Již zhruba tři a půl miliardy korun věnovali Češi na pomoc Ukrajině. To už je téměř třikrát víc, než kolik se vybralo v donedávna rekordních sbírkách pro oběti loňského tornáda. Díky darům Člověku v tísni, Post Bellum nebo i ukrajinské ambasádě putovaly na pomoc válkou zasažené zemi tuny humanitární pomoci, ale také vybavení pro vojáky. Můžete být na sebe pyšní, shodují se organizátoři sbírek.
Tři čtvrtiny Čechů jednoznačně viní Rusko z rozpoutání války, země má u lidí nejhorší reputaci od vzniku samostatného Česka. Zjistila to agentura STEM. Invazi podporuje desetina Čechů. "Kvůli dezinformacím jsme jich čekali víc. Silná emoce a šok z války i historická zkušenost s ruskou okupací ale hrají svoji roli. I proto Češi tolik pomáhají," říká ředitel STEM Martin Buchtík pro Aktuálně.cz.
„Česká společnost je ochotná být solidární v kratších obdobích krizí, když rozumí tomu, co se na místě děje, a když je přesvědčená, že pomoc dorazí, kam má. Naše sbírka je teď jednou z největších i v absolutních číslech, což je fascinující,” říká ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. Lidé poslali organizaci na pomoc Ukrajině už 1,7 miliardy Kč.
Ztrátu nebo snížení příjmů rodičů, kteří pečují o malé děti, mají kompenzovat sociální dávky. Jak ale nyní zjistila odborná analýza, ne všechny jsou spravedlivě nastavené. Například na přídavek na dítě může dosáhnout rodina, která disponuje velkým jměním, naopak dávku nemusí dostat ta, která majetek nemá. Chce to změnu, shodují se autoři analýzy a expertky oslovené Aktuálně.cz.
Hosty vysílání jsou bývalý vojenský psychiatr Jan Vevera, velitel dobrovolných hasičů v Dobřichovicích Martin Jurkovec, amatérská návrhářka Veronika Dušková a trumpetista a ředitel Českého národního symfonického orchestru Jan Hasenöhrl.
Česko poslalo Ukrajině podle neoficiálních informací několik desítek tanků T-72 a bojových vozidel pěchoty. Česká armáda ani ministryně obrany Jana Černochová (ODS) to nepotvrdily s odůvodněním, že z bezpečnostních důvodů nelze dodávky specifikovat. Česko už darovalo Ukrajině čelící ruské invazi vojenský materiál v hodnotě skoro jedné miliardy korun.
Východ Moravy sice patří k místům s nejmenším množstvím uprchlíků, ale i tady tisíce z nich našly domov. Mezi půldruhou tisícovku lidí, kteří přišli z Ukrajiny na Uherskohradišťsko, se řadí i rodina, jež se přímo setkala s ruskými vojáky. "Když přišli do mého domu, řekla jsem jim, že jsme je nezvali, ať odejdou," svěřuje se dvaasedmdesátiletá Ludmila, která do Česka přijela s dcerou a vnoučaty.
Od ledna se zvýší životní a existenční minimum o 5,2 procenta. Minulý týden o tom rozhodla vláda, která tento krok zdůvodnila zdražováním. Na pomoc státu tak nově dosáhne více lidí. Vyšší životní minimum přímo navýší dvě sociální dávky, dalších šest ovlivní. Podívejte se, které to jsou a zda na ně nyní dosáhnete.
Alena Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi v online rozhovoru na Aktuálně.cz radila, jak s pomocí sociálních dávek snadněji hradit vyšší zálohy na energie. O jaké dávky požádat, jak náročné je peníze ze sociálního systému získat a proč třeba bankovní účet ušetří v komunikaci spoustu času? Odpovědi na otázky čtenářů si můžete přečíst v tomto článku.
Pražským asistenčním centrem pro pomoc uprchlíkům prošlo již přes padesát tisíc Ukrajinců. V Kongresovém centru jim pomáhají i Klára Koutníková a Jan Remeš, psychologové z řad pražských hasičů. Lidé, kteří několik dní nespali a mají za sebou dlouhou cestu, podle nich mohou přemýšlet zkratkovitě. Potřebují hlavně uklidnit a odpočinout si.
