Liberecký podnikatel Michalis Dzikos vlastnící Barrandovské terasy nechal po jejich stranách přistavět dvě budovy původně prezentované jako hotel. Zároveň pokračuje v rekonstrukci budovy bývalé restaurace. Namísto hotelu však postavil byty určené k prodeji a ve prospěch komerčního bydlení chce zrušit také jednu z plánovaných restaurací.
Severní Korea zbourala oblouk v metropoli Pchjongjangu, který byl symbolem naděje na znovusjednocení s Jižní Koreou. Ve středu o tom informoval list The Guardian s odvoláním na server NK News, podle nějž už monument není vidět na satelitních záběrech.
Ruské bombardování zničilo na Ukrajině cenné historické budovy, kostely a také muzea. Naposledy 1. ledna zasáhla ruská raketa ve Lvově muzeum Romana Šuchevyče, velitele Ukrajinské povstalecké armády ze čtyřicátých let minulého století. Podívejte se na pět muzeí, která Rusové od začátku napadení Ukrajiny předloni v únoru zasáhli a poškodili.
I taková byla Ostrava. Ve třicátých letech uplynulého století se tam bavili lidé na horské dráze v zábavním parku Tivoli, obklopeni vzduchem plným popílku a dýmu. Haldžoři prahli po každém zapadlém kousku uhlí a horníci hledali nejrůznější prostředky, které by je vybudily při jejich těžké práci. Snímky zachycující dávné Ostravsko shromáždil ve své nové knize Vzhůru do dolů! Ondřej Durczak.
Přijíždějící vlak viděli už ze strojoven na věžích. Když nebe zahalila pára a zpěv ptáků přehlušilo skřípání brzd, stáli zaměstnanci dole na peronech, aby vyložili dovezené zboží. Funkcionalistické nádraží na pražském Žižkově patřilo mezi nejrušnější překladiště světa. Od doby, kdy na něm zastavil poslední vlak, ale chátrá a čeká na své využití.
Historickým městem roku 2022 se stalo Vysoké Mýto z Pardubického kraje. Cena je odměnou za nejlepší využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění spojené s odměnou milion korun na další péči o památky převzal v kostele Pražská křižovatka starosta města František Jiraský.
Praha je město proslulé svými historickými památkami. Pro část zahraničních turistů ale stále symbolizuje spíš levné pivo a bujarý noční život, na což doplácí zejména obyvatelé centra. To chce nyní Praha změnit. V nové kampani bude do města lákat "kultivovanější" turisty - tedy takové, kteří se budou chovat slušněji a zároveň ve městě utratí víc peněz.
Česká krajina je protkaná pozůstatky po dávných lidských aktivitách. Některé jsou nepřehlédnutelné, jiné překryla půda, vegetace i pozdější činnost člověka. Z mnoha někdejších sídlišť či pohřebišť nezbylo na povrchu země téměř nic. A archeologům by zůstala skryta i nadále, pokud by neexistoval obor zvaný dálkový archeologický průzkum krajiny, zjednodušeně letecká archeologie.
Římskokatolický kostel v Nebanicích v Karlovarském kraji dlouho chátrá, obec s tím ale nemohla nic dělat, protože svatostánek patří soukromému majiteli. Teď má nemovitost naději na lepší budoucnost. Památce v barokním slohu z roku 1716 by ji mohl zajistit nový vlastník.
Ničivé povodně zejména v letech 1997 a 2002 významně poškodily i české památky. Některé se dodnes nepodařilo zcela opravit. Od té doby vznikly stovky protipovodňových opatření, škody už by tak dnes byly menší. Přesto některé památky voda stále ohrožuje.
Domy z režných cihel, zahrady a u nich vzrostlé stromy. Čtvrť Letná je dnes jednou z nejkrásnějších částí Zlína a po sto letech se znovu stává ideálem pro mladé rodiny. Tomáš Baťa, který před 90 lety nešťastně zahynul při havárii letadla, ji nechal vystavět pro své zaměstnance. Plánoval, že v budoucnu ustoupí modernější výstavbě, k tomu ale nikdy nedošlo a dnes znovu stoupá na ceně.
