Rodiny autistických dětí často postrádají odlehčovací službu, kam by mohly své handicapované potomky na chvíli odložit, když si potřebují něco zařídit nebo si zkrátka jen chtějí na chvíli oddechnout a načerpat nové síly. Rodinné integrační centrum v Pardubicích na to šlo inovativním způsobem - formou homesharingu, tedy sdílením domova.
Omezili jsme ambulantní provoz a jiné výkony, takže se teď nedostatek sester neprojevuje. Veškerý personál jsme soustředili do oblastí, které mohou být zasaženy pacienty, popisuje prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová. Krize kolem koronaviru odhalila kritický nedostatek sester v tuzemském zdravotnictví. Věřím, že to paradoxně přispěje k většímu zájmu o tuto profesi, dodává.
Koronavirová epidemie a nouzový stav významně zasáhly také do života dětí ve střídavé péči. Na rodinné advokáty se obrací desítky rodičů s problémy, které jim mimořádná opatření v tomto směru způsobují. Někteří tatínkové odmítají dítě převzít, některé maminky ho zase vydat. A některé děti uvázly za hranicemi.
Starší lidí zažili válku, jsou teď nejohroženější, tvoří si zásoby, zažili už krizi i lístkový systém. Přestřelit v opatrnosti nevadí, nejhorší scénář je, že se lidé zabarikádují, říká gerontoložka Iva Holmerová. Zdravý lékař a pečovatel je existenční otázka, nesmíme seniory vystavovat nebezpečí, ochranné pomůcky ale chybí, dodává.
Vojtěch Zikmund (62) býval knihkupec, jenže pak ho práce přestala naplňovat. Začal pracovat v domově pro seniory, kde působil jako úkaz. Byl chlap, a navíc věčně samý smích. Spoluzakládal první terénní hospic v republice. Nyní, těsně před odchodem do důchodu, se ještě stihl stát Pečovatelem roku 2019. O umírání v Česku hovořil v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Česká společnost stárne. Každý den u nás odchází do důchodu 165 lidí. V roce 2015 žily v Česku dva miliony lidí 65+, v roce 2050 to budou tři miliony, a senioři tak budou tvořit třetinu společnosti. Nejrychlejší nárůst zaznamená skupina 85+. Znamená to, že i čím dál více lidí řeší, jak se postarat o rodiče, když už to sami nezvládají. Odborníci radí, že především by na vše neměl zůstat člověk sám.
Tetování psů nemá nic společného s přirozenou péčí. Odmítáme i barvení drápků nebo vyholování psů, u kterých to nemá žádný význam, říká majitelka psího salonu a veterinární technička Adéla Trepáková. Češi se podle ní starají o srst zvířat čím dál lépe. Často ale nemají dostatek informací od chovatelů, u kterých kupují štěňata. Pak to řeší, až když je pozdě, upozorňuje. Nerada prý stříhá kokršpaněly. Po třech hodinách jsem z takového psa vyčerpaná, je to dominantní pes a je to psychicky i fyzicky náročné, líčí Trepáková.
Kupujete-li nové auto, budete patrně v pokušení zaškrtnout celou řadu příplatkových položek výbavy. I prodejce se nejspíš bude snažit vás přesvědčit, že pakety výbav za zvýhodněné ceny jsou neodolatelné. Některé komfortní, designové nebo bezpečnostní prvky se opravdu mohou hodit, u některých časem zjistíte, že je nevyužíváte… a některé vás mohou při provozu auta přijít pěkně draho.
S čelním sklem auta se všichni řidiči během zimy seznámí opravdu důkladně. Ráno z něj musí smést sníh, seškrabat led a nedej bože, když se zevnitř ještě zamlží, nebo dokonce zamrzne. Není divu, že řadu z nich láká prostě pustit motor a nechat topení, ať tu těžkou práci odvede za ně. Takový postup ale má hned několik háčků: porušujete jím zákon a můžete za to dostat pokutu až 2500 Kč, ničíte motor a vlastně ani není nejrychlejší. Přesto se můžete námaze se škrabkou vyhnout. Podívejte se do přehledu.
