Atény jsou podle slov řeckého premiéra Kyriakose Mitsotakise odhodlány zablokovat utečeneckou vlnu tvořenou lidmi, kteří prchají před vládou Tálibánu. Po Evropské unii žádají větší pomoc v boji s ilegální migrací.
Gelsenkirchen je typickým městem Porúří. Vyrostl díky uhelným dolům a ocelárnám. Lákal pracovní sílu nejen z celého Německa, ale i ze zahraničí. Hutnictví a ocelářství je ale minulost: těžní věže a tovární haly už z panoramatu města zmizely, z komínů se nekouří. Éra těžkého průmyslu skončila, ale nikoliv éra migrace. Nyní uprchlíkům komplikuje život pandemie, kvůli covidu často přichází o práci.
"Teď žiju v Paříži, takže je možné cokoliv," směje se mladý Afghánec. Podobně jako každoročně tisíce dětí přišel do Francie sám, bez doprovodu. Ze zákona mají všechny děti nárok na ochranu bez ohledu na to, odkud pochází. Pro mladé migranty je ale těžké úřady přesvědčit, že dětmi skutečně jsou. V mezičase nemají žádnou ochranu a musí se spolehnout sami na sebe.
Většina Afghánců evakuovaných do České republiky by si představovala svoji budoucnost v Česku, protože se zemí nějakou formou spolupracovali. Na pondělní tiskové konferenci to řekl vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Úřady s Afghánci stále vedou pohovory.
Desetitisíce Afghánců, kteří spolupracovali se Západem a od nového režimu Tálibánu jim hrozilo velké nebezpečí, se dostaly speciálními armádními lety pryč ze země. Nové dočasné útočiště našli v evropských evakuačních centrech.
Na 100. kilometru dálnice D1 vypadl v úterý z jedoucího kamionu dvaadvacetiletý migrant z Alžírska a lehce se zranil. Podle policie se pravděpodobně ukrýval v podvozku. Mladý muž uvedl, že se chtěl dostat do Itálie. Policie s ním zahájila správní řízení, umístila ho do zařízení pro zajištění cizinců ve Vyšních Lhotách.
Po pádu Afghánistánu do rukou Tálibánu pohltily Evropu obavy z nové migrační vlny na kontinent. Záběry tisíců Afghánců snažících se dostat na kábulské letiště ve snaze uprchnout ze země oživily vzpomínky na rok 2015, kdy do Evropy během několika měsíců připlulo po moři více než milion běženců, směřujících z válkou zmítané Sýrie.
Za nejpalčivější problém současnosti považují lidé v Česku stav veřejných financí a také zdravotnictví a pandemii koronaviru. Řešení těchto otázek je velmi naléhavé podle víc než poloviny dotázaných v červencovém průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění. Ubylo zájmu lidí o korupci a zejména o migraci, kterou nyní za velmi naléhavý problém k řešení vidí jen třetina účastníků průzkumu.
Ke konci loňského roku v České republice legálně pobývalo 634 790 cizinců, o 38 909 více než na konci roku 2019. Vyplývá to ze zprávy ministerstva vnitra o migraci a integraci cizinců za rok 2020, kterou v pondělí projedná vláda. Nejčastěji byli loni v Česku podle vnitra občané Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu, dohromady tvořili více než polovinu legálně pobývajících cizinců.
Litevská pohraniční stráž tvrdí, že 12 členů běloruských bezpečnostních složek v zásahové výstroji v úterý překročilo hranici a vstoupilo na území pobaltské země. Podle litevských pohraničníků tak učinili, když do Litvy "tlačili" skupinu 35 iráckých migrantů. Vilnius po incidentu oznámil, že posílí hraniční hlídky, píše agentura Reuters.
Policie ráno v pražských Holešovicích zadržela tři desítky migrantů především ze Sýrie, které převážel po dálnici D1 řidič v dodávce. Muže, jenž odpovídal popisu řidiče, následně policisté našli v nedalekém parku Stromovka. Hrozí mu až dvouleté vězení. S vozem havaroval poté, co ho ze středních Čech pronásledovali dopravní policisté.
Čínské úřady evakuovaly více než 150 000 lidí, kteří se nacházeli podél migrační trasy, po níž už měsíce putuje stádo slonů, informovalo BBC. Skupina chobotnatců nyní podle agentury Reuters míří na jih k přírodní rezervaci v provincii Jün-nan, odkud se z neznámých důvodů před 17 měsíci vydala na dlouhý pochod Čínou. Osudy stáda sledují média po celém světě a miliony lidí na sociálních sítích.
Irácké aerolinky na úterý připravily let, kterým budou repatriovat irácké občany z Minsku. Uvedl to server Zerkalo, který se odvolává na sdělení iráckého velvyslance v Rusku a Bělorusku.
Před pěti lety během olympiády v brazilském Riu obletěl svět příběh soutěžící plavkyně Jursy Mardiniové, která ze Sýrie utekla do Evropy a při cestě přes Středozemní moře skočila s mladší sestrou do vody. Táhla člun ke břehu, dokud jí nedošly síly. Právě ona se i letos stala vlajkonoškou mezinárodního týmu uprchlíků. Do Tokia ji doprovázelo dalších 28 sportovců.
Běloruský režim Alexandra Lukašenka se mstí Litvě, která přijala mnoho běloruských uprchlíků, hostí exilovou vládu Svjatlany Cichanouské a prosazuje v Evropské unii tvrdé sankce proti Minsku. Lukašenko posílá přes společnou hranici do Litvy migranty, kteří se do Běloruska přesouvají s legálními vízy z Iráku.
"Tak to můžeme rovnou po našem, ne?" směje se číšník v restauraci Zov Homolja, jednom z řady balkánských podniků ve vídeňské čtvrti Ottakring. Reaguje tak na objednávku ćevapů a lepinje, jak se zejména v Srbsku a Bosně říká špalíčkům mletého masa zabaleným do nadýchaného bílého chleba. V jídelním lístku totiž najdeme názvy jiné, ovlivněné rakouskou němčinou.
