V sutinách rodinného domu v Loučce na Vsetínsku byli po nedělním výbuchu nalezeni čtyři mrtví lidé, žena a tři děti. Případ policie předběžně kvalifikovala jako vraždu, nyní čeká na výsledky pitvy. Při explozi utrpěl těžké zranění jednatřicetiletý muž, který byl letecky transportován na popáleninové centrum ostravské fakultní nemocnice. Stav muže je nadále vážný.
Jako první odjel do Moskvy políbit prsten moci rakouský kancléř. A pojistil si tak pro tuto chvíli dodávky plynu. Ještě pár takových cest a plán celounijního sbohem ruskému plynu zkrachuje.
Kvůli ruské invazi na Ukrajinu začali Češi ve velkém skupovat zboží, které by je běžně tolik nezajímalo nebo by přišlo na řadu až o pár měsíců později. Jak pro online deník Aktuálně.cz uvedli obchodníci, prodeje vzrostly o desítky procent u kanystrů, vybavení do přírody, ale i kamen na tuhá paliva a generátorů. Lidé rovněž vykoupili jódové tablety a začali se více zajímat o domácí kryty.
„Rusko by odstřižení od plynu bolelo víc, ale práh bolesti Ruska je úplně jinde než ten náš. Evropa samotná na takovou míru bolesti připravená není. Jde o to, zbavit se závislosti na Rusku, aniž bychom sami sebe zmrzačili,” říká zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.
Sankce, které členové NATO a další země uvalili na Rusko kvůli vojenské invazi, se dotkly také ropy, plynu a uhlí. Tedy fosilních paliv, která při používání uvolňují emise skleníkových plynů. Omezený dovoz by v některých zemích mohl urychlit přechod na obnovitelné zdroje, v jiných rozšíří vlastní těžbu uhlí. V měsíčním přehledu zpráv o klimatu jsme se tentokrát zaměřili na toto jediné téma.
"Bez ruského plynu bychom se na nadcházející zimu nepřipravili. Bylo by to hodně bolestivé, některé průmyslové provozy by musely být odstaveny a ekonomický propad by mohl být pět až deset procent," říká ředitel strategie EGÚ Brno Michal Macenauer. "Bezprostřední kolaps energetiky nehrozí. Na ruském plynu jsme v Česku závislí téměř ze sta procent, problém by ale nastal až v horizontu měsíců," míní.
Hosty vysílání jsou psycholog Daniel Štrobl, novinář Tomáš Forró, energetický analytik Michal Macenauer a vysokoškolský učitel Václav Švec.
Ruská agrese proti Ukrajině zamávala s cenami mnoha komodit, mezi nimi i s hnojivy, která od začátku invaze zdražila už o desítky procent. Pro jejich výrobu je potřeba hlavně ropa a plyn, jejichž cena roste. Hnojiva navíc na trhu schází, protože se dováží hlavně z Ruska a Běloruska. Rozkolísané ceny paliv sleduje s obavami také největší výrobce hnojiv v Česku, firma Lovochemie z Agrofertu.
Neúprosné zvyšování cen energií dohnalo dvaaosmdesátiletého Grahama Childse k zoufalému řešení. Protože si senior z anglického města Wolverhampton nemůže ve svém domě dovolit topit, jezdí celé dny autobusy a vlaky, aby se zahřál. Přitom 40 let pracoval a s chudobou bojuje až v posledních letech.
Pokud by Rusko okamžitě zastavilo dodávky plynu, situace by prakticky neměla řešení, řekl ve čtvrtek poslancům bezpečnostního výboru náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla. Problém by podle něho měla velká část celé Evropy, do níž jde z Ruska 44 procent spotřeby plynu.
Rusko nebude požadovat, aby odběratelé ihned platili za zemní plyn v rublech. Z technologického hlediska půjde o delší proces. Ve středu to řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Polsko plánuje přestat používat ruskou ropu do konce letošního roku. Nejpozději do konce května pak chce přestat dovážet ruské uhlí. Ve středu to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Rozhodnutí souvisí s přerušením hospodářských vztahů s Moskvou kvůli jeho agresi vůči sousední Ukrajině. Morawiecki také vyzval Evropskou unii ke zdanění dovozu ruské ropy, plynu a uhlí.
Německo očekává problémy s dodávkami ruského plynu. Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck ve středu oznámil, že vyhlásil stupeň včasného varování, což je první ze tří varovných stupňů. Habeck uvedl, že nyní bude o energetické bezpečnosti Německa jednat krizový štáb. Podobný postoj má i Vídeň, která ve středu také oznámila stupeň včasného varování.
Nikdo soudný už dnes nezpochybňuje, že energetické otěže ovládané Kremlem musí Evropa rychle setřást. Teď potřebuje přijít na to, jak přežije příští zimu, aniž by přišla o všechno, co Ukrajina vybojuje.
Turecko-izraelský plynovod by mohl být pro Evropu jednou z alternativ k ruským dodávkám energie. Tato myšlenka se zrodila již před lety a nyní se o ní jedná v zákulisí. Podle vládních a průmyslových představitelů Turecka a Izraele však k dosažení jakékoliv dohody budou nutná složitá jednání.
