Je to nejspíš jedna z nejslavnějších a zároveň nikdy nedokončených vět německých i českých dějin. Před 30 lety vystoupil západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher na balkon velvyslanectví své země v Praze, jeho projev v zahradě pod Lobkovickým palácem poslouchalo několik tisíc lidí. Další se tísnili všude okolo budovy.
Úzký a spoře osvětlený tunel pod berlínskou zdí se každým okamžikem plnil vodou, přesto se jím téměř tři desítky východních Němců v polovině září 1962 stihly dostat na svobodu.
Ve východním Německu to vře. Nebouří se ale lid, jak by se mohlo zdát. Jen jedna elita proti druhé.
Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze se před 35 lety stalo domovem tisíců východních Němců, kteří se toužili dostat na Západ. Více než 15 tisícovkám z nich se to před pádem železné opony podařilo. Tlak, který masivní uprchlická vlna znamenala pro východoněmecký režim, nakonec přispěl k jeho konečnému zhroucení v listopadu 1989.
Akce, která se konala v srpnu 1989 na hranicích mezi socialistickým Maďarskem a Rakouskem, sice nesla název piknik, o jídlo ale nešlo. Grilování mařil déšť a stovky východních Němců, kteří se zde shromáždili, navíc mnohem víc zajímalo plánované tříhodinové otevření hranice mezi komunistickým blokem a Západem. Událost nakonec přispěla k pádu železné opony a v pondělí si ji připomněla německá kancléřka Angela Merkelová a maďarský premiér Viktor Orbán.
Česko hledá cestu, jak rehabilitovat „trabantové“ uprchlíky z NDR, kteří se pokoušeli překonat železnou oponu u nás.
Že nás to (už naštěstí) nemusí zajímat? Velký omyl, totalita se znovu a znovu vrací.
Roku 1956 skupina středoškoláků ve východním Německu během hodiny dějepisu statečně držela minutu ticha za ty, které Sověti zabili při potlačení povstání v Maďarsku téhož roku. Skutečný příběh ve své knize odvyprávěl jeden z chlapců. Nyní podle něj držitel šesti německých filmových cen Lola, režisér Lars Kraume, natočil celovečerní snímek, jenž měl premiéru na festivalu Berlinale.
Německo poprvé vyšetřuje zabíjení svých občanů v zahraničí v době komunismu.
Rusko přišlo o účast na zimní olympiádě v Jižní Koreji v únoru 2018. Je trest za jeho obří dopingový skandál přiměřený? Dopují i další země? Přečtěte si velký přehled k dopingu ve sportu.
Světová antidopingová agentura (WADA) nevrátí ruské národní agentuře akreditaci k provádění testů. To výrazně zhoršilo vyhlídky ruských sportovců na účast na únorové zimní olympiádě v jihokorejském Pchjongčchangu. Podle WADA ruské ministerstvo sportu vědělo, že tým vedený Grigorijem Rodčenkovem manipuloval na pokyn nejvyšších míst se vzorky moči během zimních olympijských her v Soči v roce 2014. Rodčenkov později uprchl do USA a je klíčovým svědkem o ruském státem podporovaném dopingu. Kreml požaduje jeho návrat do vlasti, někteří bývalí kolegové pro něj dokonce žádají smrt.
Přezdívá se jí nejmocnější žena světa. Angela Merkelová, která se po nedělních parlamentních volbách v Německu stane počtvrté kancléřkou, je symbolem nástupu žen do politiky i veřejné sféry. Její příklad ale další německé ženy netáhne, možná i kvůli jejímu opatrnému stylu. "Merkelová z mého pohledu nedělala politiku jako žena, nikdy to nestavěla do popředí. Je političkou a náhodou také ženou," myslí si Laura-Kristine Krauseová z Progresivního centra v Berlíně.
Německo a Evropa se v sobotu ve Štrasburku rozloučí s kancléřem-sjednotitelem Helmutem Kohlem. Jeho vdova si podle německých médií nepřála proslov Angely Merkelové.
V roce 2015 bylo v Německu spácháno nejvíce politicky motivovaných trestných činů od roku 2001. Pravicový extremismus přitom bují zejména v bývalém NDR, přestože podíl cizinců na obyvatelstvu je nižší než na západě. Vyplývá to z každoroční Zprávy o stavu jednoty německého ministerstva hospodářství a energetiky. Podle vlády proto musí Němci na východě země změnit svůj postoj vůči cizincům, jinak do budoucna neuspějí. Kořeny radikalizace přitom sahají dále než k uprchlické krizi.
Když bylo Angele Merkelové kolem třiceti let, dodělávala si doktorát na pražském Ústavu organické chemie a biochemie. Během půlročního pobytu v Česku a následného občasného dojíždění do Prahy se spřátelila s několika českými vědci, s nimiž se dosud vídá. Váží si například bývalého šéfa Akademie věd Rudolfa Zahradníka, který ji do ústavu přijímal, přátelí se i se svým bývalým školitelem Zdeňkem Havlasem. Oba doufají, že se se svou bývalou kolegyní během její čtvrteční krátké návštěvy Prahy alespoň na chvíli setkají. V rozhovoru to popisuje Zdeněk Havlas, kvantový chemik a bývalý šéf dnes nejbohatšího českého vědeckého pracoviště těžícího z odkazu profesora Antonína Holého.
Trabant získal jméno po družici. Za 34 let jeho produkce vznikly pouze dvě generace, přičemž tu druhou si lidé mohli kupovat déle než čtvrtstoletí. Přestože na silnicích budil posměch, jezdil pomalu a zapáchal, stal se opravdovou automobilovou legendou. Na konci dubna roku 1991 však jeho výroba zřejmě navždy skončila.
V dubnu roku 1991 ukončily továrny v Eisenachu a ve Zwickau produkci osobních automobilů značky Wartburg a Trabant. Skončila tak více než čtyřicetiletá éra vývoje a výroby vozů vlastní konstrukce. Automobily se v tradičních průmyslových městech východní části Německa vyrábějí i nadále. Vesměs se však jedná jen o montážní závody značek, které mají svá hlavní sídla v bývalé NSR.
Pokud se mzdy budou sbližovat stejným tempem jako dosud, potrvá ještě 70 let, než by se rozdíl ve mzdách ve východním a západním Německu dostal pod deset procent, upozorňují autoři nové studie.
Údolí nevědomých, oblast Německa, kam za komunistů nedolétla západní televize. Tam vznikla Pegida. Tam se nejvíc bojí utečenců.
Na západoněmeckém ministerstvu vnitra po válce působilo více než 50 procent někdejších členů NSDAP, ukázala nová studie berlínských historiků. Dosud se mělo za to, že šlo o číslo mnohem nižší. V určitou dobu ministerstvo v Bonnu zaměstnávalo až 66 procent bývalých straníků, úředníky udržely na místech jejich zkušenosti. Na ministerstvu vnitra působili bývalí nacisté i Německé demokratické republice.
