Kolem někdejšího vůdce komunistické Číny Mao Ce-tunga vytvořila propaganda obrovský kult osobnosti. Stavěla ho na takřka stejnou úroveň jako božstvo. Velkou roli v budování jeho jména sehrály plakáty. Ty se staly součástí velkých dějinných událostí jako například kulturní revoluce nebo období takzvaného velkého skoku vpřed. Nahlédněte do unikátní sbírky shromažďující tyto propagandistické plakáty.
Jako rezavá mementa bojů leží v příkopech tanky, některé budovy jsou rozstřílené, v buši číhají nášlapné miny. Občanská válka v Angole skončila před 20 lety, 4. dubna 2002, následky jsou ale viditelné dodnes.
V Jemenu dál zuří občanská válka a s ní spojená obrovská humanitární krize. Podle OSN umírá každých deset minut jedno dítě. Odborníci varují, že v zemi hrozí největší hladomor v dějinách lidstva. Deník Aktuálně.cz před rokem přinesl rozsáhlou grafiku, která upozorňovala na tuto katastrofu. Uplynulo dvanáct měsíců a tragédie v chudém státě na jihu Arabského poloostrova se dál prohlubuje. Tento měsíc sice pod záštitou OSN proběhly mírové rozhovory mezi znesvářenými stranami, ty ale žádnou výraznější naději na konec války nepřinesly. OSN situaci v zemi označuje za nejhorší humanitární krizi na planetě. Připomeňte si grafiku s nadějí, že pozornost světa dokáže tuto tragickou situaci změnit.
Ruská místa, kde před sto lety bojovali a umírali za republiku čs. legionáři (a po jejím vzniku 28. října 1918 ještě pak další dva roky), navštívila dosud nejreprezentativnější česká sestava: potomci legionářů, členové obce legionářské či náměstkyně ministra obrany Alena Netolická s experty svého týmu. A byla to týdenní, místy velmi emotivní a napínavá, mise. "Existenci našeho státu bereme jako samozřejmost, jenomže když stojíte u hrobu třiceti legionářů kdesi na Urale, bez jejichž oběti bychom tu možná nebyli, tak se vás to obrovsky dotkne. Člověka to změní," svěřuje se Dagmar Martínková, předsedkyně Sdružení Čechů z Volyně. Ve fotogalerii shrnujeme putování po stopách čs. legií v Rusku.
Za posledních pět let války v Sýrii došlo k více než stovce chemických útoků, uvádí rozsáhlá analýza britské BBC.
K útoku na syrský Idlib, který ovládají povstalci, by mělo dojít kolem 10. září. Stovky lidí utekly, zbytek obyvatel se chystá na bombardování.
Španělská vláda také zřídí historickou komisi, jejímž hlavním úkolem bude identifikace obětí, které stále ještě leží v masových hrobech z éry generála Franca.
Před 155 lety se dosud nevýznamné městečko Gettysburg ve státě Pensylvánie stalo středem pozornosti. Shromáždila se tu početná vojska států Konfederace a Unie a začala jedna z klíčových bitev americké občanské války. Podívejte se, jak boje z roku 1863 vypadaly.
Dubnový útok chemickou bojovou látkou sarin ve městě Chán Šajchún v syrské provincii Idlíb má na svědomí syrská armáda, loajální prezidentovi Bašáru Asadovi. Oznámil to ve středu na základě svého vyšetřování panel OSN, který se zabývá zločiny v Sýrii. Podle něj syrská armáda použila chemické zbraně více než dvacetkrát. Dubnový útok v provincii Idlíb si vyžádal přes 80 obětí a v reakci na něj nařídil americký prezident Donald Trump bombardování syrské letecké základny. Asad a Rusko, které syrský režim vojensky podporuje, obvinili povstalce, že v místě skladovali sarin a armádní letoun ho jen zasáhl.
Od neděle do pátku se v Bogotě, hlavním městě Kolumbie, koná konference gerilové organizace FARC. Někdejší bojovníci odevzdali své zbraně a nyní pracují na vzniku politické strany, která je od příštího roku bude reprezentovat v kolumbijském parlamentu. Jejich vůdce zvaný Timochenko upozorňuje, že ukončením ozbrojeného boje se nijak nemění ideologie celého uskupení. FARC zůstanou nadále revoluční, ale boj v džungli vymění za souboj argumentů na půdě parlamentu.
Nedělní nálety koalice vedené Spojenými státy na syrskou Rakku, kterou zčásti ovládají islamisté z organizace Islámský stát, si vyžádaly 27 civilních obětí. Čím více se nálety zaměřují na centrum města, tím více podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) umírá civilistů. Začátkem srpna se koalice ve zprávě doznala, že při jejích náletech od roku 2014 přišlo o život 624 civilistů. Mnoho organizací, jež válku v Sýrii sledují, se však domnívá, že mrtvých je ve skutečnosti mnohem víc.
