Justice má podle nálezu Ústavního soudu respektovat ekonomickou realitu. Cena havarovaného a opraveného vozidla bývá při dalším prodeji výrazně nižší, prodejce tak může žádat dorovnání ceny po viníkovi nehody.
Vévodkyně Kate se svým manželem princem Williamem žádají odškodné1,5 milionu eur (40 milionů korun) za zveřejnění fotografií z roku 2012. Pár zažaloval francouzský časopis Closer, který vyfotografoval vévodkyni při opalování se sundaným vrchním dílem plavek.
Po skandálu s násilným vyvedením pasažéra z přeplněného letadla se společnost United Airlines rozhodla napravit svou reputaci. Nabídne odstupné ve výši až 10 tisíc dolarů pasažérům, kteří se vzdají svého sedadla dobrovolně. Rovněž u některých letů omezí množství nabízených letenek.
Katarský princ Hámid bin Abdal Sání, který byl v Česku stíhaný kvůli sexuálnímu zneužívání školaček, nemá nárok na žádné odškodné za 11 měsíců strávených ve vazbě. Podle rozhodnutí soudu byl Sání ve vazbě oprávněně, neboť byl poté odsouzen k trestu vězení ve stejném rozsahu. Stíhání Sáního bylo zastaveno kvůli amnestii Václava Klause.
Šestnáct let vězení dostal Zdeněk Hryščenko, který loni unesl a věznil v garáži dvě děti z Litoměřicka. Kromě toho mu soud uložil zabezpečovací detenci. Vyhověl tak požadavkům státního zástupce. Podle znalců Hryščenko pravděpodobně trpí heterosexuální pedofilií a pro společnost je nebezpečný. Sám Hryščenko pro sebe žádal doživotí. Soud také přiznal uneseným dětem odškodnění. Dívce má Hryščenko zaplatit 500 tisíc korun, chlapci 250 tisíc korun.
Robert Novotný a Aleš Zavoral mají hodně společného: Kromě toho, že oba studovali ČVUT, začínali také v polovině devadesátých let prodávat počítače přes internet. Jenže zatímco do půli roku 2000 měl navrch Novotného Mironet, vzápětí se pozice obrátila a na čelo prodejců se dostala Zavoralova Alza. Mironet totiž srazil nezákonný zásah policie, která pro podezření z počítačového pirátství zabavila firmě počítače i účetnictví. Byť policie i soudy Novotného očistily, podnikatel stále bojuje o návrat na výsluní. Soudy již řekly, že má nárok na odškodné za nezákonný zásah, nyní budou muset rozhodnout i o jeho výši. Novotný si to cení na 626 milionů. Sumu spočítal podle obratu svého konkurenta.
Dotčení občané se spojili do spolku Klidné Ivanovice, který několik let bojoval za svá práva. Nyní jim dal za pravdu brněnský magistrát, řetězec se ale ještě může odvolat k soudu. Certifikát opravňující ke stavbě vydal v roce 2010 autorizovaný inspektor Milan Teigiser v rozporu se zákonem, uvedl magistrát.
Obvodní soud pro Prahu 2 bude muset znovu projednat žalobu společnosti Mironet, která chce odškodné 626 milionů korun za nezákonný zásah policie v roce 2000, který takřka zničil její podnikání. Prvoinstanční soud loni v říjnu žalobu v plném rozsahu zamítl kvůli promlčení, odvolací městský soud ale názor první instance, že Mironet podal žalobu pozdě, odmítl a jeho verdikt zrušil. Dodal přitom, že je přesvědčen, že má firma na odškodné nárok, protože chyba státu byla zjevná. Mironet ale zcela vyhráno ještě nemá. Musí ještě obhájit vyčíslenou škodu, kterou si odvodil ze zisku svých konkurentů, kteří převzali jeho tehdy vedoucí místo na trhu.
Teprve po osmi letech to má advokátka Jarmila Veselá černé na bílém: Nemusí hradit osmnáctimilionovou škodu, kterou po ní požadovala firma Finaspol za zmařený obchod. Celé soudní martyrium přitom začalo stěží uvěřitelnou chybou soudní úřednice a exekutora, kteří omylem místo strojíren poslali do exekuce jejich konkurzní správkyni. V důsledku toho zkrachoval Finaspolu investiční záměr, kdy firma chtěla vybudovat z bývalých skláren v Anníně rekreační komplex pro holandské turisty. Finaspol proto Veselou a také stát zažaloval o náhradu škody. Krajský soud v Praze ale jeho žalobu tento týden definitivně zamítl. Byť soud uznal, že jednoznačný viník je stát, nemusí ani on sám škodu platit.
Císařské vojsko a osadníci v tehdejší Německé jihozápadní Africe podle odhadů způsobili v letech 1904 až 1907 smrt kolem 75 000 domorodců, když brutálně potlačili jejich povstání. Dnes Berlín připouští, že šlo o genocidu, odškodnění ale odmítá.
Bývalý ředitel Správy železniční dopravní cesty Jan Komárek míří znovu k soudu. Přestože jej soud už před třemi lety pravomocně zprostil obžaloby, že nákupem předražené elektřiny způsobil státu obří škodu. Nyní chce tentýž soudce případ znovu otevřít poté, co stát musel skutečně kvůli Komárkově podpisu hradit škodu více než 1,2 miliardy korun. Nový proces má začít za dva týdny.
