenka se rychle ujala, jeho projekt Real Junk Food Project má pobočky v Austrálii, Spojených státech nebo Nigérii. Zachránil takto už 200 tun potravin, které by skončily v koši.
Ruské embargo na dovoz z EU a zrušení kvót na produkci v jednotlivých zemích. To jsou dva hlavní důvody, proč je v celé EU nadbytek mléka a jeho cena výrazně klesla. Tuzemským chovatelům přitom náklady rostou - po suchém létě je nedostatek krmiva, takže je podstatně dražší a navíc méně kvalitní.
Obchodní řetězec Lidl dočasně nabídne kolem 70 produktů z dob socialismu. I tentokrát je dodavatelé zabalili do původních obalů, u masných výrobků je původní i receptura.
Na hospodaření firmy měl pozastavený export do Ruska mimořádně negativní dopad, říká předseda představenstva Madety Milan Teplý. Zisk loni klesl o 14 milionů na 204 milionů korun. Tržby nicméně stouply o 875 milionů na 5,7 miliardy.
Kvůli suchu výrazně stoupla cena sena a kukuřice. Dražší krmivo pak zvedá i cenu hovězího masa. Vyšší náklady mají i chovatelé prasat, ti si ale zdražení nemohou dovolit. Naopak: Vepřového je teď v Česku nadbytek a hrozí, že české maso zmizí z trhu.
Brambory byly v září o polovinu dražší než loni a ceny by měly růst i v dalších měsících. Více stojí i zelí nebo mrkev. Kvůli suchému létu byla letos nižší úroda. Na počasí doplatili i sadaři, zvláště jablka jsou totiž malá a část z nich nelze prodávat ke konzumaci. Díky slunci je však ovoce cukernatější, takže lze čekat kvalitnější víno i slivovici.
Při nákupu dává přednost označeným potravinám necelá desetina lidí, spíše se je snaží kupovat 28 procent respondentů. Častěji jde o lidi, kteří mají maturitu nebo vysokoškolské vzdělání. Průzkum dále ukázal, že další značky kvality si většina lidí nevybaví.
Podle letáků s akčními nabídkami potravin nakupuje sedm z deseti domácností, ukázal nový průzkum společnosti Gfk. Přítomnost českého a regionálního zboží je při výběru nákupního místa důležitá pouze pro šest procent domácností. Obliba řetězců u spotřebitelů meziročně mírně vzrostla.
