Ruský stíhací letoun Su-27 se ve středu nad Černým mořem nebezpečně přiblížil k americkému letadlu. Podle Pentagonu se jednalo o velmi nebezpečný incident, kdy oba stroje od sebe dělily pouhé tři metry. Podle Moskvy měl americký letoun vypnutý odpovídač.
Proti hře ve svých prostorách se postavily například Kreml, Muzeum holokaustu v Los Angeles nebo Muzeum polpotovských represí v Kambodži.
Raketové vlaky Moloděc se na kolejích tehdejšího Sovětského svazu objevily poprvé v polovině 80. let. Staženy z výzbroje ruské armády byly v roce 2005 - v rámci dohody o snížení počtu strategických zbraní START II. Teď se Moskva k tomuto projektu vrací. První zkoušky železničních raketových komplexů by se měly uskutečnit koncem letošního roku.
Chelsea Manningová (dříve Bradley Manning) se ve vězení pokusila o sebevraždu, tvrdí její advokáti. Bývalá příslušnice americké armády si ve věznici odpykává 35letý trest za vyzrazení přísně tajných informací skupině WikiLeaks. Advokáti tím vysvětlili, proč byla minulý týden umístěna do nemocnice. Podle nich americká armáda porušila její soukromí, když minulý týden médiím vyzradila, že byla Manningová hospitalizována. Soud v srpnu 2013 shledal Manninga (ještě jako muže) vinným, že serveru WikiLeaks poskytl v letech 2009 a 2010 přes 700 000 utajovaných dokumentů amerického ministerstva zahraničí a Pentagonu.
Při náletech protiteroristické koalice vedené Spojenými státy na severu Iráku byl minulý týden zabit jeden z vůdců teroristické organizace Islámský stát (IS) a vojenský velitel IS v oblasti Mosulu. Oznámilo to americké ministerstvo obrany. Podle mluvčího Pentagonu Petera Cooka byl 25. června při leteckých úderech proti radikálům u severoiráckého města Mosul zabit Básim Muhammad Badžárí, náměstek ministra pro válečné operace IS. Právě Badžárí před dvěma lety vedl operaci, při níž bylo obsazeno toto druhé největší irácké město radikály z IS. Druhým zabitým je Hatím Tálib Hamdúní, vojenský velitel IS v oblasti Mosulu.
Systém, kterým Pentagon koordinuje mezikontinentální balistické rakety a jaderné bombardéry, podle zprávy nezávislého kontrolního úřadu GAO běží na počítači, který společnost IBM představila roku 1976. A využívá notně zastaralé osmipalcové diskety. Za údržbu "archaických" systémů američtí poplatníci ročně zaplatí přes 60 miliard dolarů (1,5 bilionu Kč).
Americká armáda uskutečnila letecké údery na hranicích mezi Afghánistánem a Pákistánem, při kterých zřejmě zahynul vůdce afghánského Tálibánu mulla Muhammad Achtar Mansúr. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje. Pentagon potvrdil útoky zaměřené na vůdce Tálibánu v opuštěné oblasti blízko hranic Afghánistánu a Pákistánu. "Stále hodnotíme výsledky útoku a poskytneme více informací, až budou k dispozici," oznámil mluvčí Pentagonu Peter Cook. Podle zdroje kromě Mansúra zřejmě přišli při útoku uskutečněném bezpilotními letouny o život i další bojovníci.
Americký bombardér B-52 havaroval ve čtvrtek na základně USA na tichomořském ostrově Guam. Oznámila to americká armáda. Všech sedm členů posádky se včas katapultovalo a vyvázlo bez zranění. Letadlo krátce po startu vzplálo a zřítilo se na startovací plochu. Vojenská policie incident vyšetřuje, experti zkoumají možné dopady na životní prostředí, oznámil Pentagon. Letadlo startovalo k pravidelné cvičné misi. Americké letectvo udržuje na ostrově skupinu letadel B-1, B-2 a B-52 od roku 2004 v rámci zvyšování vojenské přítomnosti USA v Tichomoří. V roce 2008 havaroval na Guamu jiný letoun B-52 a v jeho troskách zahynulo šest členů posádky.
Americký filmový trhák Top Gun, v hlavní roli Tom Cruise coby pilot F-14 Maverick, letos slaví třicet let. "Nejčastější otázkou, kterou nám – jako námořním pilotům – na koktejlových párty pokládají, je: 'Jak moc zbožňujete Top Gun?' I když často odpovídáme zdrženlivě a vyhýbavě, pravda je, že opravdu hodně," vypráví dnes dvojice skutečných námořních pilotů USA. Oba dva přiznávají, že film jim pomohl určit jejich kariéru a vliv podle nich má i dodnes. Na úspěchu filmu Top Gun se podílel i Pentagon, který si prosadil zásahy do scénáře, aby námořnictvo ukázal v tom nejlepším světle.
