Strážmistr František Ometák byl vlastenec, za druhé světové války pomáhal lidem pronásledovaným gestapem, přesto paradoxně zahynul v přestřelce s čs. parašutistou Arnoštem Mikšem. Nacistická propaganda i proto vojáky zahraničního odboje označovala za vrahy českých lidí. Ostatky Františka Ometáka byly v pátek znovu uloženy do hrobu. "Čest tvé památce," vzdal mu hold René Černý z policejního muzea.
Osada Ležáky na Chrudimsku byla 24. června 1942, čtrnáct dní po vyhlazení Lidic, nacisty vypálena a její obyvatelé zavražděni. Němci se mstili za to, že se místní lidé účastnili odboje, ukrývali vysílačku Libuše a pomáhali výsadkářům skupiny Silver A, která spolupracovala na atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Nacisté zastřelili 33 dospělých, 11 dětí zplynovali.
Středa 10. června 1942. Den, který otřásl válkou pustošeným světem. Nacisté srovnali se zemí Lidice, středočeskou obec s 503 obyvateli. Přes sto domů včetně kostela zmizelo. Zmizeli i lidé. Muže zastřelili, ženy a děti odvlekli do koncentračních táborů nebo poslali na poněmčení. Lidickou tragédii nepřežilo 192 mužů, 60 žen, 88 dětí. Po druhé světové válce se vrátilo pouze 143 žen a 17 dětí.
Místo v pražské Libni, kde v roce 1942 zaútočili českoslovenští odbojáři na říšského protektora Reinharda Heydricha, zdobí velká nástěnná malba. Připomíná právě odvážný čin parašutistů Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše, který nakonec vedl ke smrti obávaného nacistického vůdce. Malbu studenta Jakuba Marka v sobotu přihlížejícím představili zástupci radnice Prahy 8 a její autor.
Po páté hodině ranní 7. září 1948 zastavil černý služební vůz Tatra 57 B před oblastní úřadovnou Státní bezpečnosti (StB) v Bartolomějské ulici v Praze. K řidiči Zdeňku Řípovi přisedli pracovníci Krajského velitelství StB Bořivoj Vávra s Josefem Volfem a společně odjeli na Pankrác, kde převzali jednoho z hrdinů protinacistického odboje na Táborsku Františka Novotného. Netušil, že je to jeho konec.
S odbojářem Bohuslavem Bubníkem o tom, jak přežít mlácení na gestapu, neprozradit kamarády a nenechat si zlomit páteř komunisty.
Jak se v roce 1968 mohl z nedotknutelného komunistického generála Jana Šejny stát spolupracovník CIA, z reformátora generála Václava Prchlíka asfaltér a z ministra reformní vlády generála Martina Dzúra normalizátor? Pozoruhodné osudy generálů v klíčových okamžicích historie ukazuje nový dokumentární seriál České televize. Zde jsou příběhy sedmnácti z nich. A rozhovor s dramaturgem dokumentu.
S historikem Daliborem Váchou o odvaze riskovat, umírání se smíchem a protektorátních plakátech Vlasty Buriana.
Generál František Moravec, přednosta zpravodajské ústředny v Londýně a jeden z nejvýznamnějších čs. vyzvědačů zemřel v roce 1966 ve Washingtonu. Urna s jeho ostatky dorazila 26. dubna 2022 na základnu taktického letectva v Čáslavi, kde se uskutečnil smuteční akt repatriace. Ačkoli se špioni z logických důvodů nefotí, přináší Aktuálně.cz u této příležitosti snímky alespoň některých z nich.
Juliu Fučíkovi se po desítky let stavěly pomníky, busty, pojmenovávaly se po něm školy, náměstí či ulice. Pro svazáky či mladé komunisty byla jeho "Reportáž psaná na oprátce" až posvátným textem. Stačí se podívat do dobových učebnic. Fučík byl přítomen nejenom v hodinách dějepisu, ale i literatury, výtvarné výchovy.
