Metodu "osévání mraků" s cílem vyvolat déšť zkoušely Spojené státy po druhé světové válce. V čase nárůstu globálních teplot a dlouhodobého sucha se k ní vracejí soukromé firmy. V Kalifornii je používána dlouhodobě. Země s rozsáhlými pouštními oblastmi, jako jsou Spojené arabské emiráty, investují do výzkumu uměle vyvolaných srážek miliony dolarů.
Výhrůžky mezi Spojenými státy a KLDR se čím dál více stupňují. Naposledy severokorejský ministr zahraničí prohlásil, že Američané jeho zemi vyhlásili válku. Čína, Rusko i západní země se ihned ozvaly, aby situaci uklidnily. Peking uvedl, že je to jen přilévání oleje do ohně. A podle agentury Reuters Rusové potichu hledají politické řešení celé krize.
Američané si v pondělí připomínají šestnácté výročí největšího teroristického útoku na Spojené státy. A dostali k tomu velmi dramatickou kulisu. Na jihu země čelí Florida a její obyvatelé výjimečně ničivému hurikánu Irma. Celá americká společnost je navíc ostře rozdělená mezi demokratické voliče a příznivce prezidenta Donalda Trumpa. Konec "války s terorem" je přitom i po 16 letech od útoků na New York a Washington v nedohlednu.
Americký prezident Trump do Sýrie své jednotky nepošle. Spokojuje se s tím, že proti Islámskému státu bojují syrské vládní jednotky a Kurdové. Ti mají k dispozici zbraně od Američanů. Turecký deník Sabah nyní přišel s konkrétními čísly, jaký druh výzbroje a v jakém množství Kurdové od USA dostali.
Lídr teroristické organizace Islámský stát (IS) v Afghánistánu Abú Saíd byl zabit při americkém náletu na sídlo islamistů v afghánské provincii Kunar. O smrti vysokého představitele radikálů informoval v pátek Pentagon. Při náletu přišli o život i další teroristé. Mluvčí amerického ministerstva obrany Dana Whiteová v prohlášení uvedla, že nálet "výrazně narušil plány teroristické skupiny na rozšíření své přítomnosti v Afghánistánu." Předchozího šéfa IS v Afghánistánu Abdula Hasiba zabily na začátku května příslušníci afghánských speciálních sil. Hasib byl jmenován šéfem IS v Afghánistánu poté, co jeho předchůdce Háfiz Saíd zahynul loni v srpnu při náletu.
Chelsea Manningová, která byla v roce 2013 - ještě jako vojín Bradley Manning - odsouzena za to, že serveru WikiLeaks poskytla přes 70 000 utajovaných dokumentů amerického ministerstva zahraničí a Pentagonu, je na svobodě. Někdejší prezident USA Barack Obama jí v lednu ještě před odchodem z úřadu stihl zmírnit trest, původně měla strávit za mřížemi 35 let. Manningová před týdnem vydala prohlášení, ve kterém opakovaně děkuje svým podporovatelům. Především se ale těší na pocit svobody, který jako žena nikdy nezažila.
Afghánský ministr obrany Abdulláh Habíbí a náčelník generálního štábu Kadam Šáh Šahím podali v pondělí demisi. Prezident Ašraf Ghaní ji od obou přijal. Podle prezidentova mluvčího je důvodem jejich rezignace páteční útok Tálibánu u Mazáre Šarífu, při kterém zahynulo 140 afghánských vojáků. Do Kábulu v pondělí také nečekaně přicestoval americký ministr obrany James Mattis.
USA obvinily Rusko z porušení smlouvy o omezení raket středního doletu. Rusko americké tvrzení odmítá. Obvinění, které se dosud s odkazem na anonymní zdroje objevovalo jen v médiích, vychází z informací o rozmístění nových ruských raket s plochou dráhou letu. Nová zbraň se několik let vyvíjela a testovala.
Nový americký prezident Donald Trump přednese v noci na středu v Kongresu první "zprávu o stavu unie". Ta ještě nebude rekapitulovat jeho kroky ve funkci, ale spíš naznačí budoucí plány. Trump chce zvýšit rozpočet na obranu, a naopak osekat finance na zahraniční pomoc a ochranu životního prostředí. Republikáni doufají, že jeho projev by mohl být "resetem" po úvodních divokých prezidentských týdnech. U televizorů ale bude Trumpa sledovat velmi skeptické obecenstvo. Jen 44 procent Američanů prezidenta vnímá pozitivně, zato 48 procent ho vidí negativně.
Americké ministerstvo obrany předložilo prezidentovi Donaldu Trumpovi předběžný plán opatření nutných k porážce Islámského státu (IS). Plán se zaměřuje nejen na pozice IS v Sýrii a v Iráku, ale i ve zbytku světa. Trump ihned po nástupu do funkce 20. ledna dal ministerstvu obrany zhruba měsíc na to, aby představilo bojovou strategii nutnou k celkovému zničení IS. "Je to obšírný plán. Je globální. Není jen vojenský," řekl mluvčí Pentagonu Jeff Davis s tím, že podrobnosti strategie jsou tajné.
Ze severosyrského města Rakka, které je od roku 2014 hlavní baštou organizace Islámský stát (IS) v Sýrii, prchají podle mluvčího Pentagonu vedoucí členové IS. Mluvčí kapitán Jeff Davis v pátek oznámil, že nejde o bojovníky, ale jakési administrativní pracovníky. Podle agentury Reuters zdůraznil, že jejich opouštění města je organizované. "Takže definitivně vzali na vědomí fakt, že jejich konec v Rakce se blíží. Vidíme nyní exodus jejich vedení," řekl Davis. Nijak ale nespecifikoval počty členů, kteří podle něj z Rakky odcházejí na jih. Podle Davise odchází z města "mnoho administrativních pracovníků a úředníků". Město Rakka dobyli bojovníci z IS v roce 2013, kdy tam žilo asi 300 tisíc lidí.
Ložiska ropy a zemního plynu v moři poblíž Severního polárního kruhu lákají řadu zemí. Rusko si dělá v dané oblasti nárok na milion kilometrů čtverečních. Arktidu chce však využít především vojensky. Buduje proto nové základny a obnovuje ty, které zde vznikly ještě za sovětských časů.
Branný výbor amerického Senátu ve středu výraznou většinou doporučil schválení vysloužilého generála Jamese Mattise na post ministra obrany. Informovala o tom agentura AP. O kandidátu vybraném nastupujícím prezidentem Donaldem Trumpem bude v nejbližších dnech hlasovat plénum Senátu, na němž se podle amerických médií dá očekávat hladký Mattisův úspěch. Výbor, v němž zasedají zástupci republikánů i demokratů, podpořil Mattise poměrem hlasů 26:1. Senátní výbor nyní pošle nominaci přímo do Senátu, který by podle médií mohl o potvrzení nového šéfa Pentagonu hlasovat ještě tento týden.
Čínské námořnictvo roste díky reformám, pomocí kterých se chce Peking stát námořní mocností. Číňané vylepšili své ponorky a v posledních letech vyvinuli protilodní střely, které mohou ohrozit i americkou letadlovou loď. Po nástupu Si Ťin-pchinga do úřadu prezidenta v roce 2013 začal Peking více prosazovat své zahraničněpolitické zájmy. Spojené státy se nyní obávají, že má Čína v plánu prostřednictvím nových základen a silnějšího námořnictva kontrolovat i klíčové úžiny, kudy prochází většina světového námořního obchodu.
Při francouzském náletu v Libyi prý zahynul vůdčí terorista radikální skupiny Murábitún Mochtár Belmochtár O smrti Belmochtára, který je považován za jednoho z nejnebezpečnějších radikálů v oblasti Sahary, se v minulosti spekulovalo již několikrát. Belmochtárovi se připisuje mimo jiné útok na plynárnu na jihovýchodě Alžírska, kde jeho lidé v roce 2013 zajali na 700 lidí včetně 130 cizinců. Armáda rukojmí po třech dnech osvobodila, boje ale skončily smrtí 39 rukojmích a 29 teroristů.
"Prezidentské volby v USA rozhodlo to, koho Američané víc nesnášejí, než to, koho mají rádi," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Tomáš Pojar, bývalý náměstek českého ministra zahraničí pro bezpečnostní otázky, exvelvyslanec v Izraeli a prorektor soukromé vysoké školy CEVRO Institut. Trump podle něj dokázal voliče šikovně nasměrovat a motivovat je proti establishmentu.
Střely vypálené z Jemenu americkou loď nezasáhly, ale jde o první podobný útok na plavidlo námořnictva USA od roku 1987. Vody u jemenských břehů jsou nebezpečné: Al-Káida před šestnácti lety zabila při nájezdu na loď USS Cole sedmnáct vojáků.
Americký jaderný arzenál pochází hlavně z dob studené války. Podle ministra obrany Ashtona Cartera se blíží doba, kdy se zbraně stanou nespolehlivými, neefektivními a hlavně nebezpečnými. Administrativa současného prezidenta USA Baracka Obamy navrhla plán na modernizaci jaderné výzbroje. Jak rychle – a zda vůbec – se v něm bude pokračovat, ale bude záviset až na nově zvoleném představiteli Bílého domu.
Dolní část newyorského Manhattanu se v neděli stala místem pietní vzpomínky na téměř 3000 obětí teroristických útoků na New York a Washington ze září 2001. Patnácté výročí nejkrvavějšího teroristického útoku na americké půdě si připomněli i ve Washingtonu, kde útočníci uneseným letadlem narazili do budovy Pentagonu, a v pensylvánském Shanksvillu, kam dopadl další letoun, jehož cestující se teroristům postavili.
Ruský stíhací letoun Su-27 se ve středu nad Černým mořem nebezpečně přiblížil k americkému letadlu. Podle Pentagonu se jednalo o velmi nebezpečný incident, kdy oba stroje od sebe dělily pouhé tři metry. Podle Moskvy měl americký letoun vypnutý odpovídač.
