"Když začala invaze, okamžitě jsme se sbalili a vyrazili na Ukrajinu. Humanitární pomoc se zpočátku nedostávala dál než kousek za hranice. Čím dál jsme docházeli, tím jistější jsme si byli tím, kam zásoby směřují," říká Matouš Bláha, šéf organizace Koridor Ukrajina, která od začátku války dopravuje do země humanitární pomoc.
„Od první chvíle jsem věděl, že se do pomoci nějak zapojím. Dal jsem do toho stovky tisíc korun, ostatní i milionové částky, prodali auta a jeli na Ukrajinu. Máme zpětnou vazbu, že náš výcvik lidem zachránil život. V zemi chybí pět tisíc instruktorů,” říká Samuel Hornek, který spolu s dalšími dobrovolníky z Česka učí vojenskou zdravovědu nebo bojovou přípravu.
Od pondělí 15. srpna mohou rodiče žádat o takzvané školkovné, tedy jednorázový příspěvek pět tisíc korun za každé dítě. Míří do domácností, které mají příjem do jednoho milionu korun hrubého za rok. Ministerstvo práce a sociálních věcí v pondělí přijalo 70 tisíc žádostí. Podávání žádostí provázely v pondělí potíže. Zjistěte, jak a kde o školkovné požádat,
Momentálně jich je 32. Rozvětvený systém sociálních dávek v Česku pokrývá životní situace od těhotenství až po smrt. Letos je navíc k dispozici zvláštní pomoc v době války na Ukrajině. Aktuálně.cz přináší kompletní přehled dávek od českého státu, o které mohou lidé v průběhu svého života žádat.
David Suslík je jedním z lidí, kteří stojí za projektem Vlna pomoci. Ten umožnil a umožňuje, aby se tisíce dobrovolníků mohly co nejlépe organizovat při pomoci lidem. Ať už to bylo v nemocnicích v době epidemie covidu, nebo v posledních měsících při pomoci uprchlíkům z Ukrajiny. "Není nad to, když přijdete s něčím, co někomu opravdu pomůže," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Výhradně o tom, jak pomáhat Ukrajině, tuto sobotu na karlovarském festivalu mluvil čtyřiapadesátiletý Liev Schreiber. Americký herec známý z akčního snímku X-Men Origins: Wolverine nebo seriálu Ray Donovan má ukrajinské kořeny, zemi nedávno navštívil a na její podporu založil neziskovou organizaci. "Ukrajina vyhraje, protože má na své straně pravdu," řekl ve Varech.
Ještě před třemi měsíci nebylo jisté, zda dívka Julie, která na Ukrajině utrpěla popáleniny třetího stupně na šedesáti procentech těla, přežije. Tehdy ji v kritickém stavu převezli do Česka. Lékaři ji tu několikrát operovali a postupně se i díky rehabilitacím dala natolik dohromady, že nyní po čtvrt roce může nemocnici opustit. Doktoři o tom mluví jako o zázraku.
Ochota Čechů pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny na úkor vlastní situace klesá. V polovině června pomoc schvalovalo 53 procent lidí, na začátku dubna to bylo o 11 procentních bodů více. Vyplývá to průzkumu agentury STEM. Pokles podle ní souvisí s obavami lidí o vývoj ekonomické situace. Vzrostl také počet lidí, kteří pomoc běžencům zásadně odmítají. Nyní jich je 26 procent, o deset bodů víc než v dubnu.
Silvie Hromková z Moravské Nové Vsi před rokem zázrakem přežila řádění tornáda. Seděla v autobuse, který se několikrát převrátil přes střechu. Týden byla v nemocnici v umělém spánku. Dnes je na tom výrazně lépe, stále ale není jisté, zda se z následků plně zotaví. Reportéři Aktuálně.cz zjišťovali, jak se jí a dalším lidem po tornádu změnil život a jak se s následky vypořádávají.
I po roce od ničivého tornáda, které se prohnalo pěti obcemi na Břeclavsku a Hodonínsku, existují dobrovolníci, kteří v těchto místech každodenně pomáhají nebo se tam pravidelně vracejí. Reportéři Aktuálně.cz s několika z nich mluvili přímo na místě. Práce tu je ještě hodně a budeme pomáhat, jak dlouho to bude potřeba, shodují se.
