Reklama
Reklama

OSN


Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos a hlava gerily FARC Timochenko.
Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos a hlava gerily FARC Timochenko.
Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos a hlava gerily FARC Timochenko.

Kolumbijská vláda jedná s další gerilou. Cesta k míru ale vede přes plantáže koky

Mír s největší gerilou FARC je prodloužen do konce roku a Bogota začíná jednat i s Národní osvobozeneckou armádou (ELN). Oči Kolumbijců se tak v tuto chvíli upínají zejména na rozhovory, které by měly ukončit dlouholetý krvavý konflikt. Do budoucna ale bude mír záviset především na efektivní spolupráci vládnoucích elit. Po odchodu geril z oblastí, které těží z pěstování koky a z napojení na obchod s drogami, bude muset stát místním obyvatelům nabídnout alternativní způsob obživy. Jinak hrozí, že pozice uvolněné ozbrojenci obsadí drogové kartely a vláda opět ztratí nad územím kontrolu.

Uprchlíci na cestě přes Středozemní moře
Uprchlíci na cestě přes Středozemní moře
Uprchlíci na cestě přes Středozemní moře

Ve Středozemním moři se letos utopilo nejméně 3740 běženců

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky se počet úmrtí na Středozemním moři ztrojnásobil. Od ledna se v něm utopilo 3771 migrantů. Jde o téměř stejný počet jako za celý loňský rok, kdy se přitom do Evropy dostalo třikrát více běženců. Hlavní branou migrantů do Evropy se letos stala Itálie, která zažívá nejhorší migrační krizi od druhé světové války. Mnohem méně běženců pak směřuje do Evropy přes Řecko.

Reklama
Aleppo
Aleppo
Aleppo

Armáda otevřela v Aleppu evakuační koridory. Povstalci odmítli odejít

Syrská vláda otevřela humanitární koridor, kterým mohou povstalci a civilisté opouštět obléhané oblasti na východě města Aleppo. Informovala o tom agentura AP. Místní obyvatelé se ale nechali slyšet, že množství z nich nemá v plánu odejít, protože neexistují žádné záruky, že evakuovaní nebudou zadrženi vládními silami. Televizní stanice Majádín vysílala přímý přenos z klíčové silnice Castello. Na záběrech byly vidět buldozery, které komunikaci zpřístupnily, a následně autobusy a sanitky připravené pro evakuované. Přestávku v bojích v Aleppu oznámilo Rusko. Cílem je umožnit evakuaci civilistů a bojovníků, včetně těch zraněných. Rebelové nabídku odmítli.

Pan Ki-mun, generální tajemník OSN
Pan Ki-mun, generální tajemník OSN
Pan Ki-mun, generální tajemník OSN

Rada bezpečnosti selhala, řekl šéf OSN. Kvůli válce v Sýrii chce svolat krizovou schůzi 193 zemí

Podle generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna velmoci blokují na Radě bezpečnosti OSN jednání o Sýrii. Vyzval proto ke zvláštní schůzi Valného shromáždění OSN, kde jsou zastoupeny všechny členské státy. Ty pak mohou vydat rezoluci s doporučenými společnými opatřeními, pokud Rada bezpečnosti nejedná. Valné shromáždění za svou historii zasedlo ke zvláštní krizové schůzi desetkrát, naposledy v roce 2009 v souvislosti s izraelskými operacemi na okupovaných palestinských územích.

Bitva o Mosul
Bitva o Mosul
Bitva o Mosul

Matka všech bitev jde rychleji, než se čekalo. V Mosulu vyčkává 5000 džihádistů

Kurdové zaútočili na Mosul ze tří stran a spolu s iráckými jednotkami podle premiéra Hajdara Abádího postupují rychleji, než se plánovalo. Bojovníci takzvaného Islámského státu město začínají opouštět, odhaduje se ale, že kolem 5000 z nich tam zůstalo. Drží tam také na 1,5 milionu civilistů, kterým se nepodařilo uprchnout.

Reklama
Sýrie - ruský bombardér Suchoj Su-24
Sýrie - ruský bombardér Suchoj Su-24
Sýrie - ruský bombardér Suchoj Su-24

Rusko přeruší nálety na Aleppo, podle OSN ale na příliš krátkou dobu

Rusko ve čtvrtek na osm hodin přeruší nálety na oblasti severosyrského Aleppa, které jsou ovládány povstalci, a to v rámci takzvané humanitární pauzy. Podle Evropské unie a OSN jde sice o pozitivní krok, který ale nestačí na to, aby se stihlo vyslání humanitární pomoci těžce zkoušenému civilnímu obyvatelstvu. "Humanitární pauza bude v Aleppu platit 20. října od 08:00 do 16:00 místního času," oznámil dnes generál Sergej Rudskoj z ruského generálního štábu. Mluvčí OSN Stéphane Dujarric uvedl, že světová organizace požadovala nejméně 48 hodin klidu. "Každá pauza v bojových akcích je pro lidi pozitivní, ale potřebujeme více času k tomu, aby se rozjela humanitární činnost," řekl.

