Německo se do podzimu může zbavit závislosti na ruském uhlí a do konce roku možná na ruské ropě. Do poloviny roku 2024 pak může být země nezávislá i na ruském plynu. V pátek to oznámil německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck.
Rusko bude za plyn určený pro Evropu brát už jen rubly, prohlásil ve středu prezident Vladimir Putin. Plynárenský gigant Gazprom dostal nařízeno, aby v tomto duchu upravil dodavatelské smlouvy. Jenže podle analytiků jde o jejich porušení, Rusko se tím snaží zpevnit rubl a zabránit dramatické inflaci. Klíčové podle nich je, jak se teď zachová Západ, který o odklonu od ruského plynu už dlouho mluví.
Společnost Česká energetická a plynárenská oznámila na webových stránkách, že už není schopna dodat plyn a elektřinu svým zákazníkům. Uvedla, že důvodem nejsou výkyvy v cenách energií, ale konec partnerské společnosti Manta Commodities SE, která zajišťovala odchylky v dodávkách. Ta oznámila konec činnosti na začátku týdne a jako jeden z důvodů uvedla i "pád bankovního ústavu".
"Jako velká fabrika bychom šli na řadu první, zákon nám negarantuje žádné kompenzace," popisuje ředitel skláren v Květné Marek Mikláš napjatou situaci ve svém podniku kvůli obavám, že se Česko kvůli ruské invazi na Ukrajinu ocitne bez dodávek plynu. Stát by v takovém případě nejprve omezil chod právě velkých průmyslových firem, a až nakonec by vyřadil z provozu nemocnice nebo domácnosti.
Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje vyhlášku, kterou změní bezpečnostní standard dodávek plynu. Minimální zásoby plynu v zásobnících se mají navýšit ze současných 30 procent na 45 procent. Důvodem je riziko, že by mohla být omezena či dlouhodoběji zastavena přeprava plynu z Ruska do Evropské unie.
„Patřil jsem k těm, kteří se to dozvěděli až s ostatními, ale překvapen jsem nebyl. Byl to signál velkých sympatií a podpory. Všem v Evropě je jasné, že se potýkáme s největší humanitární katastrofou od druhé světové války," říká ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek. „Jsem pro, aby Ukrajina dostala co nejrychleji kandidátský status do Evropské unie. Cesta ke členství je dlouhá," dodává.
Lídři členských zemí Evropské unie se na summitu ve Versailles vyslovili pro postupné ukončení závislosti na plynu, ropě i uhlí z Ruska, které aktuálně tvoří velkou část unijní spotřeby. Docílit toho chtějí kombinací nových zdrojů dodávek i urychlením odklonu od fosilních paliv a dalšími kroky. Komise navrhuje ukončit odběry z Ruska do roku 2027, summit deklaroval, že se tak má stát co nejdříve.
Lídři Evropské unie by se ještě tento týden měli shodnout, že jejich země přestanou dovážet ruský plyn, ropu a uhlí. Politici sedmadvacítky se ve čtvrtek a v pátek scházejí ve Versailles ve Francii k neformálnímu summitu a právě tento politický příslib by měl ze schůzky vzejít. Zmiňuje to návrh chystané Versailleské deklarace, kterou má Aktuálně.cz k dispozici.
Pražská plynárenská zvýší od 1. dubna cenu plynu v základním ceníku v průměru o 15,7 procenta. Zákazníků s fixovanými cenami se zdražení nedotkne. ČTK to dnes sdělil mluvčí firmy Miroslav Vránek. Důvodem ke zdražení je podle něj nepříznivý cenový vývoj na velkoobchodních trzích. Naposled společnost obdobným způsobem zdražila od 31. prosince loňského roku, a to o 7,3 procenta.
Západ je jednotný, ovšem ve své nerozhodnosti. Pokud nejsme schopni Ukrajinu podpořit vojensky, logicky se tedy musíme utkat s Kremlem alespoň na sankční frontě. I toho se ale bojíme.
Přes 30 tisíc zákazníků v Česku i nadále zůstává v režimu takzvaného dodavatele poslední instance (DPI) a blíží se jim termín odpojení od elektřiny nebo plynu. Tyto domácnosti proto začnou napřímo oslovovat pracovníci Úřadu práce s nabídkou řešení. V první fázi kontaktují odběratele zemního plynu. Informovalo o tom v pátek v tiskové zprávě ministerstvo práce a sociálních věcí.
Válka posunuje perspektivy a dokáže spojovat i nespojitelné. Agresor může sehrát nezamýšlenou roli společného nepřítele, který změní léta nezměnitelné. Putin teď donutil Evropu, aby hledala odpověď na válku, již rozpoutal. Snad přitom objeví také to, čeho dosud nebyla schopna - jednotný postoj k Rusku.
Prudké výprodeje akcií, skokové zdražování ropy a zemního plynu, ale třeba i obilí. To, čemu podle expertů včera ještě téměř nikdo nevěřil, se dnes stalo realitou. Světový byznys na ruskou agresi vůči Ukrajině zareagoval šokem. Následující přehled ukazuje, jak se zachovají světové trhy, co se stane, když dojde k přerušení dodávek plynu či ropy do Česka, nebo jak velké zásoby nám vlastně zbývají.
Česko je schopné pokrýt výpadky ropy i plynu z Ruska. Problém by neměl být ani s jaderným palivem, říká v rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz zvláštní zmocněnec pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška. Dopady ruské invaze na Ukrajinu podle něj uvidíme až v příštích týdnech a nikdo je neumí odhadnout. "Ale doporučoval bych všem, aby byli připraveni, a to i na černé scénáře," dodává.
První sada opatření proti kremelskému imperiálnímu režimu představuje jen začátek, následovat musí pomoc Kyjevu. V Praze založené Východní partnerství by se mělo konečně stát oporou Putinových sousedů.
Díky příznivému počasí to vypadá, že současná evropská plynová krize přece jen nedorazí až do radiátorů v domácnostech. To je však zatím jediná pozitivní zpráva. Ceny jsou na trojnásobku, dodávky skomírají, zásobníky poloprázdné. Experti poukazují hned na několik příčin, které za vysokými cenami stojí. Aktuálně.cz získalo podrobná data bruselského think-tanku Bruegel, která na viníka poukazují.
Začátkem února oznámila Pražská energetika (PRE), že od dubna kvůli růstu velkoobchodních cen navýší ceny energií. V případě elektřiny má jít o zdražení v průměru o čtvrtinu. Na online deník Aktuálně.cz se přesto opakovaně obracejí zákazníci dodavatele s tím, že zdražení proudu je ve skutečnosti skoro třikrát vyšší, než firma avizuje. PRE argumentuje tím, že lidé změnu v platbách špatně počítají.
Inflace v Česku v lednu meziročně zrychlila na 9,9 procenta z prosincových 6,6 procenta. Meziroční růst spotřebitelských cen byl nejvyšší od července 1998, kdy činil 10,4 procenta. Inflace je tak vysoká, že dojde k mimořádné valorizaci důchodů, a to v průměrné výši 1015 korun. Navýšení má alespoň částečně penzistům vykompenzovat rostoucí ceny napříč ekonomikou.
