Evropská unie plánuje ve vesmíru vybudovat bezpečnou satelitní infrastrukturu, která zajistí vysokorychlostní připojení po celém území Evropy, Afriky a Arktidy. Připojit se k internetové síti by tak člověk mohl odkudkoliv, včetně dosud "mrtvých" zón v řídce obydlených oblastech. Brusel si od toho slibuje nejen pokrytí celé Evropy internetem, ale také bezpečnější komunikaci.
Jihlavská galerie pod širým nebem Nonstrop zpřístupnila uměleckou instalaci Jakuba Minářů nazvanou Nekázanka? Králova ulička?. Potrvá do poloviny dubna a odráží ekologická témata.
Za posledních třicet let přišla planeta o 420 milionů hektarů lesů, což je rozloha větší než území Evropské unie. Zhruba 90 procent stromů šlo k zemi kvůli rozšiřování zemědělské půdy. Na místě pralesů jsou nyní sójové, palmové či kávové plantáže. EU chce masivnímu kácení bránit tím, že na evropském trhu zakáže produkty spojené s ničením lesů. Zaměří se i na ochranu půdy.
Britský fotograf Chris Pearsall před několika dny z dronu natáčel přístav Langstone na jihu Anglie. Jeho záběry odhalily, jak přilehlá čistírna odpadních vod nelegálně vypouští do moře nezředěné splašky. Ty podle fotografa vytékaly do zálivu nejméně 49 hodin. Za tu dobu na moři vytvořily rozlehlou hnědou skvrnu.
Češi skvěle třídí odpad, ale recyklace vázne. Recyklát je tak levný, že se firmám nevyplatí zřídit v Česku nové recyklační kapacity. To se musí změnit, shodli se účastníci diskuse Hospodářských novin. Novou cestu recyklace představuje chemická pyrolýza, která zpracuje i těžko recyklovatelné plasty.
Krkonošský národní park se v létě potýká s přívalem turistů na hlavních turistických trasách, zatímco ty vedlejší zůstávají skoro prázdné. Prošli jsme jednu z nejnavštěvovanějších turistických tras vedoucí po Zlatém návrší s mluvčím národního parku Radkem Drahným. Cestou ukazoval, čím turisté nejčastěji porušují pravidla, a vysvětloval, jak tím nenávratně škodí přírodě.
Mount Recyclemore. Tak zní název instalace, která se v době konání summitu skupiny G7 objevila v anglickém Cornwallu a odkazuje na slavné sousoší s americkými prezidenty. Skupina umělců sestavila z elektroodpadu hlavy Emmanuela Macrona, Angely Merkelové nebo Joe Bidena, aby upozornila na potřebu elektronické součástky recyklovat.
V posledních letech v atmosféře rychle roste koncentrace metanu, skleníkového plynu, který má zásadní podíl na oteplování planety. A právě metan se mimo jiné uvolňuje na skládkách, kde hnijí tuny vyhozených potravin. Anna Strejcová z organizace Zachraň jídlo teď v Česku plánuje prosadit jedno z řešení, jak jídlem neplýtvat. Šanci vidí v darování nesnědených pokrmů z jídelen a restaurací potřebným.
Současný trend levných spotřebičů s krátkou životností mnoho lidí nutí pořizovat si neustále novou elektroniku. Projekt Opravme Česko se to dlouhodobě snaží změnit - chce naučit spotřebitele kupovat si kvalitnější věci, které lze při drobné poruše jednoduše spravit. Nyní v Praze otevírá první kamennou Opravárnu, kam bude možné spotřebič přinést a nechat si jej opravit, někdy i na počkání.
Drtivá většina nebezpečného odpadu končí na skládkách bez zpoplatnění, to už v roce 2012 potvrdil Nejvyšší kontrolní úřad, od té doby s tím ale stát nic neudělal, říká starosta Čáslavi Vlastislav Málek. Radnice se rozhodla domáhat více než 600 milionů korun, o které prý přišla na nezaplacených poplatcích za odpad ze skládky za městem.