Patnáct milionů korun chce po státu firma Imex za slova ministra financí Andreje Babiše, který ji ostře zkritizoval po výbuších ve Vrběticích. Přitom prý použil tajné a navíc zkreslené informace. Firma tvrdí, že proto přišla o možné budoucí zakázky. Nežaluje však Babiše, nýbrž stát, konkrétně ministerstvo vnitra a obrany. A to proto, že neuhlídaly důvěrné informace z vyšetřování a Babiš je pak zveřejnil.
Vrchní soud v Praze definitivně přiřkl 31 milionů korun odškodného Ivanu G., kterému podvodníci ukradli v roce 2004 z účtu 140 tisíc akcií ČEZu. Platit ho však nebude makléřská firma, ale stát. Akcie totiž podvodníkům neoprávněně vydalo Středisko cenných papírů. Účet však zřejmě nebude konečný – uvedená suma je jen cena akcií v době krádeže. Ivan G. si ale nárokuje i ušlý zisk ve výši 200 milionů korun. Kdyby mu akcie zůstaly, jen na dividendách by za uvedených takřka třináct let získal 60 milionů korun.
Muž, který si na zledovatělém chodníku vážně poranil nohu, se po více než deseti letech dočkal odškodnění ve výši přes 750 tisíc korun. Kromě toho od hlavního města dostane 213 tisíc na náklady řízení. Jak uvedl mužův advokát, jeho klient má trvalé následky a kotník ho stále bolí. Městský soud mu nárok na peníze potvrdil až poté, co Ústavní soud odmítl odůvodnění soudů nižších instancí.
Ruský ústavní soud rozhodl, že akcionáři zaniklého ropného koncernu Jukos nedostanou odškodnění za vyvlastnění firmy. V roce 2014 přitom Evropský soud pro lidská práva nařídil ruské vládě, aby akcionářům vyplatila 1,87 miliardy eur (50,5 miliardy korun). Podle ruského soudu ale tento rozsudek není vykonatelný kvůli ruské ústavě. "Vyplacení akcionářům společnosti bezprecedentní sumy z rozpočtového systému je v rozporu s ústavními principy rovnosti a spravedlnosti," rozhodl ústavní soud. Jukos byl svého času největší soukromou ropnou společností v Rusku. Hlavním vlastníkem byl oligarcha a oponent Kremlu Michail Chodorkovskij.
Soudce Krajského soudu v Brně Miroslav Novák podal neobvyklou žalobu na stát. Chce odškodné přes čtyři miliony korun za to, že jej nadřízení přeřadili na pobočku v Jihlavě. Kromě toho, že přeřazení bylo podle něj nezákonné, žádá i úhradu za dojíždění a stravné. Paradoxem je, že ze svého bydliště u Žďáru nad Sázavou to má Novák do Jihlavy výrazně blíže než do Brna. Podle svého tehdejšího nadřízeného navíc se svým přesunutím původně souhlasil.
Zdravotní sestra Věra Marešová, která byla obžalovaná za údajné vraždy šesti pacientů v Rumburku, žádá odškodnění ve výši čtyř milionů korun. Polovina částky je za újmu na zdraví a ztížené společenské uplatnění. Marešovou loni v lednu zprostil obžaloby krajský soud a následně rozhodnutí pravomocně potvrdil Vrchní soud v Praze. Soudy dospěly k závěru, že není prokázáno, že se skutky vůbec staly.
Syn manželů Chládkových zemřel při porodu císařským řezem. Pár tvrdí, že personál rakovnické nemocnice rodičku dostatečně nesledoval, i když si opakovaně stěžovala na nepřetržitou bolest břicha, kterou způsobila vzácná komplikace. Kdyby na ni lékař přišel dříve, je šance, že dítě mohlo přežít. O tom, zda nemocnice pochybila, rozhodne soud. Chládkovi za újmu požadují 25 milionů korun. Nemocnice tvrdí, že se jí spor netýká.
Slovenský soud přiznal třem pozůstalým po jedné z obětí neštěstí při výstavbě dálničního mostu na východním Slovensku odškodné v celkové výši 50 tisíc eur (1,35 milionu korun). Na webu o tom informovala televize Markíza, podle které rodina zesnulého dělníka původně požadovala od české stavební firmy Bögl a Krýsl kompenzaci až 150 tisíc eur (přes čtyři miliony korun). Verdikt není pravomocný. Neštěstí se stalo v listopadu 2012, kdy se na staveništi zřítila podpůrná konstrukce budovaného mostu. Neštěstí si vyžádalo životy čtyř dělníků, další více než desítka osob utrpěla zranění. Zakázku na výstavbu zmiňovaného úseku dálnice získala firma Bögl a Krýsl spolu se společností Váhostav-SK.
Vladislav Prášek před více než dvěma lety srazil autem dvanáctiletého chlapce, který nehodu nepřežil. Soud řidiče potrestal podmínkou, zákazem řízení a povinností zaplatit rodině 10 milionů korun. Prášek spoléhal na to, že jedno z dosud nejvyšších odškodných uhradí povinným ručením. ČSOB Pojišťovna ale poslala jen milion, celou částku považuje za přehnanou. Soud teď nepravomocně rozhodl, že zbývajících devět milionů vyplatit musí.