Americký prezident Donald Trump musí kvůli svým postojům čelit dalším vtípkům. V otevřené internetové encyklopedii Wikipedia se tentokrát objevil jako nástupce prezidenta Konfederace Jeffersona Davise a také jako podporovatel radikálního hnutí Ku-klux-klan. Nejen americkou veřejnost rozlítil kvůli svému postoji k incidentu v Charlottesville.
Součástí Maloruska mají být ukrajinské oblasti od západní Lvovské až po Donbas na východě. Hlavním městem nového "federálního státu" by měl podle separatistů být Doněck, zatímco Kyjev by zůstal jen kulturním centrem. Malorusko by pak podle nich mělo být následnickým státem "zdiskreditované" Ukrajiny. S plánem šéfa doněckých separatistů Alexandera Zacharčenka ovšem nesouhlasí povstalci z Luhanské lidové republiky. Podle luhanské agentury LIC označilo vedení plán za pochybný a odmítlo se ho účastnit. Kreml označil celou záležitost za Zacharčenkovu osobní iniciativu s tím, že nezapadá do minského procesu.
Podmínky pro práci novinářů jsou v Barmě stále obtížnější. Koncem června barmská armáda zadržela trojici žurnalistů. Vadilo jí, že navštívili rebely na severu země. V úterý stanou před soudem, hrozí jim až tři roky vězení. Takových případů je ale v Barmě více. Cenzura v zemi se neuvolňuje ani poté, co se v roce 2015 dostala do čela vládní strany známá lidskoprávní aktivistka Aun Schan Su Ťij.
Povstalci z organizace FARC (Revoluční ozbrojené síly Kolumbie) po více než 52 letech slavnostně odevzdali všechny své zbraně. Od šedesátých let vedli guerillovou válku proti kolumbijské vládě a později i polovojenským organizacím. Představiteli Kolumbie, Spojených států a Evropské unie byli označováni za teroristy. Unášeli civilisty i turisty, obchodovali s drogami, útočili na vládní budovy a nebyly jim cizí ani bombové útoky v centrech měst. Členové levicové guerilly se nyní mají podle mírové dohody zapojit zpět do civilního i politického života v Kolumbii. Lidé ale příliš nejásají.
Po více než půlstoletí trvající občanské válce v Kolumbii přišel loni na podzim klid zbraní. Mírová dohoda, kterou uzavřeli povstalci z FARC s prezidentem Juanem Manuelem Santosem, obsahuje i termín odzbrojení povstalců. Ten vyprší ve středu. Odzbrojování však nabralo zpoždění, z něhož povstalci viní vládu.
Přidat se k teroristické organizaci Islámský stát byla prý pro mladého Mohameda nevyhnutelná věc. Byli to buď oni, nebo syrský vládní režim, vysvětluje své rozhodnutí. Jeho příběh poodhaluje realitu mladých lidí ve válkou zmítané Sýrii. Už jako teenager se stejně jako zbytek rodiny zapojil do bojů proti režimu prezidenta Bašára Asada. Odmítal opustit své rodné město, a proto se ho rozhodl bránit proti režimu i poté, co ho obsadily jednotky Islámského státu. A tak se k nim připojil.
V Jemenu na Arabském poloostrově se schyluje k humanitární katastrofě. Podle zprávy OSN v této chudé zemi hladoví 17 z celkových 28 milionů obyvatel, z toho sedm milionů akutně. Zdravotnické organizace varují, že se stát na pobřeží Rudého moře dostává do kritické situace. Jemen je nejchudším arabským státem. Už druhým rokem jím navíc zmítá ničivá občanská válka.
Poprvé za šest let syrské války přesáhl počet uprchlíků v sousedních zemích a v Egyptě pět milionů. Oznámil to Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Syřané prchají hlavně do Turecka, Libanonu, Jordánska, Iráku a Egypta. Po celý loňský rok se jejich počet v těchto zemích držel podle UNHCR na 4,8 milionu. Od začátku letošního roku jich ale začalo přibývat a úřad OSN jich nyní registruje 5,008 milionu. V táborech je jich přes 488 000. Nejvíce uprchlíků je v Turecku, kde jich je více než dva miliony, a v Libanonu, který je v přepočtu na vlastní obyvatele (šest milionů) syrskou migrací postižen vůbec nejvíc.
Jemen sužuje jedna z největších humanitárních krizí současného světa. Jednou z nejchudších arabských zemí hýbe občanská válka, ve které bojují příznivci současného a bývalého prezidenta. Od doby, kdy se do konfliktu v roce 2015 zapojila leteckými údery mezinárodní koalice vedená Saúdskou Arábií, v něm zahynulo více než 7600 lidí, z toho přes 1560 dětí. Dalších zhruba 42 tisíc obyvatel Jemenu utrpělo zranění.