Tajné stránky nejmenují ve spojitosti s atentátníky žádného vysoce postaveného saúdskoarabského činitele. Zmiňován je saúdský diplomat na konzulátu v Los Angeles Fahád Sumajrí. V roce 2003 byl ze Spojených států vyhoštěn. Na konzulátě i jinde se scházel s mužem jménem Umar Bajúmí. Ten žil trvale v San Diegu, kde pomáhal usadit se dvěma atentátníkům z 11.září. Chálidu Mihzárovi a Naváfu Hazmímu. Pomohl jim zařídit bankovní účty, řidičský průkaz nebo pojištění.
Pentagon zveřejnil video z náletu na Kajjáru na severu Iráku. B-52 startují ze základny al-Udajd v Kataru, v akci na Blízkém východě jsou poprvé po pětadvaceti letech.
Brigáda o síle 4500 mužů má na východ Evropy dorazit v únoru 2017. Její přítomností chce Washington vyslat signál podpory spojencům, kteří mají obavy z rostoucí agresivity Ruska. Moskva má podle amerického ministerstva obrany pochopit, že jakákoli agrese proti spojencům USA je nemyslitelná.
Ruské ministerstvo obrany shání pět delfínů, které nasadí na operace v části okupovaného Krymu. Na zvířata byla vypsána veřejná zakázka. Inteligentní savci byli už dříve využíváni armádou k vyhledávání podmořských min. Ruské ministerstvo má pro pětici delfínů připraven nový výcvikový program, který proběhne v centru Sevastopol. K čemu přesně ale budou delfíni vycvičeni Rusko neprozradilo.
Útoky by směřovaly až na 40 cílů ve čtyřech různých oblastech Libye. Cílily by zejména na velitelství, výcviková centra a muniční sklady skupin, které jsou loajální k teroristickému hnutí Islámský stát (IS). Spojené státy nicméně před širším vojenským zapojením upřednostňují nejprve politické řešení. Boj proti džihádistům v Libyi komplikuje fakt, že Libye je rozdělená na dvě části, jejichž vlády jsou vůči sobě nepřátelské.
Islamisté z radikální skupiny Šabáb podle Pentagonu plánovali rozsáhlý teroristický útok na vojáky USA a Africké unie působící v této východoafrické zemi. Islamistické milice Šabáb, které jsou napojeny na teroristickou síť Al-Káida, usilují o zavedení islámského práva šaría v Somálsku.
Pentagon bude žádat o rozpočet na příští rok ve výši 582,7 miliardy amerických dolarů. V úterý to uvedl ministr obrany Ashton Carter s tím, že ministerstvo počítá s novými bezpečnostními prioritami. Ke změně postoje přispěly zejména vzestup teroristické organizace Islámský stát (IS) a "asertivní" chování Ruska. Pětici bezpečnostních výzev pro USA pak podle něj doplňují Čína, Severní Korea a Írán. "Dnešní bezpečnostní prostředí se dramaticky liší od toho, do něhož jsme patřili posledních 25 let. Vyžaduje proto nové způsoby myšlení a nové způsoby chování," cituje Cartera agentura Reuters. Na boj s IS chce Pentagon v příštím roce vynaložit asi 7,5 miliardy dolarů.
Ankara tvrdí, že ruský stíhací bombardér Su-34 v pátek znovu narušil turecký vzdušný prostor. Ruské ministerstvo obrany to označuje za provokaci. "Hysterie vyvolaná tureckou stranou, která je podle nás nepodloženou propagandou, je velmi podobná předem připravené provokaci," prohlásil v Moskvě mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov. Ruský deník Kommersant vyhrocenou situaci okomentoval slovy, že mezi Moskvou a Ankarou hrozí střet. Turecké válečné letectvo bylo uvedeno do stavu bojové pohotovosti, Moskva přesunula na základnu v Sýrii nejmodernější bojové letouny Su-35S, uvedl list.
Pentagon oznámil, že v minulém týdnu jeden ruský bojový letoun nad Černým mořem provedl nebezpečný manévr v těsné blízkosti výzvědného letadla, když se k němu přiblížil na méně než pět metrů. Podobné střety v mezinárodním vzdušném prostoru se staly už mnohokrát, loni dokonce USA po podobném manévru ruského letadla oficiálně protestovaly. Incident z minulého týdne USA vyšetřuje.
Americké letouny v neděli podnikly v Iráku velmi neobvyklou operaci. Jejím terčem byla budova v iráckém Mosulu, konkrétně sklad peněz, z nichž teroristická organizace Islámský stát (IS) platí své bojovníky a operace. Dva nejmenovaní představitelé Pentagonu televizi CNN řekli, že není jasné, kolik peněz bylo ve zničené budově a v jaké měně, ale šlo podle nich o sumu v řádech milionů dolarů.
Donald Trump, který vévodí republikánským kandidátům na prezidenta, opět provokuje. Vyzval k celkovému a naprostému uzavření Spojených států pro muslimy, kteří chtějí do země přicestovat. Podle něj je to nutné, neboť se ukazuje nenávist muslimů vůči Američanům, která může vyústit v další útoky. Trumpův volební manažer upřesnil, že zákaz cest muslimů do USA by se týkal každého, tedy nejen žadatelů o přistěhovalecká víza, ale i turistů. Podle Bílého domu je Trumpův požadavek v rozporu s americkými hodnotami i bezpečnostními zájmy státu.
