Jihosúdánští ozbrojenci překročili etiopské hranice, zabili 28 lidí a unesli 43 dětí. S odkazem na etiopskou vládu o tom ve středu informovala agentura Reuters. Ozbrojenci zaútočili v oblasti Gambella blízko hranic s Jižním Súdánem, uvedl mluvčí místní samosprávy Chol Chany. "Banditi zaútočili a utekli se 43 dětmi," řekl Chane s tím, že ozbrojenci patřili k etnické skupině Murle.
Sýrií už šest let zmítá občanská válka. Statisíce dětí, které se do ní narodily nebo v ní prožily většinu svého života, trpí podle mezinárodní organizace Save the Children posttraumatickým stresovým syndromem. U 70 procent dětí ve věku do 12 let se projevuje tzv. toxický stres, který může vážně ovlivnit jejich psychické zdraví v dospělosti. Kromě pomočování a ztráty řeči vede v některých případech až k sebevražedným sklonům. Podle psycholožky Marcii Brophyové čelí Sýrie riziku celé "ztracené generace". Podobně jako Evropa po první světové válce.
Někteří ruští odpůrci invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 dodnes mluví o masivní vlně sovětské propagandy, která se je tehdy snažila ovlivnit. Mluvila o kontrarevoluci v Praze i o naivních Češích a Slovácích, podléhajících propagandě Západu. K současné politice Kremlu na Ukrajině, která některými prvky propagandy události v ČSSR silně připomíná, jsou ale tito lidé daleko smířlivější. "Náš prezident pozvedl prestiž Ruska na novou úroveň. V devadesátých letech minulého století bylo Rusko velmi špatně vnímáno," říká dnes bývalý výsadkář Boris Šmeljov, který se v roce 1968 účastnil invaze do Československa. A později se za ni veřejně omluvil.
Pozice džihádistické organizace Islámský stát (IS) v iráckém Mosulu se otřásají. Síly protiteroristické koalice proti islamistům sice postupují pomaleji, než se původně čekalo, ale radikálům už i tak docházejí síly. Město by mohlo být dobyto během několika týdnů, maximálně tří měsíců. Je však otázkou, co to bude znamenat pro sousední Sýrii. Podle některých expertů by přesun bojovníků, kteří nyní bojují proti islamistům v Mosulu, mohl zapříčinit prohloubení syrské občanské války.
Před válkou existovalo v syrském Aleppu na 50 továren na tradiční mýdlo. Boje ale výrobu slavného vývozního artiklu znemožnily. Dva Syřané se rozhodli v tradici pokračovat na území Francie. Tisíce kilometrů daleko dál míchají vonné oleje a vyrábějí mýdlo, které si znovu nachází zájemce po celém světě. Ve východní části Aleppa od minulého týdne probíhala evakuace, poslední konvoje odjely ve čtvrtek večer. Místní zamířili do provincie Idlib, která je částečně stále pod kontrolou rebelů. Někteří pokračují až do Turecka.
Povstalci, jejich rodiny a civilisté mají opustit poslední enklávu ve východním Aleppu. Rusko slíbilo všem bezpečný odchod. Syrská armáda uzavírá vojenskou operaci na východě města.
Syrská armáda v úterý ohlásila, že dobyla téměř celé území ve východní části Aleppa, které ještě nedávno ovládali povstalci. Bitva o nejstarší a největší syrské město se tak chýlí ke konci. V Aleppu žily před válkou téměř 2 miliony obyvatel. Jeho starověká část byla v roce 1986 zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Intenzivní boje a nálety ale živoucí město proměnily v peklo, ze kterého utíkají poslední obyvatelé.
