Z českých měst a obcí by měly zmizet barevné kontejnery na plast, papír nebo kovy. Podle plánů ministra životního prostředí Petra Hladíka z KDU-ČSL zůstanou do budoucna jen dva typy popelnic. Jeden na směsný odpad, druhý na vše, co jde recyklovat. Podmínkou bude, aby v oblasti fungovala dotřiďovací linka. Ta je zatím jen v Brně, další dvě se staví v Ostravě a Praze.
Nápoje v plastových lahvích a plechovkách kupuje téměř každý. Stejně tak je v Česku většina třídí a vyhazuje do žlutých, případně šedých popelnic. Už brzy by se to ale mohlo změnit. Vláda chystá nový systém, plastové a kovové obaly od nápojů se budou vracet stejně jako sklo. Přestože se proti řešení ozývá kritika odpůrců, fungovat má už za dva roky. Aktuálně.cz nabízí přehled, jak bude vypadat.
Na Velké tichomořské odpadkové skvrně, vrstvě plastového odpadu plující uprostřed Tichého oceánu, prospívá velká komunita pobřežních živočichů včetně malých krabů a sasanek. Od jejich původního domova je dělí tisíce kilometrů, přesto na volném oceánů zdárně konkurují místním druhům, zjistili podle serveru CNN odborníci.
Největší odpadovou firmu v Česku, AVE CZ, stíhají kriminalisté z elitního útvaru. Podle nich neodváděla poplatky z několika skládek, ačkoliv to byla její povinnost. Škoda dosahuje necelých čtyř miliard korun. Firma se snažila obvinění zvrátit. Jak ale zjistilo Aktuálně.cz, úřad nejvyššího žalobce jí odmítl vyhovět. Ve společnosti drží pětinový podíl byznysmen Daniel Křetínský.
Kdo jako malý nesnil o tom, že se stane popelářem a bude si užívat jízdu na zadním stupátku? Většina dětí z takového snu brzy vyrostla, auta na odvoz odpadu jsou ale už od počátku minulého století nedílnou součástí dopravy nejen v Česku, ale také ve světě. Jak se podoba popelářských aut na českých a československých silnicích vyvíjela, se můžete podívat do následující galerie.
Asi každý, kdo si něco objednal přes e-shop, zažil situaci, kdy i docela malý předmět přijde v obří krabici a zabalený do několika dalších vrstev. Doma se pak vrší kartony, krabice, sáčky a papíry.
S letošní klimatickou konferencí COP27 se pojí rovnou několik kontroverzních témat. Pořádá ji represivní Egypt, sponzorem je producent tun plastových lahví končících v přírodě a aktivisté z chudších zemí, kde je klimatická změna nejzřetelnější, si nemohou účast dovolit.
Záchodová mísa popsaná žalmy, srna jako svatá mučednice a hromady odpadu coby cenné relikvie náboženství, o kterém lidé pravděpodobně nikdy neslyšeli, ale na jehož neustále rostoucí mytologii se svou spotřebou podílejí. Výstava Stavitelé chrámů, která je momentálně k vidění v Centru současného umění Dox v Praze, představuje rituály církve Jedinečného svatopěstitelského družstva.
Ve vietnamské zahradě rostou dýně, papája i malabarský špenát. Kus od jezírka s červenými rybkami kvete perila, bylinka připomínající směs máty a kopřiv. Záhony ústí do klidného dvorku s cihlovými budovami porostlými břečťanem. Nejsme však ve Vietnamu, nýbrž v německém městě Kasselu. A tohle celé je jedno ze stovek děl na přehlídce současného umění Documenta. Potrvá do 25. září.
Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu stíhají devět lidí a dvě firmy kvůli nakládání s toxickými odpady na skládce Celio u Litvínova na Mostecku. Jednou z ústředních postav případu je nyní už bývalý ředitel skládky René Konečný. Jak přitom Aktuálně.cz zjistilo, Konečný předtím sám u policie působil. Pracoval jako vysoký manažer na policejním ředitelství Ústeckého kraje.
