Když na přelomu století vznikla fotografie londýnského mostu Tower Bridge, ještě voněl novotou - byl otevřen roku 1894. Dnes je z něj legenda. Zdá se, že se za 129 let existence příliš nezměnil. Ale mění se všechno okolo. Totéž se dá říci i o mnoha dalších památných stavbách, třeba o čínském Chrámu nebes v Pekingu na úvodním snímku. Galerie ukazuje, jak se měnily ikonické budovy i jejich okolí.
Chráněná krajinná oblast Beskydy byla vyhlášena na sklonku zimy a jara 1973. Svou rozlohou 1160 čtverečních kilometrů je největší v republice. Důvodem vyhlášení byly její výjimečné přírodní hodnoty, zejména původní "pralesy" s výskytem vzácných karpatských živočišných i rostlinných druhů, druhově pestrá luční společenstva a také mimořádná estetická hodnota a pestrost ojedinělého typu krajiny.
Po dvou létech, kdy byly návštěvy turistických atrakcí či památek spjaté s různými omezeními, se výletníci letos opět začali ve větší míře vracet. Mnoho památek tak mělo během letních měsíců výrazně vyšší návštěvnost než v předchozích dvou letech. Přesto to na "předcovidová" čísla nestačilo. Změnila se také skladba turistů, mnohem méně teď jezdí ti z Asie a pochopitelně chybí také ti z Ruska.
Obrázek starobylých uliček Českého Krumlova přeplněných turisty. Rok co rok se opakující kolorit. Předloni ho změnila pandemie covidu. Možná navždy, radnice o návrat do dob extrémního náporu, jednoho z největších v zemi, nestojí. I přesto turismus z centra dál vyhání místní, posledním 250 obyvatelům zde chybí samoobsluha i parkování. Centrum je odsouzené stát se skanzenem, přiznává vedení města.
Na každých sedm lidí tu připadá jedna kulturní památka v obecním vlastnictví. To je Těchobuz na Vysočině. Vesnice loni navíc přikoupila od kraje za tři miliony korun zámek s přilehlým parkem. "Jsem přesvědčený o tom, že památky by měly být, pokud možno, ve veřejném vlastnictví," pronáší starosta Těchobuzi Pavel Hájek.
Celkem sedmdesát ikonických i méně známých staveb popisuje nový průvodce pražského spolku Mapamátky. Radí, co neminout v jednotlivých městských čtvrtích, a nabízí tipy na architektonické vycházky. Bedekr do tašky je výsledkem školního projektu studentek a studentů třetího ročníku programu Arts management na Vysoké škole ekonomické v Praze.
Nahlédnout do běžně nepřístupných domů tento víkend umožní Den architektury. S letošním podtitulem "Nebourej, transformuj!" představí festival zdařilé proměny historických staveb a uctí velké architekty, jako byl Josip Plečnik nebo nedávno zesnulá Alena Šrámková.
Při prázdninových cestách Evropou můžete narazit na více než čtyři sta památek zapsaných na seznamu Světového dědictví UNESCO. Vyzkoušejte si v kvízu, jestli dokážete patnáct z nich umístit do správné země či města jen podle fotografie.
Ostré slunce v Praze rozpaluje nejen ulice mezi domy, ale pochopitelně také známé památky. Které části pražského orloje, katedrály svatého Víta nebo Staroměstského náměstí nasávají - a vyzařují - během horkých dní nejvíce tepla? Redakce Aktuálně.cz to na konci července otestovala termokamerou Seek Thermal RevealPRO, kterou zapůjčila společnost Alza.cz.
Rozsáhlý lesní požár v části Národního parku České Švýcarsko před časem ohrozil nejen vesnice v okolí a malebné městečko Hřensko v údolí říčky Kamenice, ale třeba i zámeček Sokolí hnízdo, který od konce 19. století stojí poblíž symbolu regionu - Pravčické brány. Zdejší cenná příroda ukrývá mohutné skalní věže, stěny, rokle a bludiště, které vznikly v důsledku erozí křídových mořských sedimentů.
Národní muzeum přivezlo dvacet vzácných sbírkových předmětů ze Sýrie, z nichž některé jsou staré až 4000 let. Odborníci je budou restaurovat v Terezíně. Artefakty pocházejí z doby bronzové a antiky. Transport dvaceti historických předmětů z Damašku se uskutečnil za pomoci české armády.
Před pandemií koronaviru čelily Benátky zejména v letních měsících obrovskému náporu turistů, a dvouleté utlumení cestovního ruchu tak pro ně bylo vítaným oddychem. Letos se však návštěvníci do italského města vrací ve velkém stylu. Místní samospráva už musela řešit naháče v kanálu i graffiti na jednom z kostelů.
Trogir je jedním z nejzajímavějších míst v Chorvatsku. Přímořské lázeňské město, pro nějž se vžila přezdívka Malé Benátky, je díky historické architektuře na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a jeho klikaté uličky, katedrály a muzea se vyplatí navštívit, když v Chorvatsku zrovna prší.
Na území neolitické osady Durrington Walls ležící poblíž Stonehenge našli archeologové přes 4500 let staré výkaly. Jedna ze zkamenělin může podle nich pocházet od některého ze stavitelů proslulého komplexu menhirů. Její rozbor ukázal, že budovatelé starověkého osídlení jedli nedostatečně tepelně upravené zvířecí vnitřnosti.
Jak uvnitř vypadá Lannova vila, v jakém stavu je usedlost Cibulka a povedla se rekonstrukce bývalých Elektrických podniků? O víkendu to ukáže festival Open House, který v Praze zpřístupní historické památky, kostely, paláce nebo nově opravené ikony z dob funkcionalismu.
Víte, kde leží Sněžka, vyhlídka Máj nebo pramen Labe? Otestujte své znalosti na slepé mapě Česka. Stačí kurzorem myši kliknout do místa, kde se podle vás daná památka či přírodní div nachází. Počítadlo vám následně ukáže v procentech, jak blízko jste se trefili skutečné lokaci místa. Na konci pak uvidíte celkovou procentuální úspěšnost svého hledání.
Ničení našeho národního dědictví ruskými vojáky je sofistikované a nespočívá jen v ostřelování ikonických staveb a kulturních památek, myslí si ukrajinská historička architektury Ievgenia Gubkina, která o situaci ve své zemi přijela přednášet na Fakultu architektury pražské ČVUT. V rozhovoru mluví o rodném Charkově, válečných zločinech Rusů, korupci i rehabilitaci měst.
Dávné perské větrné mlýny v íránském Nashtifanu pocházejí ze 7. století a stále jsou v provozu. Snímek, který je zachycuje, je jednou z oceněných fotografií v letošním ročníku světové soutěže Wiki miluje památky. Mezi nejlepšími záběry roku jsou desítky pozoruhodných míst – známých i takřka zapomenutých.
Jezeří v Krušných horách, Důl Michal v Ostravě nebo Vila Stiassni v Brně se staly dějištěm nového seriálu Skryté skvosty z produkce České televize. Po památkách, které patří mezi ty méně známé v Česku, diváky každý čtvrtek provádí herec a samouk historie Jaroslav Plesl. "V podstatě jsem navázal na svoji středoškolskou zkušenost z průvodcovství po hradech a zámcích. Je to pro mě práce snů," říká.
