Národní památkový ústav uvažuje o tom, že zpoplatní vstup do parku, který obklopuje zámek v Lednici na Břeclavsku. Správa zahrad stojí ročně miliony korun. Lidé měli začít platit 30 korun jako vstupné do parku od května. Po protestech místních se do věci vložilo ministerstvo kultury a jedná s místní samosprávou o možném odkladu. Není tedy jisté, zda se od května bude skutečně za vstup do zámeckých zahrad platit.
Stát nemusí církvi vydat kroměřížskou Květnou zahradu zapsanou na seznamu světového dědictví UNESCO. Ve čtvrtek o tom rozhodl Okresní soud v Kroměříži. Zamítl žalobu olomouckého arcibiskupství, které tvrdí, že zahrada tvoří funkční celek s kroměřížským zámkem a Podzámeckou zahradou. Církev je získala v rámci majetkového vyrovnání v roce 2015. Podle soudkyně Jany Ivánkové však může Květná zahrada fungovat samostatně. Rozsudek není pravomocný.
Na podporu kultury půjde v příštích třech letech z takzvaných Norských fondů zhruba 870 milionů korun, oznámilo na úterní tiskové konferenci ministerstvo financí. Od roku 2004, kdy je Česko členem Evropské unie a zároveň příjemcem peněz z norských fondů, přišlo na účet zřizovatelů více než tisícovky různých projektů v tuzemsku přes šest miliard korun. Tento týden se podepsala další dohoda, na jejímž základě sem zamíří dalších zhruba pět miliard korun. Proč vlastně Norové, Islanďané a Lichtenštejnci, kteří nejsou členy EU, peníze do Česka posílají? A jaké projekty za uplynulých 15 let mohly díky tomu v tuzemsku vzniknout?
Chci, aby zdaněné peníze šly na obnovu duchovních památek, aby skončily v prostředí, do kterého by je s největší pravděpodobností dala i církev, vysvětlil DVTV svůj záměr ministr kultury Antonín Staněk. Pokud se novela o majetkovém vyrovnání státu s církvemi vrátí poslancům ze Senátu, navrhne k ní usnesení, podle kterého by stamiliony ročně putovaly na účet jeho resortu a ten by je dál rozděloval, většinou právě církvím. Podle premiéra Babiše je to dobrý a správný nápad, naznačil Staněk přislíbenou podporu pro svůj záměr.
Nezisková organizace Wikimedia Česká republika vypsala již druhý ročník soutěže Popiš památku. Cílem je doplnit chybějící hesla k významným českým kulturním památkám, jichž Národní památkový ústav eviduje na čtyřicet tisíc. Organizátoři přitom odhadují počet nezpracovaných témat na tři až čtyři tisíce. Zúčastnit se mohou "noví i zkušení wikipedisté".
Slavná věž v italském městě Pisa se přestala naklánět, dokonce se o kus napřímila díky inženýrským pracím, které mají tuto středověkou památku a jednu z hlavních italských turistických atrakcí zachránit.
Ještě před třemi roky připomínala pseudobarokní kaple ve vesnici Mnichovský Týnec v Českém středohoří chátrající ruinu. Díky práci a obětavosti lidí sdružených do Spolku Přátel Mnichovského Týnce se ale podařilo odvrátit její definitivní zničení. Zdařilá rekonstrukce je jednou z proměn, které představila putovní výstava Má vlast cestami proměn. Prohlédněte si, jak dopadla revitalizace sakrální stavby se zajímavou historií.
Uživatelé oblíbeného cestovatelského fóra TripAdvisor vybrali 25 nejlepších památek na světě. Patří mezi ně kambodžský chrám Angkor Vat, bazilika svatého Petra ve Vatikánu, Tádž Mahal i Staroměstské náměstí v Praze. Zahraniční turisté na něm především obdivují jedinečnou architekturu a atmosféru, přestože přiznávají, že bývá přeplněné turisty. Američan pod přezdívkou ichvaguer dokonce uvedl, že Praha a její centrum je "jedno z nejkrásnějších míst na světě". Podívejte se, která další místa na světě se zařadila po bok pražského náměstí.
