Rusko a další členové Rady bezpečnosti OSN se vzácně shodli na rezoluci o vyslání pozorovatelů OSN do východního Aleppa. Cílem je dohlédnout na evakuaci tisíců lidí. Dosud Moskva přímou účast zástupců OSN v syrské válce odmítala.
Rodrigo Duterte je filipínským prezidentem necelých šest měsíců. Hned po nástupu do funkce se pustil do kontroverzní války proti obchodníkům s drogami, která zahrnuje i popravy bez řádného soudu. Podle aktuálního průzkumu se teď osm z deseti Filipínců bojí, že oni nebo někdo z jejich nejbližších můžou přijít o život během policejních zásahů proti drogovým dealerům. Většina Filipínců ale zároveň za prezidentem v jeho tažení proti drogám stojí.
Obnovu evakuace umožnila dohoda o souběžné evakuaci šíitských vesnic v provincii Idlib, které byly dlouhodobě v obležení opozice. V pondělí ráno z nich odjelo deset autobusů, které dovezly šíity do vládní části Aleppa.
Barmská armáda pokračuje v útocích na muslimské etnikum Rohingyů, kteří žijí na severozápadě země. Podle OSN se tím dopouští zločinů proti lidskosti. Kritici barmského režimu mluví dokonce o hrozící genocidě. Události následují jen rok po prvních demokratických volbách v Barmě na jihovýchodě Asie. Po volbách rezignovala vojenská vláda v zemi. Vyhrála naopak dlouholetá bojovnice za demokracii a nositelka Nobelovy ceny míru Su Ťij. Osud muslimských Rohingyů jí ale příliš nezajímá.
Podle Moskvy bylo ze syrského Aleppa evakuováno už 9500 lidí, zhruba polovinu tvoří povstalci. A tím akci považuje za ukončenou. Naopak turecký ministr zahraničí uvedl, že evakuace je jen zablokovaná. Podle agentury Reuters za problémy zřejmě stojí radikálové z Al-Káidy, kteří se do dohody o evakuaci nezapojili. Do západní části Aleppa má podle vyslance OSN pro Sýrii Staffana de Mistury odejít zhruba 40 tisíc civilistů, dalších 10 tisíc lidí se pak má přesunout do Idlíbu.
Starosta východní části syrské metropole Aleppa Brita Hagi Hasan popsal přímo v Bruselu lídrům zemí Evropské unie situaci ve své části města. Podle něj jde o katastrofu „mimo rámec lidské představivosti“. Ve východním Aleppu podle něj pořád zůstává asi 50 tisíc lidí, z nichž mnozí potřebují zdravotnickou pomoc. Starosta lídrům zemí EU vytkl, že mezinárodní společenství nedělá dost pro zastavení násilí.
Boje v kdysi nejlidnatějším syrském městě Aleppu končí. Armáda prezidenta Bašára Asada obsadila podle posledních zpráv všechny důležité čtvrti východní části města, která byla čtyři roky významnou základnou syrských protivládních povstalců. S nimi tam žily desetitisíce civilistů, kteří nyní čekají na evakuaci. Porážka povstalců dělá tečku za krvavou a brutální občanskou válkou. Obyvatelé východního Aleppa žili několik posledních měsíců v nepopsatelných hrůzách. Řada z nich zůstane dlouho zapsaná v paměti nejen Syřanů, ale taky lidí na Západě.
Server BBC s odvoláním na OSN uvedl, že syrské provládní jednotky v Aleppu procházejí domy. Na místě prý zabily už desítky lidí. Organizace má údajně k dispozici spolehlivé důkazy, podle nichž bylo "na místě" zastřeleno nejméně 82 civilistů. Mezi oběťmi jsou i ženy a děti. Povstalci v Aleppu přišli už takřka o veškeré území, které ve východní části města kontrolovali. Podle zpráv z pondělí už povstalci drží pouze jedno malé území. Na místě stále zůstávají tisíce lidí a čelí bombardování.
Novým generálním tajemníkem OSN se prvního ledna příštího roku stane 67letý António Guterres. Bývalý portugalský premiér má desetiletou zkušenost z čela úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a bojovat za práva běženců hodlá i v budoucnu. Žádným aktivistou, jak se obávalo Rusko a Čína, však být nechce. Hovoří o sobě jako o pokorném diplomatovi, který bude stavět mosty a zprostředkovávat řešení palčivých konfliktů.
Podle představitelů syrské opozice předložily Spojené státy a Rusko syrským rebelům společný návrh, který počítá s bezpečným odchodem bojovníků i civilistů z Aleppa. Na něj by měli mít podle návrhu 48 hodin. Na dodržování stanovených pravidel by dohlíželo OSN. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov však popřel, že by se Moskva se Spojenými státy na něčem takovém dohodla.
