








Regulace marží i snížení spotřební daně z nafty budou pokračovat i v květnu, informovala ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na síti X. Vláda podle ní rozhodla dnes o věci jednomyslně. Maximální přípustná marže obchodníků s palivy od května vzroste o 50 haléřů na tři koruny za litr. Vláda také upraví systém výpočtu denního cenového stropu na benzin a naftu.



České železnice jsou opět bohatší o další typ vlaku. Tentokrát jde o starší španělské soupravy Talgo, které získal dopravce Leo Express. Už na konci dubna poprvé vyjedou s cestujícími na trase z Prahy do Bratislavy přes Slovácko a do Prešova skrz Ostravsko. Nízká bílá souprava se skládá z několika krátkých vagonů, nabízí bistro vůz, oddíl pro děti i první třídu.



Drahá ropa v důsledku konfliktu v Íránu už několik týdnů sužuje dopravu po celém světě. Ceny na čerpacích stanicích rostou, aerolinky ruší některé spoje a varují před zdražováním letenek. Do boje s vysokými cenami paliv vyrazily i mnohé státy: někde zatím jen zastropovaly ceny, jinde už je veřejná doprava zadarmo.



Maximální ceny paliv, které denně určuje stát, o víkendu opět mírně klesnou. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti pátku sníží o 23 haléřů na 43,13 Kč za litr. Benzin bude možné prodávat za 41,33 koruny za litr, tedy o tři haléře levněji než v pátek.



Konflikt na Blízkém východě vyhnal po celé Evropě ceny paliv na nevídanou úroveň. Česko proti tomu chce bojovat zastropováním marží prodejců, okolní státy přitom zkoušejí výrazně odlišné kroky. Agresivní je v tomto ohledu především Polsko s Německem, v Berlíně prý dokonce připravují mechanismus, který ještě nebyl nikdy použitý.



Ceny na čerpacích stanicích za poslední měsíc vystřelily raketovým tempem. Nafta je nyní v Česku o dvě pětiny dražší než před útokem USA a Izraele na Írán, za benzin si řidiči připlatí o pětinu víc. Diesel tak atakuje nejvyšší cenovou hladinu v historii.



Slovensko od pátku zdraží naftu pro auta se zahraniční poznávací značkou na 2,012 eura (49,17 Kč) z nynějších 1,826 eura (44,62 Kč) za litr. Ministerstvo financí to uvedlo v nové vyhlášce. Dvojí ceny nafty, které už kritizovala Evropská komise, zavedla Bratislava v pondělí ve snaze zabránit vykupování tohoto paliva zahraničními motoristy.






Situace s nedostatkem nafty a benzinu ve Slovinsku je vážná, krize se zásobováním paliv u čerpacích stanic Petrol pokračuje. Tato síť je přitom v zemi dominantní, zejména na dálničních tazích nemají motoristé moc na výběr.






Kvalita paliv u čerpacích stanic je v Česku dlouhodobé téma. Sleduje ji Česká obchodní inspekce (ČOI) a minimálně podle výsledků testování odebraných vzorků, jsou na tom zatím letos pumpaři lépe než loni. Přesto naposledy v říjnu jeden z odebraných vzorků požadavkům nevyhověl.



Běloruské bezpečnostní složky v pondělí zasahovaly proti kávě na čerpacích stanicích. Stalo se tak na přání sedminásobného prezidenta země Alexandra Lukašenka. "Poslední evropský diktátor" si stěžoval na dlouhé fronty vznikající kvůli lidem, kteří si na benzinkách kupují i kávu, a prohlásil, že je potřeba nastolit "železný pořádek".



Syntetická nafta známá pod označením HVO100 se aktuálně nabízí zhruba na 20 až 25 pumpách v Česku, z toho více než polovina umí obsloužit také osobní auta. Pražané ale doposud naftu vyráběnou z odpadních surovin tankovat nemohli, nejbližší lokalitou bylo Kladno nebo Beroun. Od podzimu ji nabídne v Holešovicích pumpa Orlen.



Úspěšné, opakované a masivní ukrajinské útoky na ropné provozy v Rusku mají výsledky. Kreml upřednostňuje zásobování armády bojující na Ukrajině, takže většina ruských regionů už pociťuje nedostatek paliv. U pump se tvoří dlouhé fronty, přestože ceny benzinu i motorové nafty v srpnu prudce vzrostly.



Z Ruska do Maďarska a na Slovensko už několikátý den neteče ropa, ukrajinské drony dočasně přerušily potrubí ropovodu Družba na ruském území a vyvolaly slovní přestřelku mezi politiky. Také americký prezident Donald Trump je prý "hodně naštvaný". Čechy ale ropná nouze trápit nemusí, od ledna už totiž odebíráme ropu výhradně ze Západu.



Nejen nové emisní povolenky ohrožují peněženky řidičů v Evropě výrazným zdražením u pump. K růstu cen řádově o několik korun za litr může přispět i další směrnice - ETD (Energy Taxation Directive), ve které Brusel navrhuje postupně zvýšit minimální sazbu spotřební daně z paliv pro motory i vytápění. Předpokládané zvyšování sazby by kromě zdražení také vymazalo cenovou výhodu při tankování nafty.



Redakce Aktuálně.cz a Hospodářské noviny realizovaly test syntetické nafty HVO100 ve zkušební laboratoři a porovnaly výsledky s běžnou naftou. Využily se k tomu dva vozy - dvacetiletá Octavia s 1.9 TDI a moderní ekvivalent s dvoulitrovým dieselem. Zjistili jsme, jestli má palivo vyráběné z odpadků rozdílné výfukové emise a zda se to projeví při návštěvě na Stanici měření emisí.



Česko si udržuje pozici tankovacího lowcostu v Evropě. Což je dobrá zpráva pro řidiče v tuzemsku, ovšem nakupovat benzin a naftu za hranicemi znamená čím dál výraznější zásah do peněženky. Platí to i při cestě do v létě oblíbeného Chorvatska, kde litr benzinu vyjde dle nejčerstvějšího srovnání téměř o tři koruny dráž. A lepší to není ani u pump na trasách přes Slovinsko, Rakousko a Maďarsko.



Dopravci ji už objevili a tankují ji čím dál víc. V osobní dopravě se ale prosazuje zatím pomalu, protože je dražší. Syntetická nafta vyráběná z odpadu, je z mnoha pohledů zajímavé palivo, které by mohlo dieselům v Evropě prodloužit život. Hraje jí do karet ekologičnost. Projděte si, co byste o ní měli vědět.



Odhady, které v uplynulém týdnu prorokovaly u nejlacinějších pump pokles ceny nafty pod 30 korun, se naplnily dříve, než ekonomové tipovali. Lowcostová síť Tank Ono už v sobotu ze dne na den snížila cenu dieselu o celou korunu na 29,9 koruny za litr. Příznivý vývoj u čerpacích stanic ale nemusí vydržet dlouho.