Díky oživení české ekonomiky přibylo volných míst, na která jsou firmy ochotné přijmout absolventy - některé obory přitom vyloženě trpí nedostatkem zaměstnanců. Řada mladých lidí dál přesto "sází na jistotu" a ucházejí se o práci, u které mají jistotu, že ji zvládnou. Podle statistik portálu Jobs.cz jde nejčastěji o místo na recepci, na jedno místo se hlásilo v průměru 78 lidí.
Senát ve středu schválil brannou novelu, podle níž se Češi budou moci přihlásit dobrovolně k branné povinnosti, když požádají o účast na vojenském cvičení. Vládní předloha, která také umožní nasadit členy armádních aktivních záloh v zahraničních misích, nyní zamíří k podpisu prezidentu Miloši Zemanovi. Senátem prošel také návrh zákona o službě vojáků v záloze. Místo dosavadních šesti tisíc budou dostávat za rok 18 tisíc korun. Ministerstvo obrany potřebuje navýšit stavy aktivních záloh, do budoucna v nich chce mít až pět tisíc lidí.
O peníze se italský podnikatel podělil s přibližně 280 zaměstnanci. Ti, kteří pracují v severoitalské firmě teprve krátce, dostali 2000 eur, dlouhodobí pracovníci 10 000 eur.
Společnost Ahold navrhovala zvýšení mezd jen o tři procenta, ale v průměru. To odboráři kritizovali. Obchody Albert podle nich patří mezi zahraničními řetězci v Česku k těm, které své zaměstnance platí nejhůře - proto by tři procenta měli dostat přidáno všichni pracovníci. Situaci podle nich neřeší ani bonusové poukázky, které firma od Nového roku nabízí. Podle posledních zpráv firma nakonec ustoupila.
Podle Asociace českých a moravských nemocnic zastaví odchody lékařů a zdravotních sester z nemocnic jen růst jejich mezd. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček ale tvrdí, že resort na navyšování finance nemá. Peníze by se však podle Asociace českých a moravských nemocnic daly získat z navýšení pojistného. Pokud se odliv zaměstnanců ze zdravotnictví nezastaví a personální situace nezlepší, hrozí, že bude omezena činnost nemocnic a péče o pacienty se zhorší.
Premiér Bohuslav Sobotka se nehodlá spokojit se zvýšením minimální mzdy od Nového roku z 9200 na 9900 korun. Ve svých plánech na další rok mluví o částce 11 tisíc korun, a to i přes výsledky nedávné analýzy, která varuje před negativními dopady.
Růst minimální mzdy se netýká jen nejhůře placených lidí. Pro většinu zaměstnanců platí mnohem vyšší minimum – takzvaná zaručená mzda. I ta se automaticky zvyšuje
V roce 2016 zpomalí růst hrubého domácího produktu v Česku na dvě až tři procneta, hlavně kvůli "výpadku" unijních dotací. Obyčejní spotřebitelé ale pomalejší růst nepoznají, slibují ekonomové. Díky vyšším mzdám a novým pracovním místům naopak budou moci ještě více nakupovat. Pokračovat má i "dohánění" Evropské unie, pokud jde o HDP na osobu.
I po novoročním zvýšení na 9900 korun měsíčně bude minimální mzda v Česku patřit k nejnižším v Evropské unii. A to i po přepočtu podle kupní síly. Nejvyšší částku nabízí Lucembursko, nejnižší Bulharsko.
Analytici projektu Česko v datech porovnali, kolik svařáků si obyvatelé jednotlivých krajů mohou koupit ze své průměrné mzdy. Výsledek ukázal, že nejvyšší kupní sílu mají obyvatelé Moravskoslezského a Jihomoravského kraje.
Odboráři v obchodním řetězci Albert odmítli nejnovější návrh kolektivní smlouvy. Nesouhlasí s tím, že by jim firma místo nárůstu mezd dávala poukázky. Mluvčí řetězce říká, že si tuto formu odměn zvolili sami zaměstnanci.
