„Někdy se bojím co budu dělat, když bude agrese mého syna ještě větší. Potřebuji odlehčení, pomoc s péčí. Jsem na mateřské třináct let a už nemůžu,” říká Eliška Antošová, matka tří dětí z nichž jedno se nachází na autistickém spektru a má náročné chování. „Můj syn propadá sítem, není pro něj místo. Systém selhává, pomoc pro rodiče není. Končí na neurolech a dochází i k sebevraždám,” dodává.
„Pečovatel si na ni v rozporu se všemi předpisy lehl, zkroutil jí ruce vysoko za záda a plnou silou dospělého muže jí tlačil na hrudník tak dlouho, až upadla do bezvědomí a udusila se. Smrt Doroty Š. byla v obecné rovině výsledkem selhání celého systému. Podpora lidí s mentálním postižením je u nás nastavena tak špatně, že to nevyhnutelně vede k tragédiím,” říká novinář Petr Třešňák.
Evropská unie chce zvrátit trend ve výskytu nádorových onemocnění. V rámci Evropského plánu boje proti rakovině bude mít k dispozici až čtyři miliardy eur k tomu, aby napomohla ke zlepšení prevence rakoviny a zajistila rovný přístup k onkologické péči napříč hranicemi. Co může projekt změnit? A jak si v této oblasti stojí Česko? Nejen o tom hovořila v podcastu onkoložka Kateřina Kopečková.
„Věděl jsem, že je to na hraně. Nechtěl jsem, aby byla nějaká babička konfrontována s tím, že ji přijde opečovávat doktor z televizního seriálu. Ta práce je hodně fyzicky náročná,” popisuje herec Igor Chmela zkušenost dobrovolníka v pečovatelském domě. Sám chystá krátký film z podobného prostředí a vybírá na něj peníze na portálu Donio. A v kinech bude k vidění v komedii Mimořádná událost.
Pokud chcete pomáhat v přetížených nemocnicích či domovech sociální péče, můžete se zapojit prostřednictvím unikátního projektu dobrovolnické pomoci, kterou společně koordinuje nezisková iniciativa Vlna pomoci, Český červený kříž a Aktuálně.cz. Nemocnice a poskytovatelé sociálních služeb, již hledají personální pomoc, se mohou obracet se svými požadavky na [email protected].
Pobyt na jednotce intenzivní péče je vždy skličující. Epidemie nemoci covid-19 to však ještě zvýraznila. Bohužel pacientů v těžkém stavu při nynější podzimní vlně neustále přibývá. Zdravotníci v mimořádném nasazení bojují o jejich životy. Mnohdy je to však marný boj. Následující záběry byly pořízeny na jednotce intenzivní péče ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady na konci listopadu 2021.
„Jednou večer jsem šel spát jako zdravý člověk, a když jsem se probudil, špatně jsem viděl. Pak jsem začal zakopávat a různě se motat. Po roce a půl jsem se dozvěděl, že mám roztroušenou sklerózu,” líčí Josef Tintěra, který později skončil na vozíku a přestal hýbat i rukama. Je jedním z 25 tisíc lidí s tímto onemocněním v Česku.
Seniorka se dvěma holemi se v ruském Kaliningradu bezradně pokoušela přejít frekventovanou silnici. Ženu stojící uprostřed vozovky na kolejích ale míjel jeden automobil za druhým a žádný z řidičů nezastavil. Pomohli jí až projíždějící hasiči, kteří na místě zablokovali dvouproudovou silnici, aby mohla v bezpečí přejít na druhou stranu. Jejich obětavé gesto zachytila kamera.
Žádost Ústřední vojenské nemocnice o pomoc policie ukazuje, že selhaly některé kontrolní mechanismy. Pokud k návštěvě předsedy sněmovny došlo, aniž by o tom věděl kdokoliv ze zdravotnického personálu, tak to nějaké pochybení indikuje, míní expert na zdravotnické právo Tomáš Doležal. Na spekulacích o Zemanově diagnóze není žádný veřejný zájem, v tom bych byl opatrný, dodává.
