Zakázat, či nezakázat. To je otázka, která v posledních týdnech hýbe především Francií. Řeč je o burkinách, tedy plavkách zahalující celé tělo, které jsou primárně určeny pro muslimky. Australská podnikatelka libanonského původu Aheda Zanetti ze zvýšené publicity těží. Právě ona burkiny před několika lety uvedla na trh. Burkiny si přitom zdaleka nekupují jen vyznavačky islámu.
Na mikroblogovací službě Twitter se objevují tisíce islamofobních příspěvků. Jen těch anglicky psaných je téměř 5000 denně, vyplývá z britské analýzy, která od března do července zkoumala tweety namířené proti islámu a muslimům. Nejvíce jich bylo v červenci, a to kvůli událostem v Evropě. Den po útoku v Nice publikovalo nenávistný příspěvek proti muslimům 289 lidí každou hodinu.
Na pařížském předměstí pohřbili devatenáctiletého mladíka, který koncem července v Normandii zavraždil kněze přímo v kostele v Normandii. K útoku se poté přihlásila teroristická organizace Islámský stát. Proti pochování Adela Kermiche se dříve vzbouřila muslimská komunita, kde žil. Odmítala jej pohřbít, aby "nepošpinil islám." Spolupachatel vraždy pětaosmdesátiletého kněze Jacquesa Hamela ještě místo spočinutí nenašel. Oba mladíky policie po činu zastřelila.
Jakmile naši mnohost, pluralitu, multikulturalitu začneme bezdůvodně osekávat, couváme do středověku.
Německý ministr vnitra Thomas de Maizière chce zakázat nošení burek. Muslimky by podle něj tradiční oděv neměly mít tam, kde "je to nezbytné pro soužití společnosti", například na úřadech či při řízení. Stranický kolega kancléřky Angely Merkelové je rovněž proti trvalé dvojí státní příslušnosti.
Další radnice ve Francii zakázala ženám nosit takzvané burkiny – plavky, které zakrývají tělo včetně hlavy. Po Cannes a Villeneuve-Loubet na jihu země dnes to stejné opatření oznámila radnice obce Sisco na severu Korsiky. O víkendu se tam na pláži strhla ostrá potyčka mezi skupinou místních obyvatel a muslimskými rodinami z nedaleké obce Bastia, informují tamní média. Rvačka, která si vyžádala pět zraněných a tři spálená auta, vypukla v sobotu večer, když se muslimové ohrazovali proti tomu, že někteří lidé na pláži si fotografují jejich ženy, jak se koupají v burkinách. Incident vyšetřuje policie. Ministr vnitra Bernard Cazeneuve zdůraznil, že je třeba najít a potrestat viníky.
Francii mají v boji proti radikálnímu islamismu pomoci sami muslimové. Vláda premiéra Manuela Vallse navíc chystá zásadní změny ve fungování mešit i vzdělávání duchovních. "Od loňského prosince jsme zavřeli 20 mešit a modliteben. A další budou následovat," oznámil ministr vnitra. V zemi funguje přes sto "výroben džihádistů".
Desítky muslimů přišly na mši do katolického kostela na pražských Vinohradech. Společně s křesťany odsoudili terorismus a pomodlili se za mír ve světě.
Několik desítek muslimů se v podvečer sešlo před katolickým kostelem Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad na pražských Vinohradech, aby vyjádřili obavy ze vzrůstajícího násilí v Evropě. Symbolicky se za velkého zájmu médií účastnili také mše, která se v zaplněném kostele konala. Svolavatelka akce Romana Červenková z centra Al Firdaus před mší řekla, že zatím dorazilo zhruba padesát muslimů. Svou účastí na shromáždění a bohoslužbě chtěli odsoudit nedávné teroristické útoky v Evropě. Katolický farní vikář Petr Beneš, který sloužil mši, v úvodu přivítal "věřící i přátele muslimy". Prostor v parku před kostelem hlídají městští strážníci, podle nich je přítomna i Policie ČR.
Čeští muslimové plánují ve středu na náměstí Jiřího z Poděbrad odsoudit nedávné teroristické útoky v Evropě. Muslimové se v tichosti zúčastní mše tak, aby ji nenarušili. Poté na demonstraci také přečtou veřejné prohlášení zástupci Muslimské obce v Praze, Všeobecný svaz muslimských studentů a mládeže a centra Al Firdaus. Organizátoři očekávají účast zhruba 200 muslimů.
