Klokotavé brblání dvoudobého motoru, namodralý kouř spáleného oleje, karoserie s povrchovými panely z umělé hmoty. Většina z nás už si pamatuje Trabanta jako vděčný terč posměchu. Není divu, v 80. letech šlo o veterána. Že zůstal ve výrobě až do roku 1991, bylo jen neschopností socialistického hospodářství. Ve své době to bylo chytře vymyšlené auto s mnoha přednostmi.
Dodávka, valník nebo mikrobus. To nebyla jen nabídka Škody 1203, ale také jednoho z mála socialistických konkurentů československého užitkového vozu. Barkas B1000 se poprvé objevil před 60 lety, konkrétně v červnu 1961. A bez větších úprav vydržel ve výrobě dalších téměř třicet let.
Wartburg 353 se poprvé ukázal v roce 1966. Už tehdy šlo o auto vizuálně sice docela moderní, navíc s motorem vpředu a pohonem předních kol, což v zemích východního bloku ani zdaleka nebyla obvyklá koncepce, ovšem se zastaralou rámovou konstrukcí a dýchavičným dvoutaktem. A když už se v NDR rozhodli pohonnou jednotku vyměnit za modernější čtyřtakt, bylo pro Wartburg příliš pozdě.
Označení Wartburg má většina pravděpodobně spojené s hranatým modelem 353, který se jen s drobnými změnami vyráběl od poloviny 60. let. Jméno hradu, který od 11. století bdí nad městem Eisenach, však nesl za dob východního bloku ještě jeden automobil. Předchůdce 353 s označením 311, který by se dal považovat za nejhezčí auto, které si mohl koupit i normální občan některé ze socialistických zemí.
Ve věku 79 let zemřela bývalá východoněmecká atletka Margitta Gummelová, olympijská vítězka ve vrhu koulí z Mexika 1968.
Ničivá exploze nad Československem 26. ledna 1972 způsobila pád jugoslávského letadla. Trosky se zřítily poblíž Srbské Kamenice na Děčínsku. Zkázu mezinárodního letu JAT 367 nepřežilo 27 lidí. Do světové historie se tato letecká tragédie zapsala nikoliv počtem obětí, ale zázrakem. Letuška Vesna Vulovičová přežila pád z více než desetikilometrové výšky.
Vyrábět za socialismu sportovní auta bylo když ne nemožné, tak velice obtížné. Centrální plánovači se soustředili především na užitnou hodnotu, ladnost křivek a radost z jízdy byly až na druhém místě. V šedi Žigulíků, Maluchů nebo Trabantů tak tu a tam vykoukla Škoda Felicia, později třeba slavné "erko", dál ale nic. A to přesto, že nějaké pokusy o sportovní auto východního bloku existovaly.
Jiří Voskovec to musel uhrát horní půlkou těla. V roli východoněmeckého obhájce měl za úkol očistit před soudem šéfa komunistické rozvědky z podezření, že zároveň tajně pracuje pro Brity.
Hranatá dvoumístná kabina s velkým čelním sklem, za ní prostor pro náklad a kapesní rozměry. V zemích východního bloku tato charakteristika značila většinou jediný nákladní automobil - Multicar 25. Zdaleka ale nešlo o jediné auto s tímto anglicky znějícím jménem, vyráběné ale v bývalém východním Německu.
Od pádu Berlínské zdi neuplynul ani rok, když 3. října 1990 zmizela poslední formální překážka oddělující východní a západní Německo. Teď, desítky let po znovusjednocení, experti řeší, jak odstranit rozdíly, které mezi východem a západem přežívají. "Východ nezmizel. A já jsem ráda východní Němkou," říká spisovatelka Valerie Schönianová. Podobně podle ní uvažuje celá řada mladých lidí z bývalé NDR.
Wartburg 311 patřil na přelomu 50. a 60. let mezi nejpohlednější auta východního bloku. I přesto ale postupně zastarával a ve východním Německu proto naplno běžely práce na tvorbě nástupce. Ten nakonec dostal jméno 353, revoluci však nepřinesl. I tak ale vydržel ve výrobě přes dvě dekády a patří mezi nejznámější socialistické automobily.
Jak se Česko změnilo během třiceti svobodných let? Co se stalo s jeho městy, krajinou a ekonomikou? Jak se proměnily školy a jakou dnes máme šanci domoci se svých práv? Do jaké budoucnosti nás vede zahraniční politika? V týdnu před 17. listopadem přináší Aktuálně.cz sérii sedmi svátečních esejů. Pondělní zkoumal životní prostředí, dnešní se věnuje ekonomické transformaci.
Po třech svobodných dekádách mají Němci z východu pocit, že je Berlínská zeď při pádu zavalila a do volebních uren házejí protestní hlasy. To varování není radno přeslechnout.
Kdyby před 30 lety nepadla Berlínská zeď a nezhroutil se komunistický režim Německé demokratické republiky, byla by dnes Angela Merkelová v důchodu a cestovala po Spojených státech. Šéfka německé vlády to řekla v rozhovoru s magazínem Spiegel. Události z 9. listopadu 1989 má za šťastný okamžik německých dějin.
Byl to velký okamžik, na který Němci zejména ve východní části rozdělené země dlouho čekali. Večer 9. listopadu 1989 přestali pohraničníci Německé demokratické republiky (NDR) hlídat přechod z východního do Západního Berlína. Zeď se otevřela a začal konec NDR a proces sjednocení Německa, završený 3. října 1990. V mnoha ohledech ale bývalá hranice rozděluje Němce i po třiceti letech.
Spisovatel Jaroslav Rudiš v sobě spojuje sečtělého intelektuála i hospodského pábitele. V jeho knihách se to často hemží historií a vlaky, ale nikdy to není nuda. Kina teď hrají filmovou verzi jeho Národní třídy slibující vtipný i dojemný výlet do světa lidí, kterým po sametové revoluci vlak ujel. V rozhovoru pro Aktuálně.cz Rudiš mluví ale i o svém novém románu Winterbergova poslední cesta.
Východoněmečtí uprchlíci se na pražské ambasádě NSR objevovali od jara 1989, v srpnu jich začalo výrazně přibývat. Vycestování první vlny emigrantů umožnila dohoda, kterou v Lobkovickém paláci oznámil tehdejší západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher 30. září 1989.
O útěku na Západ snil Němec Markus Rindt celý život. Už jako dítě si představoval, že hranici NDR podhrabe nebo v převleku za jelena přeskočí. Uprchnout se mu nakonec skutečně podařilo před 30 lety, necelý měsíc před pádem Berlínské zdi. V 90. letech se do tehdejšího východního Německa vrátil. V Drážďanech založil orchestr a dnes bojuje proti budování nových zdí mezi lidmi.
Ve věku 82 let zemřel ve svém domě v Braniborsku německý kosmonaut Sigmund Jähn. Člen posádky Sojuzu 31 se v roce 1978 podíval do kosmu jako vůbec první německý občan. Tehdejší východní Německo se tak stalo pátou zemí světa, která vyslala svého zástupce do vesmíru. O jeho smrti informovalo v neděli Německé středisko pro letectví a kosmonautiku.
I mrtvoly kontrolovali východoněmečtí celníci před pádem režimu na hranicích se západním Německem, aby zabránili tomu, že někdo takto "maskovaný" z komunistické Německé demokratické republiky (NDR) uprchne na Západ. V rozhovoru to řekla Susana Baumgartlová, vedoucí památníku na bývalém hraničním přechodu Marienborn, který ležel na dálnici vedoucí ze západního Německa přes NDR do západního Berlína.