Občas to jsou drobnosti, ale jindy zlozvyky, kterými můžete auto zbytečně ničit. Nevydrží v kondici tak dlouho, jak by při správné péči mohlo, a navíc bude brzy vyžadovat opravu, občas dost nákladnou. Projděte si přehled, jestli se těchto chyb nedopouštíte také.
Věřím, že my, studenti medicíny a mladí lékaři dokážeme nejen léčit, ale i vést své pacienty k prevenci. Už teď totiž jdeme příkladem a učíme veřejnost mít pozitivní vztah ke svému tělu, říká Kateřina Vacková, medička a zakladatelka neziskové organizace Loono.
Špatná péče se u aut nevyplácí. Některé vady se mohou samozřejmě objevit i u toho nejopečovávanějšího kousku, ale pořád platí, že když se budete o své auto alespoň trochu starat, vydrží vám déle. Přinášíme jednoduché tipy, jak na to.
Desetiletý chlapec Saša trpí těžkou formou autismu a musí žít daleko od svých rodičů. Sociální systém nedokáže rodině nabídnout takovou podporu, aby péči o syna zvládla doma. Podívejte se na pokračování dokumentárního projektu Děti úplňku, který se snaží upozorňovat na situaci rodin dětí s mentálním postižením a náročnými projevy chování.
Senát schválil novelu zákona o nemocenském pojištění. Ta zavádí novou dávku dlouhodobého ošetřovného, kterou mohou až tři měsíce čerpat příbuzní vážně nemocných lidí. Zákon kritizuje opozice i zástupci firem. Tvrdí, že přinese firmám nejistotu a nestabilitu.
Ústavní soud ve středu rozhodl, že náhrada újmy ve výši 610 tisíc za dlouhodobé odebrání novorozeného dítěte matce je nedostatečná. Vyhověl tak ústavní stížnosti ženy i její dcery, která dva a půl roku svého života strávila v ústavní péči kvůli špatným materiálním podmínkám rodiny. Podle soudců ale špatné materiální podmínky samy o sobě nemohou být důvodem pro odebrání dítěte. Zamezení kontaktu s matkou navíc nevratně poškozuje vývoj dítěte. Obvodní soud pro Prahu 2 tak bude muset o výši náhrady rozhodnout znovu.
Pokud pacient v pilotním programu domácí paliativní péče nezemře do třiceti dnů, pojišťovna přestává hradit vynaloženou péči a hospice musejí shánět peníze u nadací či po sponzorech. Zástupcům mobilních hospiců se tento limit nelíbí a říkají, že jim komplikuje už tak složitou situaci. Ministerstvo zdravotnictví si problém uvědomuje a snaží se vymyslet vhodnou alternativu. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny ale třicetidenní lhůtu jako problém nevidí.
Opravovat věci není ekologická móda, ale normální reflex. I když se to obchodníkům nemusí líbit.
Lidé mají často pocit nezastupitelnosti, je ale třeba myslet aspoň trochu na sebe. Když nebudete moci dál, bude na tom ten, o koho se staráte, ještě hůř, říká socioložka Radka Dudová o péči o seniory. Pečují podle ní hlavně ženy, které to někdy berou jako možnost například si napravit vztah s matkou. O tom, co bude potom, prý nemají čas přemýšlet. Když ale péče přestane, nevědí, co se svým životem.
Právnička Evy Michalákové, která od roku 2011 bojuje o navrácení rodičovských práv, se telefonicky dozvěděla o odložení soudního líčení plánovaného na příští týden. Norský soud měl projednávat odvolání dvojnásobné matky. Nový termín ale nebyl stanoven. Podle zástupce petičního výboru na podporu rodiny Mchalákových prý soud nesehnal tlumočníky.
Je dobře, že se ministerstvo a vůbec stát snaží podporovat domácí péči. Současně by měl k tomu nabízet kvalitní služby. A to za cenu příspěvku, který si sám určil. Protože jinak bude vždy jednodušší nemohoucí odložit do státních ústavů, které naprosto nelogicky dostávají z rozpočtu mnohonásobně víc, tvrdí komentátorka Hospodářských novin Julie Hrstková.