Vyléčením z covidu to nekončí. Pacienti se v některých případech po prodělaném onemocnění do nemocnic vracejí se závažnými obtížemi, které někdy i nevratně postihují srdce a plíce. Jejich stav často vyžaduje hospitalizaci, kterou mnozí z nich podstupují opakovaně. Nemocnice se na příval těchto pacientů již připravují a po celém Česku vznikají nové specializované kliniky.
Před třemi lety se Elfrída Mühlbachová podrobila prohlídce na gynekologii. Bylo jí tehdy devětaosmdesát a sršela elánem, věnovala se svým zájmům a zálibám. V ordinaci se jí život během pár minut obrátil naruby. "Bylo to naprosto šokující. Poslouchala jsem, jak lékařka diktuje sestrám, co ve mně vidí, a bylo mi jasné, že je zle," vybavuje si Elfrída.
"Raději ho budu krmit od rána do večera než zažít jeden záchvat agrese," shrnuje Olga Smělíková, matka dospělého syna s autismem, zkušenost posledního roku.
Když pečujete o pacienta s roztroušenou sklerózou, čeká vás život plný fyzického i psychického vypětí a marná snaha stíhat u toho svou práci. Poslat blízkého do zařízení se specializovaným odlehčovacím nebo rehabilitačním pobytem je ale skoro nemožné. Dvacet let totiž v Česku funguje jen jediné - Domov sv. Josefa v Žirči u Dvora Králové.
Jak říká ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek, krize dopadá nejvíce na ty nejslabší. V Česku to jsou neúplné domácnosti se školáky nebo lidé, kteří upadli do dluhů. Ve světě pak jde o obyvatele nejchudších nebo válkou zasažených zemí, rodiny, které krize zastihla zcela bez rezerv. Těm všem je možné pomoci, Češi dávají na charitu rekordní částky.
Jeden klient přede mnou plakal, že rodinu už nikdy neuvidí. A do týdne zemřel. Vláda vytvořila obraz o tom, jak všechny zachrání, ale senioři byli na posledním místě. Není možné, aby se o Vánocích nedostali k návštěvám, říká ředitel organizace Podané ruce Jindřich Vobořil. Jakékoliv rychlé testování je řešení, antigenní testy fungují, lidé ale už nemají v systém důvěru, dodává.
Koalům z australského Nového Jižního Walesu zcela vážně hrozí vyhynutí. Spousta dobrovolníků se dala do boje o jejich záchranu. Úsilí těchto lidí i smutný osud zvířat, jejichž populace je decimována požáry, kácením lesa i rozrůstáním měst, zachytil svým objektivem fotožurnalista Loren Elliott.
O paliativní péči se v Česku mluví čím dál víc. Specialistům o radu volají už i firmy či školky. Lidé si tuto péči vyhledávají na internetu a sami se ozývají bez toho, aby jim to doporučil lékař. Koronavirová krize ale způsobila, že pacientů bylo hodně, nebyla možnost návštěv v nemocnicích a mnoho paliativních pacientů proto do nemocnice nechtělo.
Část personálu je nemocná a část v karanténě, na interně je to 56 lidí z 200, líčí lékařský náměstek z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Jindřich Olšovský. Pacienty nemůžeme skládat jednoho vedle druhého. Vypadá to, že máme 100 volných lůžek, ale ve skutečnosti jich je jen 20, protože musíme splnit všechna opatření. Lůžka navíc “betonují” staří a polymorbidní pacienti, i ti bez příznaků, říká.
Novou snahu o legalizaci eutanazie, za kterou stojí pracovní skupina poslankyně ANO Věry Procházkové a předložili mimo jiné poslanci ANO a Pirátů, vláda na pondělním zasedání odmítla. V Česku se nyní eutanazie trestá jako vražda. Ve většině zemí je eutanazie nezákonná. Jako první ji legalizovalo v roce 2002 Nizozemsko.