Letadlo Belavia
Letadlo Belavia
Letadlo Belavia

Diktátoři už do Ženevy nelétají v utajení. Jejich cestu sleduje Twitter

V Ženevě mají kromě politiků usilujících o mír své zájmy také diktátoři z různých koutů světa. Ústavní činitelé z Kazachstánu, Ázerbájdžánu nebo Rovníkové Guineje vždy žili v domnění, že jejich cesty do švýcarského města probíhají v naprostém utajení. Proti jejich podezřelým činnostem v hlavním městě míru se ale rozhodl zakročit novinář Francois Pilet. Díky pokročilému systému pozorování letadel detailně informuje o každém jejich příletu do Ženevy i následném odletu.

Reklama
António Guterres
António Guterres
António Guterres

Guterrese schválilo i Valné shromáždění. V čele OSN vystřídá Pan Ki-muna

Valné shromáždění OSN podle očekávání jednomyslně schválilo bývalého portugalského premiéra Antónia Guterrese novým generálním tajemníkem Organizace spojených národů. Funkce se na příštích pět let ujme od 1. ledna, a to po odcházejícím šéfovi nejvýznamnější mezinárodní organizace Pan Ki-munovi. O vrcholnou funkci měl zájem i slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák, který v tajném hlasování v Radě bezpečnosti skončil druhý. Lajčák svou kandidaturu označil za úspěch slovenské diplomacie.

Irák - prchající jezídové
Irák - prchající jezídové
Irák - prchající jezídové

Cenu Václava Havla získala Iráčanka z jezídské komunity. Přežila masakr a mluvila o genocidě

Rada Evropy udělila letošní Cenu Václava Havla za obranu lidských práv Nadje Muradové z Iráku. Přežila masakr své rodiny a sexuální zotročení džihádisty takzvaného Islámského státu a s požadavkem na ochranu jezídů a zastavení jejich genocidy předstoupila loni v Radě bezpečnosti OSN. Cenu udílí každoročně parlamentní shromáždění Rady Evropy (RE) ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77 a je spojená s odměnou 60 000 eur (1,6 milionu Kč).

Nálet v Saná
Nálet v Saná
Nálet v Saná

USA po masakru v Saná přehodnocují podporu arabské koalici. Neútočili jsme, brání se Rijád

Spojené státy přehodnocují, zda budou i nadále podporovat koalici vedenou Saúdskou Arábií, která hájí zájmy jemenské vlády. Nálet arabské koalice v sobotu zabil nejméně 82 smutečních hostů pohřbu otce člena povstalecké šíitské vlády v jemenské metropoli Saná. Koalice nicméně uvedla, že žádný letecký útok na shromáždění více lidí v sobotu v Saná nepodnikla. Zároveň prohlásila, že je okamžitě připravena připojit se k vyšetřování vedenému USA.

Reklama
Uprchlíci - Libye
Uprchlíci - Libye
Uprchlíci - Libye

Uprchlické tábory u nás jsou mimo realitu, odmítla Libye Zemanův a Orbánův nápad

Myšlenkou "na hony vzdálenou realitě v terénu" označila Libye návrh některých evropských politiků, podle kterých by měla přijímat uprchlíky, kteří ze země dopluli do Evropy žádat o azyl. Podobná dohoda začala v březnu platit s Tureckem. Podle mezinárodně uznané vlády v Tripolisu je ale Libye v naprosto odlišené situaci. Země je stále zmítána občanskou válkou a zřizovat uprchlické tábory odmítá. Evropská unie se podle ní jen snaží zbavit se vlastní zodpovědnosti za migranty.

rada bezpečnosti osn
rada bezpečnosti osn
rada bezpečnosti osn

Šéf OSN je velvyslanec míru. K jeho výběru ale vedou intriky a tvrdý zákulisní boj

Zákulisní jednání i velmocenské soupeření vedou k získání nejvyššího diplomatického postu – generálního tajemníka OSN. Od ledna převezme nejvyšší funkci po Jihokorejci Pan Ki-munovi Portugalec António Guterres. Volba na něj padla i přesto, že není z východoevropského regionu, který jako jediný ještě nikdy v historii post nejvyššího diplomata OSN nezískal.

Říjnové fotky NASA
Říjnové fotky NASA
Říjnové fotky NASA

Pařížská klimatická dohoda začne platit za 30 dní, ratifikovalo ji zatím 62 zemí

New York - Pařížská klimatická dohoda splnila všechny potřebné podmínky, aby mohla vstoupit v platnost. Oznámila to ve středu Organizace spojených národů, která loni pomáhala ve francouzské metropoli dohodu dojednat. Dohoda začne platit za 30 dní. Podle dříve dojednaných podmínek měla dohoda začít platit 30 dní po ratifikaci 55 zeměmi, které jsou dohromady zodpovědné za nejméně 55 procent globálních emisí. Do úterý dohodu ratifikovalo 62 států, které představují 52 procent světových emisí. Podle OSN se k nim ale ještě dnes připojí Nepál, Kanada a sedm zemí EU, takže se podaří překročit potřebný práh pro spuštění třicetidenní lhůty. Už začátkem září dohodu ratifikovaly Čína, USA či Indie.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama