Muslimka původem ze Somálska se probojovala do finále soutěže krásy v Minnesotě. Během víkendového semifinále nosila 19letá Halima Adenová hidžáb a na promenádu v plavkách zvolila burkiny, což je muslimská verze koupacího oděvu zakrývající tělo i vlasy. O postupu mladé krásky informovala agentura AP s tím, že je první ženou, které se něco takového povedlo.
Poslanci ze stran Židovský dům a Izrael, náš domov, kteří zákon navrhli, tvrdí, že není zaměřen proti žádnému konkrétnímu náboženství. Podle deníku The New York Times se v něm ale píše, že "stovky a tisíce občanů trpí denně hlasitými a přehnanými zvuky způsobenými voláním muezzinů z mešit". O tzv. "zákonu o muezzinech" – tedy služebnících mešit, kteří svolávají muslimy k modlitbám – bude brzy hlasovat i parlament.
Indonéští přívrženci radikálního islámu vyzývají úřady k zatčení křesťanského guvernéra Jakarty. Volají též po zavedení práva šaría v Indonésii. Ulice plné demonstrantů usměrňují ozbrojené jednotky.
Podle posledního vydání World Giving Index, který hodnotí štědrost obyvatel jednotlivých zemí světa, jsou na tom s velkorysostí nejlépe obyvatelé Barmy. Česká republika se v žebříčku 140 zemí umístila až na 121. místě. Index zohledňuje tři kategorie: kolik peněz dávají lidé na charitu, kolik času tráví dobrovolnictvím a jako moc pomáhají cizím lidem v nouzi. Z výzkumu vyplynulo, že si lidé nejvíce pomáhají v zemích, které mají zkušenosti s přírodními katastrofami nebo válkou a utlačováním.
Karikatury proroka Mohameda mají na Dánsko dopad i po jedenácti letech, ovšem islám a muslimové mají v zemi své místo. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká dánský komentátor a novinář Per Nyholm z deníku Jyllands-Posten. Právě ten v roce 2005 karikatury zveřejnil, a vyvolal tím vlnu protestů v muslimských zemích. Jejich autoři i někteří další novináři dodnes žijí s ochrankou a obavami o vlastní život. Nyholm, který je hostem pražské konference Forum 2000, ovšem odsuzuje i netoleranci vůči muslimům.
Aktivita bojovníků z organizace Islámský stát na sociálních sítích a v médiích klesá. Islamisté přestávají propagovat svůj chalífát a soustředí se na boj. Podle odborníků z americké vojenské univerzity ve West Pointu to znamená, že mají příliš potíží na bojišti. Hrozbu islamismu to ale nijak nesnižuje a riziko teroristických útoků například v Evropě je stále vyšší.
Zákon přijatý bulharským parlamentem zakazuje ženám nosit na veřejnosti závoje, šátky nebo jiné oděvy, které zahalují obličej. Zákaz se týká vládních úřadů, škol, kulturních institucí a veřejných místech určených k rekreaci. Výjimky mohou být povoleny ze zdravotních či profesních důvodů.Zákon prosadila nacionalistická Vlastenecká fronta.
Pánský časopis Playboy pokračuje ve své přeměně, kterou započal na začátku roku. Tehdy se zřekl nahých dívek a na titulní stranu dal modelku z Instagramu. V nejnovějším vydání se objeví muslimská novinářka v hidžábu, která bude mít v časopisu kromě rozhovoru i sérii fotografií.
V neděli se v části země Bosny a Hercegoviny – Republice srbské – koná referendum o státním svátku. Pro mnohé je to test k uspořádání hlasování o nezávislosti. Prezident Republiky srbské Milorad Dodik referendum uspořádal i přes to, že Ústavní soud ho zakázal. Sarajevo sužuje řada výrazných hospodářských potíží a politická paralýza brzdí potřebné reformy a změny.
Ulice Dháky zachvátil příval rudé vody. Vytrvalé deště se v bangladéšské metropoli smísily s litry krve od hromadně obětovaných zvířat. Těch obyvatelé města během několikadenního muslimského svátku íd al-adhá (neboli Svátek oběti) zabili skoro sto tisíc.
Na konci Hadždž každoroční pouti do Mekky, slaví muslimové na celém světě několikadenní svátek oběti. Při svátku íd al-adhá se lidé modlí k Bohu a obětují různá zvířata, nejčastěji ovce nebo kozy. Jde o připomínku na Ibrahímovu oběť berana Bohu.
Čtveřice hinduistů znásilnila dvě muslimky, protože podle nich snědly hovězí maso, což je na většině území Indie zakázáno. Podle dívek navíc byli ze stejného důvodu ubiti k smrti teta a strýc jedné z nich. Policii ale chybí důkazy. Násilí na ženách a dětech je v Indii letitým problémem.
Iniciativa Martina Konvičky uspořádala před pražskou ambasádou Saúdské Arábie happening k výročí 11. září. Magistrát však akci nechal rozpustit. Podle reportéra Aktuálně.cz vadila úředníkům "toitoika" potažená černou látkou i nenávistné projevy. "Došlo k hrubé neslušnosti, proto bylo shromáždění rozpuštěno," vysvětlila úřednice Eva Novakova. Akci iniciativy odsoudilo ve svém prohlášení také ministerstvo zahraničí, které je "hluboce znepokojeno".
Pouť do Mekky se mění, i ji výrazně ovlivňují moderní technologie. Selfie z posvátných míst islámu plní sociální sítě Instagram či Snapchat. Zatímco progresivní poutníci mají radost, že jim mobilní aplikace či elektronické náramky usnadňují život, konzervativci neskrývají nechuť.
Saúdsko-palestinská společnost vytvořila chytrý slunečník, ve kterém je zabudovaný mimo jiné navigační systém a větrák, které mohou využít muslimové v horkých dnech na rituální pouti do Mekky.
Vztahy mezi Saúdskou Arábií a Íránem se zhoršují. Odlišné větve islámu mění mezinárodní politiku obou zemí. Sunnitští Saúdové podporují povstalce v Sýrii, zatímco šíitský Írán podporuje prezidenta Bašára Asada. Íránci kritizují špatnou organizaci každoroční muslimské pouti do Mekky a saúdskoarabský duchovní vůdce označil íránské vůdce, že nejsou muslimové.
Padesát sedm procent obyvatel Velké Británie by si přálo zákaz nošení burek na veřejnosti. Vyplývá to z průzkumu agentury YouGov, podle něhož jsou pro zavedení takového opatření voliči všech velkých stran. Jedinou věkovou skupinou, která je proti, jsou lidé od 18 do 24 let. Naopak nejvíce by si zákaz muslimského oděvu, jenž zahaluje i tvář, přáli lidé nad 65 let. Obdobný názor mají Britové i na celotělové muslimské plavky burkiny, o něž se v posledních týdnech strhly spory především ve Francii, kde je řešil i nejvyšší správní soud. "Vláda nevidí žádné důvody pro omezování lidí v tom, co mohou nosit na veřejnosti," prohlásil mluvčí vládního úřadu pro rovnoprávnost.
Zákaz by byl neústavní, neúčinný a vytvářel by antagonismy a škodlivé napětí, říká francouzský ministr vnitra Bernard Cazeneuve. Nošení celotělových plavek už ve Francii zavedly skoro tři desítky pobřežních měst a obcí. Tento pátek ale správní soud pozastavil platnost zákazu ve městě Villeneuve-Loubet.
Francouzský nejvyšší správní soud rozhodl o navrácení muslimských plavek, takzvaných burkin, na pláže. Usilovala o to muslimská obec, která zákaz burkin ve třech desítkách pobřežních měst a obcí shledávala jako diskriminační. Rozhodnutí se vztahuje na jedno z letovisek na francouzské riviéře, podle médií by však mělo představovat precedens.
Autorka burkin, australská muslimka Aheda Zanetti, se v britském deníku The Guardian vyjádřila k zákazům nosit plavky zakrývající celé tělo na některé francouzské pláže. Vše považuje za velké nedorozumění. "Burkiny nesymbolizují islám, symbolizují volný čas a štěstí a pohyb a zdraví," brání se. Zákazem burkin prý francouzští politici zahání muslimky z pláží zpět do kuchyně a berou jim svobodu. "Tak kdo je tedy lepší, Tálibán, nebo francouzští politici?" ptá se.