Valné shromáždění OSN žádá okamžité zastavení bojů v Sýrii a umožnění přístupu humanitární pomoci do této blízkovýchodní země. Vyplývá to z rezoluce, kterou členské státy přijaly. Rezoluce Valného shromáždění na rozdíl od rezolucí Rady bezpečnosti OSN nejsou závazné. Výzvu k zastavení bojů a ukončení všech obléhacích operací podpořilo 122 států, proti hlasovalo 13 členských států a 36 zemí se zdrželo. Dokument předložila Kanada. Ačkoli rezoluce schválené Valným shromážděním nejsou právně závazné, mezinárodní společenství je používá jako formu diplomatického nátlaku. Závaznost a tím i vymahatelnost pod hrozbou sankcí s sebou nesou dokumenty schválené Radou bezpečnosti OSN.
Po desetidenní návštěvě Jižního Súdánu expertka Rady OSN pro lidská práva Yasmina Sookaová upozorňuje, že v zemi hrozí genocida podobná masakrům ve Rwandě v roce 1994. Podle jejího zjištění zde probíhají etnické čistky za použití hladovění, hromadného znásilňování a pálení vesnic. V důsledku násilností přišly o život už desítky tisíc lidí a více než dva miliony byly nuceny opustit své domovy. Prezident Jižní Súdánu Salva Kiir však odmítá, že by v jeho zemi probíhaly etnické čistky.
Nemluvili spolu přes půl století – Fidel Castro a jeho sestra Juanita. Přesto když se dozvěděla o jeho smrti, podle svých slov cítila, že ztratila část sebe. Na pohřeb svého bratra na Kubu ale nepojede. Zůstává prý věrná kubánské exilové komunitě. Od šedesátých let žije v exilu ve Spojených státech.
Patnáctičlenná Rada bezpečnosti OSN rozhodla o nových sankcích pro Severní Koreu. Důvodem je pátý jaderný test, který KDLR provedla 9. září a který byl z dosud provedených jaderných zkoušek největší. Rezoluce zakazuje například vývoz mědi a niklu či snížení vývozu uhlí z KLDR. OSN chce tímto opatřením oslabit příjmy země z exportu, a to o více než čtvrtinu.
Organizace Syrská observatoř pro lidská práva (SOHR) monitorující dění v Sýrii tvrdí, že syrská vláda zadržuje a vyslýchá až stovky lidí, kteří v minulých dnech uprchli z rebely držené východní části Aleppa. Zdroje ze syrské armády to popírají s tím, že pouze kontrolují identitu odcházejících obyvatel města, protože by se mezi nimi mohli nacházet teroristé. Podle SOHR intenzivní útoky na východní část města vyhnaly během posledních čtyř dní z domovů více než 50 000 obyvatel.
Kvůli intenzivním útokům na východní část syrského města Aleppo drženou povstalci bylo v několika posledních dnech vyhnáno ze svých domovů až 16 000 lidí. V úterý to uvedl šéf humanitárních operací OSN Stephen O'Brien. Syrská armáda a její spojenci v pondělí v rámci nové ofenzivy dobyli klíčovou čtvrť Sáchúr a několik menších čtvrtí na severovýchodě města. O'Brien v prohlášení uvedl, že v obléhaném východním Aleppu nezůstala po náletech funkční žádná nemocnice a zásoby jídla byly již téměř vyčerpány. Očekává se, že v případě pokračování bojů budou z oblasti utíkat další tisíce lidí. Podle dřívějších odhadů zůstávalo ve východní části města na 250 000 obyvatel.
Neznámí útočníci v pondělí unesli v nestabilním západosúdánském Dárfúru tři pracovníky Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). S odvoláním na místní činitele o tom informovala agentura Reuters. Súdánec a dva Nepálci z UNHCR byli odvlečeni na neznámé místo z hlavního města státu Západní Dárfúr, řekl mluvčí místní vlády. Představitel UNHCR odmítl případ komentovat. Bezpečnostní síly se snaží rukojmí osvobodit. V Dárfúru dlouhodobě panuje špatná bezpečnostní situace. Většinou nearabské kmeny zde bojují proti Araby vedené centrální vládě v Chartúmu. Od vypuknutí konfliktu v roce 2003 již podle OSN přišlo o život přibližně 300 000 lidí a dalších až 2,5 milionu osob opustilo své domovy.
Po náletu na západě Jemenu zemřelo 13 civilistů. Útok měla na svědomí nejspíš arabská koalice v čele se Saúdskou Arábií. Nálet zničil také nedalekou věž televizního vysílače.
Jihokarolínská guvernérka Nikki Haleyová bude zastávat post stálé představitelky USA v OSN, ministryní školství má být Betty DeVosová. Vybral si je budoucí prezident Donald Trump, tvrdí agentura AFP a další média s odvoláním na anonymní zdroje z Trumpova štábu. Jde o první ženy v Trumpově týmu.
Nový americký prezident Donald Trump dává najevo, že je v Sýrii připraven spolupracovat s Ruskem i s tamním prezidentem Bašárem Asadem. Východní Aleppo, ovládané povstalci, může do jeho nástupu do funkce padnout do rukou syrského režimu.