Kampaň s heslem Konec levné práce, kterou v polovině letošního roku představila Českomoravská konfederace odborových svazů, požadovala růst výdělků v tuzemských firmách od roku 2016 alespoň o tři až pět procent po odečtení inflace. Dílčí bilance je povzbudivější, než byla čísla o růstu mezd v letošním roce. Prudký růst české ekonomiky přináší konečně viditelnější změny i pro zaměstnance.
Reálná hrubá mzda v roce 2016 stoupne o tři až pět procent, shodují se ekonomové. Průměrná mzda před zdaněním by se mohla pohybovat kolem 27 tisíc korun. Na vyšší výdělek se mohou těšit hlavně lidé ve strojírenství a informačních technologiích.
Miliardy, které v posledních dvou letech natekly do zdravotnictví, nemocnicím příliš nepomohly. Řada z nich je stále zadlužená. Podle průzkumu, který ve 156 nemocnicích provedla auditorská společnost Nexia AP spolu s HealthCare Institute, může mít se splácením svých závazků problémy dokonce 38 procent nemocnic. Peníze totiž spolykaly náhrady za zrušené poplatky a vyšší odměny pro zdravotníky. Experti tvrdí, že je navíc české zdravotnictví špatně nastaveno. Dokud se systém nezmění, peníze se v něm ztratí. Z průzkumu v nemocnicích totiž vyplynulo i to, že vyšší platby nemocnicím nemusí nutně znamenat, že špitály hospodaří lépe.
Odboráři petrochemického holdingu Unipetrol dnes ukončili stávkovou pohotovost. Podle podepsaného dodatku ke kolektivní smlouvě přijde všem zaměstnancům na účet jednorázová odměna 7000 korun a mzda se zvýší od 1. ledna o 1000 korun. Uvedl to předseda odborové organizace Pavel Dvořák. Pohotovost vyhlásila odborová organizace v září kvůli výši mezd. Zástupci zaměstnanců požadovali zvýšení základních mezd od 1. srpna 2015 o osm procent, a to pro zaměstnance se základní mzdou do 50 000 korun včetně.
Akademie věd ČR zjistila, že Češi uvádějí v průzkumech o desetinu nižší příjmy, než jaké skutečně mají. Své příjmy podhodnocují hlavně lidé s vyššími výdělky. Vědci porovnali čísla uváděná přímo domácnostmi s "objektivními" čísly od zaměstnavatelů nebo sociální správy. Znamená to zřejmě, že už tak nízká míra chudoby v Česku je ve skutečnosti ještě nižší.
Nejbohatší procento lidí v Česku platí na daních méně, než kolik by proporcionálně odpovídalo jejich příjmům. Důležitou příčinou této situace je velmi nízké zdanění podnikatelů oproti zaměstnancům. Ekonomové z think-tanku IDEA navrhují jednoduchou změnu, která by zdanění lidí s nejvyššími příjmy narovnala a celý daňový systém zprůhlednila.
Firma má celkem 26 tisíc zaměstnanců, jakou dostávají průměrnou mzdu, ČEZ říci nechce. Za prvních devět měsíců poklesl počet zaměstnanců o více než 500. Firma má se zaměstnanci uzavřenou kolektivní smlouvu do konce roku 2017.
Šedesát procent lidí, kteří se nacházejí pod hranicí příjmové chudoby, tvrdí, že by neměli velké obtíže vyjít s příjmem, ukázala nová studie Sociologického ústavu Akademie věd.
Zaměstnancům Českých drah vzrostou napřesrok platy v průměru o 1,7 procenta. Na nárůstu se dnes dohodlo vedení firmy s odboráři. Kolektivní smlouvu na příští rok už má podepsanou i dceřiná firma ČD Cargo. Zaměstnancům tohoto nákladního dopravce napřesrok vzrostou mzdy o procento. "Dospěli jsme ale k oboustranně přijatelnému kompromisu, který zaměstnancům zaručuje dostatečnou sociální jistotu," uvedl k dohodě předseda představenstva ČD Pavel Krtek. Průměrná mzda v Českých drahách na konci tohoto roku dosahovala 29 600 korun. České dráhy v současnosti zaměstnávají 15 200 lidí. ČD v pololetí meziročně klesl zisk o 56 milionů na 102 milionů korun, osobní doprava skončila ve ztrátě 78 milionů.
