


Češi našli nejstarší rostlinu světa. Stonek starý 432 milionů let ležel bez povšimnutí v depozitáři
Vzácný exemplář čekal na své objevení 150 let.



Vzácný exemplář čekal na své objevení 150 let.



Premiér Andrej Babiš ještě před úterní návštěvou Liberecka obcházel v pondělí několik významných kulturních budov v Praze. Nejdříve ze všeho zavítal do Národního muzea a Státní opery, ve kterých probíhají velké rekonstrukce. Premiér přislíbil, že letos 28. října se na výročí vzniku Československa zúčastní slavnostního otevření opraveného Národního muzea. Babiš si zároveň postěžoval, že se mu nelíbí architektura bývalé budovy Federálního shromáždění, kterou muzeum využívá a má v ní své expozice. Předseda vlády si během dne prohlédl rovněž Veletržní palác a Invalidovnu.



Na problém upozornil v roce 2016 nový kurátor Lukáš Zahradníček, avšak dle interních muzejních dokumentů se o záměně diamantu za sklo vědělo už v roce 2004.



Nejvíce peněz dostane ministerstvo kultury, klíčovým projektem oslav má být společná česko-slovenská výstava.



V Národním muzeu jsou do půli ledna k vidění dosud nepublikované snímky z návštěvy prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka ve Svaté zemi. Československý prezident se do budoucího Izraele vydal v roce 1927 jako první hlava státu na světě. V tu dobu neexistovalo Československo ještě ani deset let. V britském mandátním území Palestina bylo židovské osídlení, takzvaný Jišuv. Masaryk na jeho návštěvu z bezpečnostních důvodů přicestoval pod cizím jménem. Masarykova izraelská cesta byla pojatá jako širší návštěva kolébek civilizace, kromě Svaté země navštívil také místa v Řecku a Egyptě.



Pondělní debatu expremiérů si přišli poslechnout bývalí ministři federální vlády.



Letošní mezinárodní festival designu a módy Designblok, v pořadí už devatenáctý, uvede instalace 304 designérů, módních návrhářů a designérů šperku. Návštěvníci se mohou těšit na přednášky tvůrců, moderované diskuse, divadlo a kreativní zpracování tématu jídlo v podání českých i zahraničních designérů. Designblok se koná na pražském Výstavišti od 26. do 30. října 2017.



Od zamilovaného mladíka, kterého kvůli první lásce vyhodili z gymnázia, urazil cestu až k přesvědčivému řečníkovi, který zapůsobil na amerického prezidenta Woodrowa Wilsona. Osmdesát let od smrti Tomáše Garrigue Masaryka přichází Národní muzeum s výstavou Fenomén Masaryk, která sleduje jeho kariéru politika a vědce i jeho soukromí. Expozice se skládá z 220 unikátních předmětů včetně prezidentova vycházkového obleku nebo pera, kterým podepsal deklaraci ve Filadelfii.



Do sousedské akce Zažít město jinak, která se bude konat v sobotu 16. září, se zapojí i holešovický Veletržní palác. V 11, 15 a 17 hodin tu představí historička umění Jitka Šosová umělce, kteří žili v Praze 7. Od 14 do 17 hodin proběhne workshop Dotek krajiny, během kterého se děti seznámí s prací Magdaleny Jetelové. Od půl osmé se pak na terase uskuteční projekce krátkých filmů o Praze 7. Dospělé i děti zve také Nová budova Národního muzea. V sobotu od 13 do 17 hodin se tam uskuteční dětské programy k aktuální výstavě Světlo a život, která představuje světlo a jeho funkci v přírodě. Návštěvníci tu poznají světlo nejen jako prostředek, jímž se dá malovat, ale především jako zdroj života.



Národní muzeum otevírá ve své Nové budově poslední přírodopisnou výstavu před dokončením obří rekonstrukce hlavní budovy. Výstavou Světlo a život si autoři kladou nemalý cíl, zmapovat vliv světla na život na Zemi, a to od prvopočátků až do současnosti, respektive od tmavých jeskyní až po koruny pralesa. Jak se jim to povedlo, na to se podívejte v naší galerii.