Vědci vyvinuli nástroj, který za pomoci umělé inteligence dovede předpovídat, kdy a kam moře vyplaví plovoucí ostrovy plastových odpadků. Pomohou tím ochránit jedinečný ekosystém na souostroví Galapágy, které plující odpadky ohrožují, píše agentura AFP.
Před jedenácti lety, když ještě myšlenky o ekologičtějším způsobu života nebyly tak populární, založil Roman Kmoníček webový portál pro předcházení vzniku odpadů Nevyhazujto. Od té doby se mu na něm podařilo zachránit více než 100 tun vyřazeného materiálu a přes 75 tisíc předmětů našlo nového majitele. Nejen o tom, co ho vedlo k myšlence zachraňování starých věcí, mluvil v podcastu Aktuálně.cz.
Tatarský biftek z kuřecího peří? Většina lidí by takový pokrm odmítla, i kdyby jim ho kuchař naservíroval na stříbrném podnose. Thajský student designu Sorawut Kittibanthorn ale v surovině, která obvykle končí na skládkách, vidí způsob, jak omezit znečišťování planety. Peří je podle něj výživné a podařilo se mu ho zpracovat tak, aby bylo i stravitelné.
Kolik roušek je potřeba na výrobu jedné stoličky? Zhruba 1500. Alespoň tolik jich při výrobě spotřebuje, a tedy zrecykluje, mladý jihokorejský umělec Kim Ha-neul. Podle statistik jen v září Jižní Korea vyrobila více než miliardu roušek pro domácí užití. Stoličky zatím nejsou v prodeji, umělec je představil pouze na svých klauzurách. Podívejte se ve fotogalerii, jak recyklace probíhá.
Jihokorejskou turistku Kim Kang-eunovou mrzelo, že během výprav po krásách své země nacházela v přírodě spoustu pohozených odpadků. Proto založila spolek, jehož členové nahromaděné smetí sbírají a pak z něj přímo v lesích a horách vytvářejí umělecká díla. Ta mají lidi inspirovat k tomu, aby víc dbali na ochranu životního prostředí.
Poslanecká sněmovna na svém posledním zasedání schválila zákon o odpadech. Součástí přijaté legislativy je i pozměňovací návrh, jenž je podle ústavního právníka z Legislativní rady vlády protiústavní. Provozovatelům skládek zpětně odpouští poplatky za část odpadu. Autory návrhu jsou poslanci Antonín Staněk (ČSSD) a Jan Zahradník (ODS).
Portugalská bioložka Ana Pêgová před pěti lety "objevila" a pojmenovala nový invazivní druh. "Plasticus maritimus se do našeho života začleňuje tak dobře, že si toho mnohdy ani nevšimneme," a proto je extrémně nebezpečný, píše ve stejnojmenné, barevně ilustrované knize určené čtenářům od deseti let.
Nechceme staré věci opravovat, udržovat. Máš pět let staré auto? Dej ho pryč, "než se začne sypat". Plno věcí je dnes vyrobeno tak, že už ani opravit nejdou. Opravy jsou neskutečně drahé.
Haldy odpadků a auta parkující na loukách či po obou stranách úzkých silniček. Taková je podle starosty Krňan na Benešovsku Josefa Hušbauera odvrácená tvář turismu v okolí štěchovické nádrže. Z toho důvodu má pochopení pro majitele pozemků, kteří nedávno oplotili oblíbenou Smetanovu vyhlídku. Krok, který vyvolal kritiku lidí, bude prověřovat stavební úřad. Pro stavbu plotu totiž neměli povolení.
Pokud Češi získají o odpadech větší přehled, bude jasné, kolik odpadu se skutečně z recyklovalo a kolik skončilo nelegálně na skládce, jestli je třeba stavět další spalovny nebo naopak posílit recyklační linky. Lidé i firmy navíc ušetří za svoz a budou vědět, kolik odpadu vyprodukovaly a kde skončil.