Syrské vládní síly, které bombardují město Aleppo, jsou zodpovědné za zločiny proti lidskosti a za válečné zločiny. Řekl to v sobotu šéf americké diplomacie John Kerry, který se spolu s diplomaty z desítky evropských a arabských zemí sešel v Paříži se zástupci syrské opozice. Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier po schůzce vyzval Rusko a Damašek, aby nechaly odejít lidi z obklíčeného Aleppa. Podle Kerryho by Moskva a Damašek mohly projevit alespoň trochu vstřícnosti. Exilová opozice na konferenci v Paříži vyjádřila ochotu obnovit mírové rozhovory s vládou v Damašku "bez předběžných podmínek", uvedl francouzský ministr zahraničí. Ta však mezitím ztratila značnou část svého vlivu.
Pacifistická ústava, která byla po skončení druhé světové války napsána pod dohledem Spojených států, původně zakazovala nasazení armády při řešení konfliktů s výjimkou sebeobrany země. To ale změnily bezpečnostní zákony, které loni schválil japonský parlament. Japonští vojáci se tak mohou v Jižním Súdánu připojit k mírovým silám OSN. V jihosúdánském hlavním městě Jubě v pondělí ráno přistálo 67 vojáků, dalších 63 by mělo dorazit odpoledne. Zbývající příslušníci 350členného kontingentu prý dorazí nejpozději 15. prosince.
Do USA se dříve pokoušeli dostat hlavně ekonomičtí migranti. Nyní jsou to lidé, kteří prchají před násilím. Honduras, Guatemala a Salvador patří mezi nejnásilnější země na světě. Odhodlání odejít z vlasti pak u mnohých lidí umocňuje také přetrvávající chudoba a nerovnost.
Na 80 000 mužů míří k Mosulu. A ofenziva, která je označována za "matku všech bitev", podle vojenských analytiků znamená začátek definitivního konce teroristické organizace Islámský stát. Dobytí dnes zhruba milionového města s sebou nese nemalá rizika. Může odstartovat další kolo občanské války, do níž budou zataženy i světové velmoci. Navíc se odhaduje, že z Mosulu jen v prvních dnech uprchne až 200 000 civilistů a není vůbec jisté, že se o ně irácké úřady dokážou postarat. Následovat tak může další útěk – do Evropy.
Česko vyslalo v neděli do Sýrie letecky další humanitární pomoc, která navazuje na červnovou zásilku humanitární pomoci za tři miliony korun. Armádní letoun CASA do země zmítané občanskou válkou přepravil několik dialyzačních jednotek, invalidní vozíky a sušené mléko ze státních hmotných rezerv. Zdravotnické pomůcky a materiál by se měly dostat i do těžko přístupných konfliktních zón. Další lety budou následovat v příšních dnech. Pomoc převezme Syrský arabský červený půlměsíc. Oznámila to mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová. S nynější zásilkou do Sýrie odletěl i náměstek ministra zahraničí Lukáš Kaucký. V příštích dnech se má potkat se syrskými oficiálními reprezentanty.
Myšlenkou "na hony vzdálenou realitě v terénu" označila Libye návrh některých evropských politiků, podle kterých by měla přijímat uprchlíky, kteří ze země dopluli do Evropy žádat o azyl. Podobná dohoda začala v březnu platit s Tureckem. Podle mezinárodně uznané vlády v Tripolisu je ale Libye v naprosto odlišené situaci. Země je stále zmítána občanskou válkou a zřizovat uprchlické tábory odmítá. Evropská unie se podle ní jen snaží zbavit se vlastní zodpovědnosti za migranty.
V obleženém Aleppu stále žije zhruba 250 tisíc lidí. Jeho východní část je v držení protivládních povstalců. Nejen ti však musí čelit intenzivnímu bombardování syrské armády. Z obklíčeného města není úniku a Damašek se svým ruským spojencem útočí i na civilní cíle. Po středeční ofenzivě byly zasaženy i dvě nemocnice. Ve městě už není bezpečno nikde. Obyvatelé trpí nedostatkem jídla i lékařské péče. Každou noc se potmě snaží přečkat nové nálety.