Nostalgie je důležitou součástí výstavy Retro, ale i našich životů, my jsme se snažili ukázat retro v širším slova smyslu už od historismu, počátku novověku i první republiku, nejen stále se opakující socialismus, říká hlavní autorka výstavy Retro Miroslava Burianová. Dodává, že dnes je moderní se odlišovat, retro móda je in, historické modely jsou zde v kontextu současných oděvů od známých návrhářů. Celá expozice není jen o oděvech, autoři chtěli ukázat retro v co nejširším pojetí. Na výstavě jsou tak k vidění i motocykly, hračky, nebo vybavení domácnosti.



Není to soutěž v měření zásluh bronzovými odlitky. Máme tolik velikánů, že by pro ně žádný Pantheon nebyl dost velký.



V celé té mediální smršti unikl detail, že busta Julia Fučíka byla odstraněna z pantheonu již před třiceti lety, říká šéf Národního muzea Michal Lukeš a dodává, že nechtějí nikoho cenzurovat a hodnotit. V pantheonech by se nemělo střídat, je to zkratka zápisu historie, která se stala a má kladné i stinné stránky, oponuje poslanec za KSČM Pavel Kováčik a dodává, že reakce komunistů nebyla přehnaná. Julius Fučík je prý osobnost, kterou lidé jejich názorového proudu uznávají. Podle Kováčika nemá být muzeum soudem dějin. Stopy po střelbě z roku 1968 by podle jeho názoru měly na budově Národního muzea zůstat. Duel DVTV.



Česko-slovenská výstava, která připomene sté výročí vzniku Československa a 200. výročí Národního muzea, otevře zrekonstruovanou historickou budovu této instituce. V létě už lidé uvidí novou fasádu. Ta bude vypadat tak jako v roce 1891.



Během léta zmizí plachta, která měsíce zakrývá rekonstruovanou historickou budovu Národního muzea, a lidé uvidí jeho vyčištěnou fasádu. Na podzim by si ještě prázdné muzeum mohli ve speciálním režimu prohlédnout první návštěvníci. Proražen je spojovací tunel mezi oběma budovami muzea, zastřešují se nádvoří. Pracuje se ale i na podobě interiérů a vedení muzea uvažuje o proměně složení panteonu, který tvoří sochy významných osobností české historie.



Navrhovaná novela zákona o pohřebnictví má v budoucnu omezit kontroverzní výstavy typu Bodies. Podle člena ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Lukáše Pletichy (ČSSD) by ale mohla ohrozit i fungování muzeí, kostelů nebo kostnic. Upozorňuje, že novela je napsaná příliš obecně a ministerstvo by ji mělo upřesnit. "Výklad ministerstva nestačí. Zákon musí být přesný, aby muzeím nehrozily potíže," dodal. Navrhuje proto zahrnout do zákona výjimku pro archeologické nálezy, sbírkové předměty v muzeích a podobných zařízeních či relikvie.



Víc se toho povedlo, než nepovedlo, řekl po čtvrteční bilanční schůzce s ministrem kultury Danielem Hermanem (KDU-ČSL) předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). Na očekávanou kritiku tak nakonec nedošlo. Ani na slova o Hermanově konci ve vládě. "Ta práce mě stále baví, výzvy k mému odchodu považuji za vítaný projev svobodné soutěže politických idejí," řekl k hlasům volajícím po jeho odvolání Daniel Herman.



Ředitel Národního muzea Michal Lukeš dojednal v Sýrii spolupráci českých expertů při obnově památek zničených válkou. Češi poskytnou Syřanům pomůcky na opravu cenných artefaktů. Některé z nich později přiletí armádním letounem do Česka, kde na nich budou pracovat přímo čeští odborníci z Národního muzea.



Archeologové podrobněji prozkoumali oblast u Chýště na Pardubicku a našli další poklad. Na podzim tam objevili více než sedm stovek artefaktů. Nyní se objevený nález rozrostl na dvojnásobek. Podle odborníků je hodnota nalezeného pokladu nevyčíslitelná. Nálezce první části pokladu dostane od Pardubického kraje odměnu dva miliony korun. Celý nález si budou moci lidé prohlédnout od 21. září do 16. října na výstavě Denárový poklad století.



Historická budova Národního muzea prodělává náročnou a již nezbytnou kompletní rekonstrukci. Krom obnovy původní podoby dojde i k úpravám zvyšujícím komfort. Bude vybudován tunel mezi starou a novou budovou a dojde k zastřešení vnitřní dvorany. Aktuálně.cz navštívilo stavbu v doprovodu hlavního stavbyvedoucího Jaroslava Kaliny, který nás provedl muzeem od jeho podzemních technických místností až po střechu.