"Nejstarší památky, které jsme schopni z letadla vidět, jsou z doby neolitu, kdy se rozšířil zemědělský způsob života. To je 7,5 tisíce let zpátky," říká v rozhovoru s Aktuálně.cz archeolog Martin Gojda.
Od rozhleden, vrcholků hor a zámků, až po přírodní památky. Poznáte, která známá místa v Česku se skrývají za obrázky? Otestujte se a změřte síly také s rodinou nebo přáteli.
Česko má dosud na seznamu nemovitých památek UNESCO dvanáct zápisů. Kromě historických center Prahy, Telče a Českého Krumlova jsou to například i Lednicko-valtický areál, zámek v Litomyšli nebo brněnská funkcionalistická vila Tugendhat. Žatec sice zatím neuspěl, ale o nominaci se může v budoucnu ucházet znovu.
Peníze z Evropské hospodářského prostoru a Norska slouží na ochranu životního prostředí, opravy památek, nebo na podporu výzkumných projektů.
Letní teploty přímo vybízejí k výletům po Česku a objevování tuzemských krás. Podívejte se na seznam nejnavštěvovanějších památek včetně informací o tom, na co se můžete při jejich návštěvě těšit. Najdete mezi nimi zámek Loučeň, hospitál Kuks i arcibiskupský palác a zahrady v Kroměříži.
Byznysplán památek, ve kterých nebude pravá klimatizovaná staročeská vyhlídková hospoda s tahací harmonikou, se stane konkurenceneschopným.
Příběhy opomíjených a chátrajících objektů a míst nemusí vždy končit tragickým koncem. Díky iniciativě desítek dobrovolníků, sdružení, ale i zástupců místní samosprávy se jim daří vracet původní podobu. Na tyto snahy upozorňuje už několik let putovní výstava Má vlast cestami proměn. Ta je každoročně zahájena na Vyšehradě v Praze, odtud pak míří do všech krajů v Česku. Nejhezčí proměny jsou rovněž každý rok oceňovány, a to prostřednictvím veřejného hlasování na webu nebo pomocí hlasů odborné poroty architektů pod vedením Josefa Pleskota.
O dotaci z Integrovaného regionálního operačního programu se ucházelo 88 zájemců. Peníze dostane necelá polovina z nich.
Počet položek na Ústředním seznamu národních kulturních památek se letos rozšířil na celkových 342 objektů. Návrh ministerstva kultury se tentokrát soustředil na 19 památek církevního charakteru s mimořádnou hodnotu. Jde zejména o areály významných poutních míst ze 17. a 18. století. Správci památek si od zápisu na seznam slibují větší návštěvnost a snadnější shánění investorů.
Hrad Hartenberg na Sokolovsku ještě v 90. letech připomínal spíš kopec suti zarostlý zelení. V roce 1997 ale získal nového majitele, který ho za pomoci dobrovolníků začal rekonstruovat. Až do roku 2010 probíhalo vyklízení a třídění suti. A tehdy byly zahájeny zásadnější stavební zásahy. Dodnes se podařilo uvnitř velkého paláce obnovit dvě patra s dobrovolnickým sálem, knihovnou a Tříkrálovou gotickou kaplí nebo zachovat původní románsko-gotické sklepy. Díky sbírce na Hithitu by návštěvníci hradu mohli získat zastřešené zázemí.
Ministerstvo kultury rozhodlo, že soubor budov Transgas na Vinohradské třídě v Praze nebude památkou. Současný majitel tak může komplex staveb ze 70. let zbourat a postavit na jeho místě nové domy. Podle rozhodnutí ministerstva jsou nemovitosti nevhodně začleněny do okolí, v areálu se nikdy "neudála žádná významná kulturněhistorická událost" a domy zároveň nejsou významným příkladem brutalismu.
Výbor světového dědictví UNESCO připsal na seznam dalších 11 světových lokalit. Rozhodnout má ale celkem o 33. Česko své zastoupení tentokrát nemá. Podívejte se ve videu na nová turistická lákadla, která se dostala na prestižní seznam světových divů.