„Je to nebezpečné, střílí se i na dobrovolníky, co nesou chleba. Manžel na vlastní oči viděl lidi, kteří zemřeli kvůli tomu, že pomáhali někomu jinému. Hodně jsme se bavili o tom, jestli odjedeme pryč, ale máme Kyjev rádi. Chceme pomáhat a každému z těch lidí se chceme podívat do očí,” říká Viktoriya Lysak Ovsianniková.
V sobotu 25. února měli odcestovat do Ruska, plány jim však zhatila Putinova válka. A tak místo do letadla nasedli Honza Šamla a Vladimír Maroušek, známí jako duo Beer with Travel, do dodávky a deset dní vozili ukrajinské uprchlíky po všech zemích Visegrádu. "S každou další jízdou lidé přicházeli z intenzivnější situace. Když o tom mluvím, mám husí kůži," vzpomíná Honza.
Dary snižují daňový základ a přinášejí tak daňovou úsporu. Za loňský rok je možné si odečíst víc než před dvěma lety, a to kvůli novele zákona reagující na pandemii koronaviru. Letos byl zákon změněn také v souvislosti s množstvím darů poskytnutých pro Ukrajinu. Ty však přinesou dárcům úsporu na daních až v příštím roce. Jak na odpočet daní, ukazujeme v dalším díle daňového speciálu.
Nabídkou ubytování, sbírkami věcí i vysláním vlaků s pomocí přímo na Ukrajinu v těchto dnech pomáhají lidé v Brně. Aktivity koordinuje iniciativa Brno pro Ukrajinu, která vznikla hned v první den ruské invaze. Dobrovolníci však už narážejí na první limity. Vlna solidarity postupně opadá a oni musí řešit, komu pomáhat a jak se sami nevyčerpat.
Vláda schválila dodávku dalšího vojenského materiálu pro Ukrajinu, uvedl bez dalších podrobností po zasedání kabinetu vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Kabinet také odhlasoval příspěvek na dočasné nouzové přístřeší 200 korun za osobu a noc bez ohledu na to, zda se bude jednat o dospělého nebo dítě. V jiných ubytovacích zařízeních bude dotace státu činit 250 korun.
Pavilon B výstaviště v Brně je prvním místem v Česku, kde přebývají stovky ukrajinských uprchlíků provizorně na matracích. Kraj říká, že nemá peníze na to, aby jim zajistil lepší ubytování a plnou penzi. Aktuálně.cz s uprchlíky mluvilo a zjišťovalo, jak to na výstavišti chodí. Lidé děkují za střechu nad hlavou i další pomoc. Dodávají ale, že žít déle s dětmi v těchto podmínkách by bylo těžké.
Fotograf Matěj Dereck Hard vyrazil počátkem března na celkem čtyři tisíce kilometrů dlouhou cestu, jejímž cílem bylo odvézt humanitární pomoc na hranici mezi Moldavskem a Ukrajinou a přivézt skupinu ukrajinských uprchlíků do Rakouska a do Čech. V jeho fotoreportáži se můžete podívat, jak to celé vypadalo.
Deník The Kyiv Independent se za současného konfliktu na Ukrajině stal jedním z nejčtenějších zpravodajských médií. Jeho šéfka Daryna Ševčenková, která se rozhodla v zemi zůstat se svou rodinou, v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jaké to je, vést tým novinářů ve válečných podmínkách. "Děláme, co je v našich silách, ale je to těžké, když vlastně nevíme, jestli se dožijeme dalšího dne," říká.
Od vypuknutí války na Ukrajině se přes hranice dostaly tisíce domácích mazlíčků. Prchající lidé, kteří mají více zvířat, jsou ale v krizových oblastech bezmocní a mnohdy je musí nechat na pospas osudu. "Nejhorší je situace v útulcích, které mají na starost třeba pět set nebo i tisíc jedinců. Pokud se k nim dostane pomoc, získá naději jen hrstka," říká ředitelka české neziskovky Pet Heroes.
„Samoživitelky musí chápat, že situace je teď špatná a někdo je ve frontě předběhne. Mám Šatník jeden, a ne dva. Hodně dárců zdůrazňovalo, že to chtějí dát Ukrajincům. Ne proto, že by nechtěli pomáhat maminkám v Česku, ale kvůli tomu, že ty ukrajinské přijíždějí s jedním kufrem a jinak nemají nic,” říká moderátorka ČT Nora Fridrichová.
