Na Pustevnách v Beskydech se ve čtvrtek po šesti letech od požáru v roce 2014 otevřel obnovený Libušín. Opravu mělo na starost studio architekta Jakuba Masáka. Chata, která je pro Moravany jednou z nejdůležitějších historických staveb, je v letních měsících znovu pýchou beskydských Pusteven. Podívejte se.
V Zámečku na okraji Pardubic nacisté za heydrichiády drželi a na nedalekém popravišti zastřelili obyvatele Ležáků i ty, kdo pomáhali výsadkářům z operace Silver A. Komunisté si z objektu udělali agitační středisko a nechali ho chátrat. Tzv. Larischova vila se pak ocitla v areálu firmy Foxconn. Roku 2015 ji získala Čs. obec legionářská. Nyní se jí podařilo opravit věž, která se zdála na odpis.
Králův mlýn nebo také Königsmühle bývala osada v Krušných horách. Celkem sedm domů stávalo v zeleném údolí pod Klínovcem a spadalo pod nedalekou obec Háj. Po odsunu Němců ale statky rodin zely prázdnotou, postupně zmizely z map i paměti lidí. Život do úchvatné, dechberoucí přírody, se už řadu let snaží navrátit Petr Mikšíček, který ruiny domů objevil při své tříměsíční cestě kolem republiky.
Solnice stojí na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích od roku 1531 a má jeden z nejstarších dochovaných krovů v tuzemsku. Pětipatrová budova sloužila v průběhu staletí jako sklad obilí, zbraní a nakonec i soli, z čehož je také odvozené její jméno. Před pár lety koupil areál nový majitel a ten nechal domy proměnit na restauraci a přilehlý pivovar. Podívejte se, jak to vypadá uvnitř.
Od minulého roku vedou do útrob vodojemu pod Žlutým kopcem dvoukřídlá vrata. Brněnská radnice je nechala vybudovat poté, co historická stavba získala ochranu technické kulturní památky. Cihlová nádrž pochází z roku 1870 a má rozlohu jako třiatřicet garsonek.
Státní zámek Jezeří na Mostecku se jako první česká památka dostal na seznam sedmi nejohroženějších památek Evropy, který zveřejňuje organizace pro kulturní dědictví Europa Nostra. Rozsáhlý barokní areál se tak dočká podpory ve formě odborného poradenství i široké mediální propagace, sdělila mluvčí Národního památkového ústavu Jana Hartmanová.
Moldavská dráha je jedna z nejhezčích tratí v Česku. Krušnohorským terénem se kdysi dalo projet do Německa, od roku 1945 však vlaky končí na česko-saské hranici. Propojení obou stran je teď znovu ve hře a s ním i otázka, jak naložit s historickým nádražím v horní Moldavě. "Část obce se ho snaží oživit, část se ho chce zbavit," říká místostarostka, která tu sní o muzeu sklářství a stylové hospodě.
Karel IV. považoval Vyšehrad za největší symbol starých českých dějin. Dnes lidi tolik netáhne, kvůli vizuálnímu smogu, spletitým cestám a absenci kultury Češi ani nevědí, proč na kopec vyjít víckrát než jednou do roka. To se ale po opravě může rychle změnit. Nový ředitel Petr Kučera doufá, že největším magnetem Vyšehradu budou nově zpřístupněné podolské kasematy se zbytky protileteckých krytů.
Premiéři zemí visegrádské čtyřky, představitelé Senátu i zástupci Karlovy univerzity v Praze uctili památku Jana Palacha, přesně 51 let od jeho sebeupálení.
Předním městským architektům se nelíbí plán na přestavbu historického vlakového nádraží na severu Paříže Gare du Nord. Vizualizace, kterou navrhlo studio Valode & Pistre, podle nich nerespektuje historii ani funkci budovy a označili ji za dehonestaci cestujících. Vadí jim, že součástí nádraží by mělo být velké nákupní centrum, které lidem znepříjemní cestu na vlak.