Přes milion občanů Jižního Súdánu uprchlo kvůli bojům ve své zemi do okolních států. Lidé míří hlavně do Ugandy, Etiopie, Keni, Konga a Středoafrické republiky. Dalších 1,6 milionu lidí opustilo své domovy, ale zůstalo na území státu.
V Bosně zadrželi šest bývalých bosenskosrbských vojáků a policistů, kteří jsou podezřelí ze spáchání zločinů proti lidskosti a válečných zločinů během války na začátku 90. let minulého století. Podle žalobce zabili více než 60 bosenských Muslimů, včetně 11 dětí, v obci Zaklopača v květnu 1992, uvedl server BalkanInsight. Těla pohřbili do masových hrobů. "Většina ostatků byla nalezena v masovém hrobě v roce 2004. Celkem byly dosud objeveny zbytky těl 54 lidí, po ostatních obětech se i nadále pátrá," dodala prokuratura. Jeden z šesti obžalovaných je rovněž souzen za spoluúčast při masakru v roce 1995 v Srebrenici. Tehdy zahynulo přes 8000 Muslimů.
Filipínská vláda a komunističtí povstalci uzavřeli příměří na dobu neurčitou ve snaze ukončit občanský konflikt v zemi. Informovala o tom agentura Reuters. Rozhovory mezi oběma stranami se konají v Norsku a další dialog se má uskutečnit v metropoli Oslu 8. října. Zakladatel filipínské komunistické strany žijící v nizozemském exilu Jose Maria Sison agentuře Reuters řekl, že dohoda zahrnuje také časový plán pro další rozhovory týkající se politických, hospodářských a ústavních reforem. Nová lidová armáda (NPA) je ozbrojenou složkou filipínské komunistické strany a od roku 1969 vede ozbrojené povstání v maoistickém stylu.
Vůdce jihosúdánských povstalců a bývalý viceprezident Riek Machar uprchl ze země do bezpečí a k situaci se vyjádří v pátek. Podle agentury AP to oznámil mluvčí strany někdejšího druhého muže této středoafrické země, v níž v červenci vypukly další boje mezi Macharovými silami a vládním vojskem prezidenta Salvy Kiira. "Machar je nyní v konžské Kinshase a chce se co nejrychleji dostat do Etiopie," upřesnil agentuře AFP nejmenovaný představitel Macharova Súdánského lidově osvobozeneckého hnutí (SPLM). Vláda tento týden schválila přijetí nových mírových sil OSN, které mají přispět k uklidnění situace v zemi. OSN vyšle 400 vojáků, kteří rozšíří tamní kontingent 13 500 mužů.
Jeden ze čtyř etnických konfliktů ve světě vypukne kvůli klimatickým změnám. Tvrdí to alespoň experti z německého Postdamského institutu pro výzkum změn klimatu. Zkoumali války mezi lety 1980 a 2010 a zjistili, že sucho, nedostatek vody nebo naopak záplavy stojí za devíti procenty všech válek ve světě, a dokonce 23 procenty etnických konfliktů. Upozorňují proto, že vypuknutí války může být dalším z mnoha dopadů globálního oteplování na lidstvo a planetu.
Co obnáší život ve válkou ztrápeném syrském Allepu, ukazují drsné záběry z kamery jednoho ze záchranářů. Po leteckém útoku museli muži v dodávce bojovat nejdříve o svůj život, aby se mohli pokusit zachránit životy těch ostatních. V polovině července syrské vládní jednotky a jejich spojenci obsadili hlavní silnici vedoucí do rebely držených čtvrtí města. Plně tak obklíčili tuto oblast a odřízli její obyvatelstvo od veškerého zásobování. Podle zdrojů OSN je na tuto zásobovací trasu odkázáno bezmála 300 000 lidí. Obsazení silnice Castello je pro syrskou vládu největším úspěchem v Aleppu od doby, kdy povstalci část tohoto bývalého obchodního centra země dobyli v létě 2012.