Při průzkumné sondě hromadného hrobu na ďáblickém hřbitově sice archeologové našli dvě zachovalé kostry dospělých lidí a další kosterní pozůstatky, antropologové však vyloučili, že by některá z nich mohla patřit Zdeně Mašínové starší. Radní Prahy Milena Johnová (Praha sobě) uvedla, že s ohledem na to, že jiné indicie o umístění ostatků neexistují, tím snahy o vyzvednutí končí.
Člen odbojové skupiny Tři králové Václav Morávek byl legendární postavou odboje, v protinacistické činnosti pokračoval i po zadržení svých přátel Josefa Mašína a Josefa Balabána. Je proto znám také jako "poslední ze Tří králů". Nakonec ale nacisté dopadli i jeho. Zemřel při přestřelce s gestapem na křižovatce dnešních ulic Svatovítská a Milady Horákové před 80 lety, v podvečer 21. března 1942.
V Zámečku na okraji Pardubic nacisté za heydrichiády drželi a na nedalekém popravišti zastřelili obyvatele Ležáků i ty, kdo pomáhali výsadkářům z operace Silver A. Komunisté si z objektu udělali agitační středisko a nechali ho chátrat. Tzv. Larischova vila se pak ocitla v areálu firmy Foxconn. Roku 2015 ji získala Čs. obec legionářská. Nyní se jí podařilo opravit věž, která se zdála na odpis.
Před 70 lety, 31. května 1950, začal v Praze vykonstruovaný proces s Miladou Horákovou. Soud se konal pod dozorem sovětských poradců a v režii KSČ a zapsal se do historie jako největší demonstrace zvůle československého komunistického režimu za celou dobu jeho trvání. Na konci procesu, 8. června, byly vyneseny čtyři rozsudky smrti a čtyři doživotní tresty.
Dne 27. května 1942 provedli českoslovenští parašutisté Josef Gabčík a Jan Kubiš atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Ten na následky zranění zemřel právě před 82 lety, 4. června 1942. Podívejte se na tváře dalších hrdinů odboje, výsadkářů, vyslaných do Československa bojovat proti nacistické zvůli.
V Chicagu zemřel prachatický rodák Josef Hasil. Bylo mu 95 let. Během komunismu pomáhal přes hranice Šumavy lidem, kteří utíkali na Západ. V odboji pokračoval navzdory perzekucím jeho blízkých komunistickým režimem i přes ohrožení vlastního života. Nezastavilo ho ani vězení, kam ho po udání režim poslal. V roce 2001 dostal od prezidenta Václava Havla medaili Za hrdinství.
Jedna z nejrozsáhlejších publikací o partyzánském odboji v Čechách a na Moravě "Měli odvahu žít" autorky Miroslavy Polákové získala na XXVIII. ročníku udílení mezinárodních cen Egona Ervína Kische za literaturu faktu hlavní cenu.
Šestadevadesátiletý Ján Zeman je posledním žijícím členem skupiny spiklenců, která získávala informace o zbrojním průmyslu v komunistickém Československu a předávala je za železnou oponu. Za spolupráci s americkou zpravodajskou službou dostal tehdy nejhorší trest: Smrt oběšením. Ale nezlomili ho. "Neukázal jsem jim slabost," říká dnes a nepochybuje, že se rozhodl správně.
Miladě Horákové, kterou komunistický režim zavraždil na konci sovětskými poradci zmanipulovaného procesu, byl čerstvě přiznán status bojovnice proti komunismu. Předcházelo tomu detailní studium archivních dokumentů, které potvrdilo, jak významnou spojkou mezi exilem a domácími demokratickými politiky Horáková byla a jak například finančně podporovala perzekvované rodiny. Osvědčení a odznak protikomunistického odbojáře převezme Jana Kánská, její dcera žijící v USA.
Ve třetím dílu seriálu Poslední svědek přinášíme vzpomínky Zdenko Černíka. Nejtěžší okamžiky prožil v brněnské vyšetřovně v Příční ulici nedaleko věznice Cejl, kde ho estébáci bili přes nohy kabelem, dokud neomdlel.
