Reklama
Reklama

Odboj


Miloš Kocman o bombardování Drážďan: Malé bomby rozbily střechy, a pak přiletěly zápalné pumy
Miloš Kocman o bombardování Drážďan: Malé bomby rozbily střechy, a pak přiletěly zápalné pumy
Miloš Kocman o bombardování Drážďan: Malé bomby rozbily střechy, a pak přiletěly zápalné pumy

Padaly kusy hořících střech, vzpomíná muž, který při bombardování Drážďan unikl trestu smrti

Miloš Kocman byl za války příslušníkem ilegální trockistické skupiny. Poté, co ho zatklo gestapo, skončil v drážďanské věznici. Před trestem smrti za vlastizradu jej zachránilo spojenecké bombardování města, během nějž se mu z věznice podařilo uprchnout. Po válce pracoval pro StB, v níž ale v padesátých letech ztratil důvěru. V srpnu 1968 jako diplomat vydával v Číně bulletin odsuzující ruskou invazi v Československu. Miloš Kocman vzpomíná v rozhovoru, který vznikl v rámci projektu Paměť národa. Od bombardování Drážďan právě uplynulo 72 let.

Úmrtí, ikona
Úmrtí, ikona
Úmrtí, ikona

Zemřel František Bím, účastník Slovenského povstání a aktivní podporovatel disidentů ze Švýcarska

Ve věku jedenadevadesáti let zemřel v Curychu František Bím, kterého tento týden ocenila Etická komise pro třetí odboj za činnost ve Sdružení bývalých politických vězňů ve Švýcarsku. Bím se během svého života zapojil do bojů při Slovenském národním povstání, působil v partyzánské skupině a po válce nesouhlasil s nástupem komunistického režimu v Československu. Ve Švýcarsku, kam emigroval, se aktivně zapojil do krajanského hnutí.

Fotogalerie: Nenechte si ujít - Unikátní fotografie týkající se atentátu na Heydricha
Fotogalerie: Nenechte si ujít - Unikátní fotografie týkající se atentátu na Heydricha
Fotogalerie: Nenechte si ujít - Unikátní fotografie týkající se atentátu na Heydricha

Jen si vezmu kabát, řekl dělník. A začal pálit do gestapa. Odvahou Češi překvapili

Dne 27. května 1942 parašutisté v Praze zlikvidovali nejvýše postaveného muže nacistické říše Reinharda Heydricha. Historiky, kteří se zabývají zkoumáním okolností přípravy a provedení atentátu, stejně jako následujícím obdobím heydrichiády, nepřestává překvapovat, kolik Čechů prokázalo odvahu, neváhalo se zapojit a parašutistům pomohlo.

Reklama
Státní vyznamenání - plukovníkov Pavlel Vranský
Státní vyznamenání - plukovníkov Pavlel Vranský
Státní vyznamenání - plukovníkov Pavlel Vranský

Veterán od Tobruku opustil bojovníky za svobodu, nevěří vedení. To tvrdilo, že končí kvůli věku

Místopředseda Českého svazu bojovníků za svobodu, pětadevadesátiletý válečný veterán Pavel Vranský, rezignoval. Jako hlavní příčinu uvedl ztrátu důvěry ve vedení organizace, do níž nedávno mimo jiné vstoupili Jana Bobošíková, Jiří Ovčáček nebo Dominik Duka. Organizace ale na svém webu původně uváděla, že Vranský odešel kvůli svému vysokému věku. Předseda organizace Jaroslav Vodička se s novináři bavit nechce a jakékoliv problémy ve vedení odmítá. Za poslední dobu řešil svaz odchod více lidí. V souvislosti se vstupem politiků odešly například poslední dvě žijící lidické ženy.

John G. Nash - vnuk Jana Antonína Baťi
John G. Nash - vnuk Jana Antonína Baťi
John G. Nash - vnuk Jana Antonína Baťi

Odkaz dědečka musí žít dál, i proto se soudíme se státem, říká Baťův vnuk

Soud ve čtvrtek definitivně rozhodl, že John G. Nash a další přímí potomci Jana Antonína Bati nemají nárok na odškodnění za zabavenou vilu a přilehlý pozemek v roce 1947. John Nash, který pracuje pro softwarovou společnost v Bostonu, v rozhovoru pro Aktuálně.cz přiznává, že rozhodnutí soudu čekal. Na svého předka vzpomíná jako na čestného člověka se silnými morálními hodnotami, který během války podporoval protinacistický boj a českou exilovou vládu v Londýně.

Reklama
Reklama
Reklama
Larischova vila - Zámeček Pardubice - Tesla
Larischova vila - Zámeček Pardubice - Tesla
Larischova vila - Zámeček Pardubice - Tesla

Zámeček v Pardubicích zažil Larische, gestapo i úředníky. Chátral, teď znovu ožívá

Legionáři pokračují s opravou Larischovy vily v Pardubicích. V plánu nyní mají cvičiště pro parašutisty nebo zlatou místnost, ve které bude kavárna. Vila je jedním z míst spojených s heydrichiádou. Nacisté v ní věznili, vyslýchali a na nedalekém popravišti zastřelili obyvatele obce Ležáky. Na letošní rok připadá 80. výročí tragických událostí.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama