Pokud by se mzdy podílely na HDP stejnou měrou jako činí průměr EU, mohli by mít Češi v průměru zhruba o pět tisíc vyšší mzdy. Podobně jsou na tom i další země visegrádské čtyřky. Tuzemská mzda je ve srovnání s HDP nižší než ve většině zemí EU hlavně proto, že je ČR nejprůmyslovější zemí EU, ale také třeba kvůli klesajícímu počtu odborářů.
Průměrná mzda stoupla ve třetím čtvrtletí takřka o čtyři procenta na 26 072 korun. Výrazněji přidávaly zaměstnancům firmy, které se potýkají s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců. Medián mezd dosáhl 22 531 korun.
Microsoft, Cisco Systems a IBM - to jsou tři firmy v Česku, v nichž si zaměstnanci vydělají nejvíc. Vyplývá to z porovnání mezd ve 200 nejvýznamnějších tuzemských firmách, které uskutečnil týdeník Ekonom. Naopak nejméně si vydělají lidé zaměstnaní v maloobchodních řetězcích a potravinářském průmyslu.
Každý rok pobytu doma s dítětem sníží příjem o 1,1 procenta. Ukázala to studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu. Rozdíl mezi výdělky žen a mužů zvyšuje ale i počet dětí. Zhruba 30 procent žen s dvouletými a 60 procent s tříletými dětmi navíc skončí po návratu z rodičovské dovolené bez práce.
Nejvyšší mzdu při nástupu do prvního zaměstnání očekávají studenti ve Slovinsku, kteří si představují výdělek 1500 eur (40 500 korun) měsíčně. Vyplývá to z průzkumu mezi studenty vysokých škol v osmi zemích střední a jihovýchodní Evropy. Čeští vysokoškoláci očekávají zhruba 25 tisíc měsíčně. Nejdůležitějšími kritérii při výběru zaměstnání jsou možnost získat a rozvinout nové schopnosti a příjemná pracovní atmosféra.
Alespoň nějaký příjem ze zaměstnání nebo podnikání mělo v říjnu 4,95 milionu lidí. Podíl zaměstnaných v Česku je nejvyšší od vzniku samostatné republiky v roce 1993. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.
Online rozhovor s hlavní ekonomkou Raiffeisenbank Helenou Horskou.
Ministryně práce Michaela Marksová chce prosadit zvýšení minimální mzdy od ledna 2017 o dalších 500 až 1000 korun. Už od ledna 2016 je schválen růst z 9200 na 9900 korun. Vládě Bohuslava Sobotky nahrává rostoucí ekonomika. Podnikatelům se ale skokové zvyšování nelíbí.
Předseda Rady Českého rozhlasu Michal Stehlík rezignoval na svou funkci. Spolu s ním rezignovali i oba místopředsedové. Stehlík oznámil svou rezignaci na začátku středečního jednání rady. Novým předsedou Rady Českého rozhlasu byl zvolen Petr Šafařík. Novými místopředsedy se stali Ivan Tesař a Milan Badal.
Jedním z hlavních důvodů nízkého růstu mezd v Česku je vysoké zdanění práce. Jeho nadprůměrnou výši potvrzují i údaje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) za loňský rok. Může za to především sociální a zdravotní pojištění. V žebříčku nejvyspělejších ekonomik světa je Česko zemí s osmou nejvyšší daňovou zátěží.
Řidiči linkových autobusů v regionech hrozí stávkou. Krajští politici se totiž ve veřejných zakázkách rozhodují jen podle ceny, dopravci pak kvůli tomu nemají dost peněz na výplaty. Politici to ale vidí jinak. Podle nich jsou to právě dopravci, kdo se tlačí pod doporučenou cenu. Nespokojení řidiči při svých protestech ale nezapomínají zdůraznit jednu věc. Je jich dlouhodobě čím dál větší nedostatek, noví zájemci se do této profese nehrnou.
Stávkovou pohotovost vyhlásil Odborový svaz dopravy. Nelíbí se jim nízké platy a vysoký počet přesčasů. Krajské zakázky na provoz autobusových linek prý vyhrávají firmy, které cenu přepravy snižují na úkor mezd řidičů. Odbory se snaží prosadit vytvoření pracovní skupiny ve spolupráci s kraji a vládou, která by vypracovala jednotnou metodiku pro krajské soutěže. Jde jim zejména o dodržování minimální mzdy pro řidiče.
Vlnu protestů řidičů zahájila takzvaná jablonecká výzva, kterou chtěli odboráři z Jablonce nad Nisou a Liberce poukázat na nízké platy řidičů autobusů na linkách objednaných krajem. Podpořili ji pak i řidiči z dalších krajů. Podrobnosti k protestu chtějí odboráři oznámit na tiskové konferenci v pondělí 23. listopadu.
Navýšení od dubna roku 2016 vychází podle šéfa státní firmy z reálných ekonomických možností podniku a zajistí konkurenceschopné mzdové ohodnocení. Některé profese si polepší až o sedm procent. Část odborářů trvá na tom, aby na Moravě byly stejné mzdy jako v Praze, chystají žalobu.
Podle Českomoravské konfederace odborových svazů potrvá 84 let, než budou mít Češi stejné mzdy jako Němci. Některé další země západní a severní Evropy máme dohánět dokonce více než sto let. Šlo by to rychleji, pokud by koruna byla silnější, tvrdí odboráři.
Proč mzdy v Česku nerostou výrazněji? Jedním z důvodů je nižší růst produktivity práce oproti ostatním zemím střední Evropy, tvrdí odboráři. Češi kvůli tomu tráví v práci stále více času. Tuzemská produktivita v roce 2013 dosahovala 67,3 procenta průměru Evropské unie. Problém není v malém nasazení zaměstnanců, ale v nízké ceně výrobků. Receptem na růst je proto podle odborářů podpora technologického vzestupu.
Kupní síla jednoho obyvatele České republiky dosahuje v průměru 7313 eur ročně. Česko si letos udrželo loňské 26. místo mezi 42 státy, propad kupní síly z předchozích let - mimo jiné způsobený měnovou intervencí České národní banky - se zastavil. Nejlépe jsou na tom obyvatelé Lichtenštejnska, kteří mají 4,5násobně větší kupní sílu, než je evropský průměr.
Odboráři již žalobou hrozili v říjnu, po jednání s vedením podniku ji nakonec nepodali. Dnes se ale situace opět vyhrotila na jednání všech odborových organizací s managementem o mzdách na příští rok. Odboráři ze SOS 21 chtěli podle neoficiálních informací navýšit platy pro řidiče a další zaměstnance v jedné provozovně v Brně a v jedné v Olomouci o zhruba 20 milionů korun za rok.
Plánovanou týdenní stávku palubního personálu německých aerolinek Lufthansa už není možné odvrátit, řekl předseda odborového svazu UFO. Začít má v pátek. Svaz zastupující 19 tisíc stevardů a letušek dal Lufthanse čas do dneška, aby předložila novou nabídku kolektivní smlouvy na lepší pracovní a mzdové podmínky. To se sice stalo, podle svazu v něm ale není žádná změna. Za poslední rok a půl se Lufthansa potýká především se stávkami pilotů, bylo jich už 13.
Podle studie Centra ekonomických a tržních analýz se letos v Česku ve stínové ekonomice "protočí" zhruba 614 miliard korun, tedy dvakrát tolik, než během loňského roku vyplatil stát na starobních důchodech. Skryté aktivity jsou typické hlavně pro odvětví, v nichž probíhají menší hotovostní platby. Podíl šedé ekonomiky na českém HDP činí 15,1 procenta, meziročně ale klesá.