Ukrajinská nezisková organizace našla nevšední způsob, jak upozornit na špatný stav kulturních památek. Celkem dvanácti hradům a zámkům založila profily na seznamovací aplikaci Tinder a přidala k nim i srdcervoucí příběhy.
Kontribuční sýpka stojí ve Velkých Pavlovicích od druhé poloviny 18. století. Na trůnu tehdy seděl Josef II., potomek Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského, po kterém je novodobý hotel také pojmenován. Do sýpky statkáři ukládali naturální daně, běžně se do ní vešlo okolo dvanácti tisíc měřic obilí. V moderních dějinách už sýpka neměla moc využití, a v roce 1993 ji dokonce zasáhl silný požár. Současný vlastník pro ni marně hledal další využití, pak se ale spojil s architekty Zdeňkem a Evou Eichlerovými, kteří barokní sýpku proměnili v útulný hotel. Podívejte se na jejich citlivou opravu.
Zámek v Načeradci na Benešovsku, který stát nabízí k prodeji, nenašel ani v sedmé dražbě kupce. O nemovitost neprojevil nikdo zájem, a to ani přesto, že cena klesla na 15 milionů korun. Dražba se bude opakovat v září.
Příběhy starých brusíren, kostelů a lázní v českých Sudetech budí u karlovarské rodačky Lenky Dusilové silné emoce. Společně s ředitelkou projektu Soňou Paletou a vizuálním umělcem Aeldrynem proto vybrali čtyři krásné, ale chátrající stavby a připravili pro ně speciální hudební koncerty. "Chceme tím vzbudit zájem lidí a částečně tak přispět k opravě zapomenutých staveb," říkají autorky projektu.
Sochař Petr Váňa umístil na Staroměstské náměstí v Praze část repliky mariánského sloupu. Původní sloup v roce 1918 svrhl dav, protože v něm spatřoval symbol habsburské monarchie. O jeho návratu na původní místo se diskutuje od 90. let.
Se stavbou bylo potřeba začít, pracujeme podle povolení, které bylo vydáno před dvěma lety. S policií řešíme, jestli nám bude vydán zábor, říká akademický sochař Petr Váňa. Dnes na Staroměstském náměstí oplotil místo, kde sloup stál, a začal s budováním jeho základů. Je to krásná památka, je to klíč k baroknímu umění v Čechách, líčí Váňa. V roce 1918 byl Mariánský sloup vandalským činem zničen, teď může být symbolem smíření, dodává.
Pražský obchodní dům Kotva se stal definitivně památkou. Proti dřívějšímu rozhodnutí ministerstva kultury nikdo nepodal rozklad, takže nabylo právní moci. Prohlášení Kotvy za památku podle serveru iROZHLAS.cz. nerozporoval ani vlastník budovy, firma Pražská správa nemovitostí miliardáře Václava Skaly.
V Jablonce nad Nisou byla v sobotu ráno zbourána část historické budovy bývalého sídla pánského spolku Schlaraffia. Vlastník objektu, Malina Safety, ale neměla podle primátora Jablonce Milana Kroupy (ANO) na zbourání povolení stavebního úřadu.
Požár je vždy katastrofou, ten, který vypukl v Praze přesně před 140 lety - 12. srpna 1881 - byl katastrofou doslova národní - hořelo totiž budované Národní divadlo. Ještě nedokončená "zlatá kaplička", která rostla díky lidové sbírce i štědrému příspěvku císaře Františka Josefa I., vzplála zřejmě vinou neopatrnosti při dokončovacích pracích. Příčina požáru však dodnes není úplně objasněna.
Ministerstvo kultury znovu prohlásilo pražský obchodní dům Kotva za kulturní památku. Odbor památkové péče ministerstva kultury dospěl ke stejnému závěru jako v předešlém rozhodnutí, tedy, že Kotva splňuje kritéria pro prohlášení za kulturní památku. Rozhodnutí nabude právní moci, pokud proti němu nikdo nepodá rozklad, což je přibližně do měsíce od vydání rozhodnutí.