V Praze se o půlnoci ze středy na čtvrtek uzavře Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU). Primátor Zdeněk Hřib si od toho slibuje, že Ukrajinci začnou přecházet i do jiných krajů, kde jsou ještě volné kapacity. V metropoli je podle něj více uprchlíků, než město dokáže zvládnout. Uzavření centra kritizuje premiér, hejtmani i dobrovolníci, kteří na místě pomáhají.
Ukrajinští vojáci nutně potřebují západní zbraně. Naučit se s nimi bojovat proti Rusům za tak krátkou dobu ale nemusí být v některých ohledech snadný úkol. To se týká i francouzských samohybných houfnic Caesar, které jsou důležitou zbraní využívanou na frontě.
Osmnáctiletý Vjačeslav z Doněckého regionu na Ukrajině se sám musí starat o čtyři mladší sourozence. Jejich matku totiž zabil ruský dělostřelecký granát. Dům rodiny byl naprosto zničen. Stovky lidí po odvysílání jejich příběhu nabídly pomoc.
Pětitisícový příspěvek pro rodiny s dětmi má ve středu schvalovat vláda. Kritika návrhu ministerstva práce na pomoc v době zdražování přitom neutichá. A to ani ze strany ostatních resortů, které se k němu vyjadřovaly v připomínkovém řízení. V dokumentu, který má Aktuálně.cz k dispozici, třeba kritizují nahodilost maximální výše příjmů žadatelů nebo fakt, že dávka míří jen k dětem do 18 let.
V úterý končí humanitární pomoc pro uprchlíky na hlavním nádraží v Praze. Převážně romské rodiny tam naposledy přespí v přistaveném vlaku, ve středu se přemístí do nově postaveného stanového městečka v Malešicích. Místo tam je pro 150 lidí. "Očekáváme, že se stany zaplní do několika hodin a další, kdo do Česka přijedou, se do nich nevejdou," varuje dobrovolník Tibor pomáhající na nádraží.
Vláda před několika týdny oznámila, že pošle většině rodin pět tisíc korun za každé dítě. Návrh má schvalovat tuto středu. Politici a ekonomové ale dál diskutují, jak co nejúčinněji lidem v těžké ekonomické situaci pomoci. Shoda je na tom, že pomoc nyní bude potřebovat především střední třída, tedy lidé, kteří se dosud na stát nespoléhali. Místo jednorázové dávky by ale podporovali jiné kroky.
Česko bylo jednou z prvních zemí, které na Ukrajinu poslaly těžkou techniku. Už předtím ale napadené zemi zasílalo protitankové či protiletecké zbraně. Podle náměstka ministra obrany Tomáše Kopečného se Česko stalo v tomto ohledu společně s Polskem vzorem, který pak následovaly třeba Spojené státy a další země. Podívejte se v přehledu Aktuálně.cz, jaké zbraně z Česka na Ukrajině jsou.
Až donedávna se mohlo Česko chlubit, jak se mu daří uprchlickou vlnu z Ukrajiny zvládat. Že nikdo z příchozích nespí na zemi a nezůstává o hladu. V posledních dvou týdnech se ale objevily početné skupiny žen s dětmi, které na nádraží či na ulici strávily řadu dní. Většina je romského původu. Aktuálně.cz popisuje, proč ukrajinští Romové nemůžou najít důstojné bydlení.
„Je naší povinností pomoci prchajícím ženám a dětem. Dlouhodobě se to může naší společnosti vrátit. Kdyby Putin nevedl válku, jsem si jistý, že bychom původní rozpočet dodrželi. Teď ale očekáváme největší inflaci za 25 let,” říká ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS.
„Vezli jsme hodně lidí z východní Ukrajiny, co žili ve sklepě a utíkali několik dní. Vezli jsme i matku s dvouměsíčním miminkem. Nezlobte se na mě, ale to je na poblití,” říká Vít Samek, který už dva měsíce spolu s kolegy pomáhá lidem zasaženým válkou a jezdí i přímo na Ukrajinu. „Pořád je to punk, nejsme Člověk v tísni, ale získali jsme kontakty a spolupracuje s námi hodně firem,” dodává.