Sdružení nevládních organizací, které v Česku pomáhají uprchlíkům, se dnes ohradilo proti výrokům některých politiků o uprchlících. Odmítavé postoje prezidenta Miloše Zemana, vicepremiéra Andreje Babiše (ANO) a ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) vůči migraci jsou podle členských organizací nebezpečné a populistické. Nepřijmout žádného uprchlíka navíc odporuje mezinárodnímu právu.
Ibtihaj Muhammad je černošská šermířka, první Američanka v hidžábu, která se probojovala na olympiádu. Je také známou bojovnicí za práva menšin a bojuje proti znevýhodňujícím nálepkám "černá", "muslimka" či "žena". V posledních dnech se stala v USA celebritou. Tento americký sen měl být vypointován tím, že by se stala vlajkonoškou výpravy. Její kolegové si však zvolili Michaela Phelpse. "Tenhle příběh je už notoricky známý a dávno odvyprávěný, Ibtihaj mohla nabídnout lepší," zlobí se američtí novináři.
Mužům vstup zakázán, ženám povolen jen v burkinách. Pořadatelé akce, která se příští měsíc uskuteční ve vodním parku u Marseille, pobouřili politiky. Občanské sdružení Smile 13 totiž park na jeden den zpřístupní pouze ženám, které obléknou koupací úbor určený pro muslimky, jenž dostatečně zahaluje jejich těla.
Chtějí sportovat, ale nechtějí se přitom vzdát své kultury a víry. Muslimské ženy proto trénují i závodí zahalené. Některé kvůli vlastnímu přesvědčení, jiné žijí v zemích, kde by to jinak ani nešlo. Saúdská Arábie na olympiádu vysílá čtyři atletky, které budou závodit ve speciálních oděvech vyrobených z moderního materiálu. Ženský sport je ale na vzestupu také v Kuvajtu a dokonce Íránu.
Dánští muslimové jsou připraveni pohřbít jednoho z islamistických vrahů francouzského kněze Jacquesa Hamela. Reagovali tak na odmítnutí místní muslimské komunity ve Francii pohřbít Adela Kermichea s poukazem na to, že by tím byla pošpiněno jejich náboženství. S nabídkou přišla dánská muslimská organizace Islámská nadace, která se postarala už o pohřeb například dánského islámského extremisty palestinského původu Omara El-Husseina. Ten v únoru 2015 spáchal dva atentáty v Kodani. Předseda Islámské nadace Kasem Said Ahmad řekl dánskému deníku Jyllands-Posten, že je nepřijatelné odmítnout pohřbít svého souvěrce. "Je to lidské právo být pohřben," zdůraznil. Zároveň ale samotnou vraždu odsoudil.
Policie v Česku často řeší poplašné zprávy, které se především týkají citlivých témat migrace a islámu. Smyšlené statusy se přes internet rychle šíří a během několika hodin zvládnou nasbírat tisíce sdílení. Po ověření informace se ale ze střílejících muslimů "vyklubou" rekreační střelci a z ilegálních migrantů skupina slovenských brigádníků. Naposledy se na internetu rozšířila zpráva, že v Česku hrozí útok muslimů.
Britský list The Guardian přišel se zjištěním, že muslimským uprchlíkům na řeckém Lesbu jsou k podpisu podstrkovány deklarace konverze ke křesťanství. Někteří z běženců, kteří jsou v táboře drženi na základě dohody EU s Tureckem, si stěžují na necitlivý přístup humanitárních pracovníků. K přijetí jiného náboženství je přemlouvali během ramadánu, tedy nejsvatějšího islámského měsíce.
Umělec změnil na příkaz města Melbourne nástěnnou malbu demokratické kandidátky na prezidentku. Kresba podle úřadů vyobrazovala téměř nahou ženu a působila urážlivě. Umělec proto portrét Hillary Clintonové přemaloval na ženu v burce.
Islám využívá demokracii v Evropě, aby se tady stavěly mešity. Zkuste si přivézt do Saúdské Arábie bibli a uvidíte, co se vám stane, říká Milan Badal z Arcibiskupství pražského. Měli bychom podle něj vymezit pravidla pro soužití s muslimy a dodává, že lidé mají strach. Je přesvědčen o tom, že Česko nemůže chybovat stejně jako Německo.
Projev rodiny muslimského vojáka americké armády Humayuna Khana, který byl v roce 2004 zabit v Iráku, se stal hitem sjezdu Demokratů. Otec padlého kapitána v něm vyzval Donalda Trumpa, aby se choval jako zodpovědný vůdce a nezakazoval vstup muslimů do USA. Trump se v reakci snažil rodinu Khanových zpochybnit jako muslimské radikály. Otec a matka vojáka se ale v médiích úspěšně brání a dostalo se jim podpory dalších rodin padlých vojáků.
