Slovenský prezident Andrej Kiska v pondělí v Praze udělí řediteli Národního muzea Michalu Lukešovi Řád bílého dvojkříže, tedy nejvyšší slovenské vyznamenání udělované cizincům. Určen je mimo jiné těm, kdo se mimořádně zasloužili o rozvoj vztahů mezi Slovenskem a vlastí vyznamenaného nebo významně přispěli k šíření dobrého jména Slovenska ve světě.
České kulturní dědictví bude doslova na dosah. Umožní to národní informační kulturní portál Czechiana, ve kterém budou mít lidé přístup k obrazovým, textovým, audiovizuálním a zvukovým materiálům, jež jsou součástí kulturního dědictví. Spuštěn má být za rok na podzim. Uživatelé si budou moct prohlédnout fotografie, obrazy, mapy, kresby, knihy, noviny, dopisy, deníky, archivní materiály nebo audiovizuální díla.
Po měsíční přestávce se veřejnosti opět otevírá zrekonstruovaná budova Národního muzea v Praze. Lidé se budou moci poprvé podívat i do kupole historické budovy a vychutnat si neobvyklý pohled na Václavské náměstí a panorama hlavního města.
Nedávno částečně otevřená Historická budova Národního muzea bude v únoru opět uzavřena. Důvodem je podle mluvčí muzea Kristiny Kvapilové údržba a provozní zkoušky veškerých technologií. Od března se muzeum zase otevře včetně bezbariérového přístupu. Návštěvníci budou moci nahlédnout i do nově zastřešených dvoran a dostat se do kopule stavby, kam doposud přístup možný nebyl.
Před nově zrekonstruovanou budovou Národního muzea v Praze se tvoří o posledním víkendu v roce dlouhé fronty. Lidé chtějí ještě stihnout bezplatný vstup. Čekací doba u vchodu se nyní pohybuje mezi hodinou a hodinou a půl.
Nově zrekonstruované muzeum láká i v pondělí davy lidí, návštěvníci ve frontě čekají přes hodinu a půl.
Mlčet o 28. říjnu 1988 je chyba. Bez toho byly oslavy neúplné.
O slavnostní otevření Národního muzea byl dopoledne velký zájem. Už hodinu před otevřením se před dveřmi budovy začaly hromadit davy lidí, organizace značně vázla. Vstupního koridoru se návštěvníci dočkali zhruba dvě hodiny po otevření. Do 15:00 přišlo do muzea přibližně 7000 lidí. Na místě byl i fotograf Libor Fojtík, podívejte se na jeho fotoreportáž.
Při sobotním slavnostním otevírání Národního muzea pronesl třívětý protest proti prezidentovi Miloši Zemanovi. Pětatřicetiletý historik Jakub Jareš svůj čin hájí slovy, že nelze hrát hru na důstojné uznávání prezidentského úřadu a přitom mlčet o negativech, které hlava státu má. S tím, že nevhodně narušil slavnostní okamžik nesouhlasí, naopak ho podle něj narušuje Zeman svým chováním.
Součástí oslav vzniku republiky byl i slavnostní videomapping promítaný na budovu Národního muzea, která se pro veřejnost otevře v neděli 28. října v 10 hodin.
Při příležitosti 100. výročí vzniku Československa se znovu otevírá zrekonstruovaná budova Národního muzea na Václavském náměstí, která byla více než tři roky uzavřena. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnil Miloš Zeman, premiér Andrej Babiš, slovenský premiér Peter Pellegrini a zahraniční hosté. Součástí otevření byli i vernisáž Česko-slovenské/Slovensko-české výstavy a videomapping na budovu Národního muzea.
Podívejte se na otevření historické budovy Národního muzea.
Národní muzeum se veřejnosti otevře poprvé po sedmi letech v neděli 28. října. Historická budova prochází celkovou rekonstrukcí, která by měla být kompletně dokončena v únoru příštího roku. Zatím budou veřejnosti zpřístupněna pouze dvě podlaží. Do konce roku bude vstupné zdarma. Znovuotevření je naplánováno ke 100. výročí vzniku Československa, se kterým souvisí i jedna z právě připravovaných výstav. Vůbec poprvé budou mít návštěvníci možnost zhlédnout pohromadě historické dokumenty, které naprosto zásadně ovlivnily vznik a vývoj Československa – pittsburskou dohodu (1918), originály mnichovské dohody a také dokumenty o rozdělení Československa z roku 1992.
Prohlédněte si Národní muzeum bez front. Při prohlídce se pohybujte pomocí šipek uvnitř snímků.
Brazílie se vzpamatovává z mohutného požáru, který fatálně poničil Národní muzeum v Riu de Janeiro. Oheň propukl v neděli večer tamního času a podle dosavadních informací zničil většinu z více než 20 milionů předmětů, kterými se instituce mohla pyšnit. "Budova Národního muzea v Riu de Janeiro byla ve velice špatném stavu," vysvětluje generální ředitel Národního muzea v Praze Michal Lukeš. "Muzeum nemělo žádné moderní protipožární zabezpečení," dodává v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Historická budova Národního muzea se po rekonstrukci částečně veřejnosti otevře 28. října k výročí 100 let založení republiky, a zároveň 200 let od založení muzea. Uvnitř budovy dokončují svou práci restaurátoři a malíři, kteří zde pokládají novou podlahu a dovršují zastřešení Pantheonu a dvoran. Sledujte v reportáži, jak se generální rekonstrukce historické budovy blíží k závěru.
Historická budova Národního muzea se veřejnosti zpřístupní v říjnu 2018. Podle primátorky Prahy bude důležité i okolí muzea.
Po obnovení tramvajové linky na Václavském náměstí volají architekti a urbanisté již dlouho. A k jejich názoru se přiklonili i pražští radní, kteří tento návrh v pondělí schválili. "Totálním průšvihem Václaváku je chybějící tramvaj. Tramvaj má jednu zásadní úlohu, není totiž jen dopravním prostředkem, je městotvorná," dodává architekt Petr Kučera. Podívejte se na fotky z dob, kdy tramvaje na Václavském náměstí jezdily.
Byli mladí, obdivovali svobodu Divokého západu, skauting jim byl příliš těsný. Vyráželi do přírody, stavěli sruby, zakládali osady, zpívali písně, sportovali. Začali si říkat trampové. Počátek československého trampingu bývá spojován se založením první klasické trampské osady Ztracená naděje ve Svatojánských proudech v roce 1918. Tramping se postupně stal jednou z nejvýznamnějších subkultur u nás. Zrodil se fenomén, jenž ovlivnil životy desítek tisíc lidí a který nyní představuje výstava Století trampingu. Od začátku července 2018 až do konce března 2020 ji můžete vidět v Národopisném muzeu v pražském Letohrádku Kinských.
V depozitářích Národního muzea v Praze se 150 let ukrýval unikát, o kterém neměl nikdo tušení. Zkamenělina šesticentimetrového stonku suchozemské rostliny, kterou našel Joachim Barrande. Odborníci teď zjistili, že je se stářím 432 milionů let nejstarším nalezeným makroskopickým rostlinným zbytkem na světě. Vyniká i svou velikostí. Dosud nejstarší známé rostlinné zbytky z Irska byly velké jen několik milimetrů. Velikost stonku navíc potvrzuje, že rostlina zvaná cooksonia mohla provádět fotosyntézu nebo rozvod vody. Svůj objev vědci publikovali v prestižním časopise Nature Plants. Prvoautor, paleontolog Milan Libertín z Národního muzea, popisuje objev pro Aktuálně.cz.