Za poslední dekádu prorazily obchody zaměřené na prodej zboží bez obalů do mnoha českých měst. Teď se ale řada z nich potýká s existenčními problémy. Od začátku letošního roku skončilo přes 15 procent bezobalových prodejen a další bojují s nezájmem zákazníků. Problémy spustila změna nákupního chování během pandemii koronaviru a dál je prohlubuje vysoká inflace.
„Trh kvalitních potravin je ovlivněn mezinárodním trhem méně, než potraviny běžné kvality, proto můžeme zlevňovat, zatímco běžné obchody zdražují,” říká ředitel firmy Bezobalu Jiří Sedlák. „Průměrný český občan je velmi ekologicky uvědomělý. Jsme národ houbařů, chatařů, pejskařů, a to nám buduje vědomí, že příroda má hodnotu,” dodává.
Posledních 20 let obcházeli vědci a dobrovolníci nejrůznější komunity v Evropě, Asii, Africe a Americe a prosili je o vzorky vajec slepic domácích. Tým pod vedením českého vědce chtěl díky nim rozpoznat, do jaké míry se do našeho jídelníčku dostává znečištění. Výsledky prokázaly, že většina odebraných vzorků nesplňuje evropské limity na bezpečnost potravin.
Larvy potemníka brazilského jsou schopné požírat plastový odpad a nabízejí tak možné řešení pro jeho recyklaci. Vědci z Queenslandské univerzity v australském Brisbane studují červy, aby zjistili, které přírodní enzymy mají schopnost rozkládat plast.
Každý telefon je třeba dobíjet, často alespoň jednou denně. Zákazníci si proto s novými přístroji zpravidla kupují i nové nabíječky. Těch se do Evropy ročně doveze okolo půl miliardy. To se rovná až 13 tisícům tun elektroodpadu. Podle návrhu Bruselu by měla být do budoucna všechna malá a středně velká přenosná elektronická zařízení bez ohledu na výrobce opatřena jednotným portem USB typu C.
Ekologický aktivista Rob Greenfield chtěl názorně upozornit, kolik lidé každý den vyprodukují odpadu. Sám se proto rozhodl, že na sobě po dobu jednoho měsíce bude nosit všechno, co by normálně vyhodil do koše. Ulicemi amerického Los Angeles, ve kterém bydlí, se tak nyní prochází v nevábném obleku z igelitových pytlíků.
Životní prostředí v Česku je páté nejhorší v celé Evropské unii. Vyplývá to z žebříčku Index prosperity Česka, který vypracovali analytici České spořitelny a Evropy v datech. Půda je v zemi vůbec nejsušší v unii, k podprůměru se řadí také v produkci a recyklaci odpadu nebo znečištění ovzduší. Česko přitom investuje do ochrany životního prostředí téměř nejvíce z celého společenství.
Bude trvat ještě roky, než Česko začne se stavbou hlubinného úložiště. Už pět let ale vědci v Podzemním výzkumném pracovišti Bukov na Vysočině zkoumají, jak uložit jaderný odpad tak, aby z něj po milion let neunikl jediný radionuklid. Laboratoř příhodně leží v bývalém uranovém dole. "Úložiště je navržené a věříme, že bude fungovat. Jsou ale věci, které je třeba ověřit," říkají výzkumníci.
Spotřeba elektroniky roste a s ní i množství elektroodpadu. Jeden pozemšťan jej vyprodukuje okolo sedmi kilogramů ročně. Celkový objem se však velmi liší v závislosti na regionu. Ačkoli množstevně nejvíce elektroodpadu produkuje Asie, obecně jsou jeho největšími producenty lidé v bohatších zemích. Zabránit jeho dalšímu vršení by mělo "právo na opravu", o kterém jedná Evropská unie.