Byly v něm kanceláře, jednalo v něm Národní shromáždění a později do něj přesídlila banka. Cukrovarnickému paláci v centru Prahy je už přes sto let a díky své neobarokní architektuře je kulturní památkou. Poslední roky pro něj nebylo využití, chátral, a památkáři tak svolili, že v něm americká společnost Hyatt vybuduje pětihvězdičkový hotel.
Praha je druhé nejzelenější hlavní město Evropy. Čtyři procenta její rozlohy dokonce tvoří velmi cenné přírodní lokality, které jsou chráněny zákonem. Navíc díky unikátnímu podloží roste v metropoli množství ohrožených rostlin. Jen několik kilometrů od sebe lze narazit na přírodu se zcela odlišným rázem. Kvůli vysoké návštěvnosti ale některá z těchto míst pomalu přicházejí o svou krásu.
Vesnice Pelhřimovy na česko-polské hranici blízko Krnova měla ještě před druhou světovou válkou 300 obyvatel. Po tvrdých bojích a odsunu Němců ale pustla, až bylo rozhodnuto o její demolici. Dnes tu stojí jen pár objektů včetně zdevastovaného kostela ze 13. století. Toho se po roce 2000 ujalo Hnutí DUHA Jeseníky a postupně ho zachraňuje.
Hrad Opálka v Plzeňském kraji dlouhá léta chátral bez povšimnutí obce, kraje i státu. Dokonce ani lidé z blízkého okolí netušili, že by se v areálu ohrazeném zdí mohla skrývat památka ze 14. století. Marcele Radlingerové bylo hradu líto, tak ho koupila. "Byl v hrozném stavu. Řekla jsem si, že když do toho nepůjdu já, tak asi nikdo," říká.
Gotický hrad Karlštejn založil Karel IV. v roce 1348. Byl vybudován jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. Připomeňte si jednu z nejnavštěvovanějších památek v Česku na archivních fotkách a obrazech.
Dříve tu stával pivovar a pekárna, která zásobovala celé Znojmo. V domě ze 13. století se dnes nachází rodinný penzion, který vlastní místní rodák David Kozelský a jeho žena Valerie. Manželé koupili chátrající památku před několika lety, kdy ještě oba pracovali v nadnárodní korporátní firmě. Oprava budovy ale nakonec pohltila veškerý jejich čas i finance a stala se hlavním smyslem jejich života.
V Česku začala unikátní sbírka na odlití velkého zvonu. Ten bude symbolicky připomínat 9 801 zvonů, které z kostelů, radnic a návsí zabavili za druhé světové války nacisté, aby z nich vyrobili zbraně. Zvon bude vážit 9 801 kilogramů a k vidění bude u Vltavy na pražském Rohanském ostrově. Půjde o druhý nejtěžší zvon v Česku, první je známý zvon Zikmund. Za projektem stojí spolek Sanctus Castulus.
Čtyři roky, 24 milionů korun a spoustu dřiny stála žatecký spolek záchrana jednoho z nejstarších domů ve městě. Takzvaný Mederův dům, který stojí na náměstí 5. května, se tamním patriotům podařilo opravit z dotací ministerstva pro místní rozvoj, část peněz darovali patrioti, místní firmy i žatečtí chmelaři. Po obnově je krásně vidět, jak se v měšťanském domě žilo za první republiky.
Dům od stavitele Josefa Arnolda v Brně se konečně dočká proměny. Přestože se nachází jen pár kroků od vily Tugendhat a patří mezi nejcennější secesní stavby ve městě, je v havarijním stavu, protože se na jeho opravu nedařilo najít finanční zdroje. Muzeu města a spolkům, které ve vile pořádaly záchranné brigády, se ale podařilo získat dotace ze zahraničí a společně tak zahajují přestavbu.
