Státy Evropské unie se v pondělí v reakci na napjatou migrační situaci u hranic s Běloruskem shodly na dalším rozšíření sankcí vůči běloruskému režimu. Ministři zahraničí odsouhlasili v pořadí už pátý soubor postihů, který se mimo jiné dotkne letecké společnosti Belavia a dalších firem z oblasti cestovního ruchu. Novinářům to po jednání řekl český ministr Jakub Kulhánek.
Polská pohraniční stráž obvinila Bělorusko z příprav velkého pokusu o zdolání polské hranice skupinami migrantů, ke kterému by mohlo dojít ještě dnes. Přípravy jsou podle pohraničníků již v plném proudu. Polsko spolu s Litvou a Lotyšskem kvůli migrační krizi na hranicích s Běloruskem zvažuje aktivaci článku čtyři smlouvy o Severoatlantické alianci.
Napětí na hranici mezi Polskem a Běloruskem, odkud se na území Evropské unie snaží dostat tisíce migrantů ze třetích zemí, neslábne. Polská policie v uplynulých dnech čelila snaze běloruských vojáků vytlačit přes hranice na polskou stranu desítky migrantů, hlavně ženy a děti. Podívejte se v galerii, jak to na polsko-běloruské hranici v posledních hodinách vypadá.
Reportéři deníku Aktuálně.cz ve třech evropských zemích zjišťovali, jak se daří začleňovat migranty do společnosti.
Na hranicích mezi Běloruskem a Polskem uvázly tisíce migrantů, zejména z Blízkého východu. Noční teploty na místě klesly pod bodu mrazu a někteří migranti říkají, že jim dochází voda i jídlo, napsal ve středu server BBC News. Humanitární pracovníci si stěžují, že kvůli výjimečnému stavu u polských hranic se do oblasti nemohou dostat. Někteří migranti popisují, že si je úřady přehazují tam a zpět.
Až donedávna se Poláci báli, že se v Bělověžském národním parku ztratí nebo omylem vyděsí zubra. V posledních měsících tam spíš potkají některého z tisíců migrantů, kteří míří z Běloruska do Evropské unie. Běloruský režim tlačí na Polsko a ke společným hranicím sváží migranty, většinou ze zemí Blízkého východu. Reportér, který místo navštívil, mluví o mrazu a chybějící zdravotnické pomoci.
Na polsko-běloruské hranici je okolo 12 tisíc polských vojáků, v pondělí se ji pokusilo překonat až čtyři tisíce migrantů. V noci na úterý tam byl klid, lidé se utábořili ve stanech, uvedla policie. Premiér Mateusz Morawiecki kvůli současné situaci svolal krizový štáb polské vlády. Krizi pokládá za "hybridní útok" běloruského režimu.
Krátce po sametové revoluci z exilu přiletěla dojatá spisovatelka Zdena Salivarová. „Jsem šťastná, že jsme se sem dostali zpátky, my jsme v to vůbec nedoufali,“ uvedla. Milan Kundera nic takového neřekl. Přesto mají jedno společné: Salivarová dnes větší část života strávila v Kanadě. A dvaadevadesátiletý Kundera, který v Československu žil 46 let, už stejně dlouho pobývá ve Francii.
Polská veřejnoprávní televize (TVP) v sobotních večerních zprávách v reportáži, v níž varovala před důsledky nelegální migrace, odvysílala záběry z chystaného filmu streamovací služby Netflix. V pondělí na to upozornil internetový portál onet.pl.
Německá policie zabránila ozbrojeným členům německé krajně pravicové skupiny v tom, aby blokovali migranty překračující hranice země s Polskem. Více než pět desítek extremistů bylo vyzbrojeno pepřovými spreji, bajonetem, mačetou a obušky. Informoval o tom zpravodajský server BBC.
Polskou hranici s Běloruskem střeží před ilegálním pronikáním migrantů více než 7000 pohraničníků, vojáků a policistů a další přibudou. Polské tiskové agentuře PAP to řekl náměstek ministra vnitra Bartosz Grodecki. Sdělil rovněž, že Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) pomáhá Polsku připravit návrat migrantů do zemí jejich původu.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v pátek po zhruba čtyřhodinové debatě shodli na tom, že by evropský blok měl zvláště v reakci na počínání běloruského režimu posílit ochranu svých vnějších hranic. Lídři však zůstali rozdělení v pohledu na požadavek zemí východního křídla EU, aby unie společně financovala stavbu plotů na hranicích.
Tisíce migrantů z Iráku, Afghánistánu a Sýrie odlétají s vidinou azylu v Evropské unii do Běloruska, které je sváží k hranicím unijních států. Alespoň to tvrdí řada evropských států. Migranti ale narážejí na pohraničníky, kteří jim vstup nepovolí. Lidé, včetně rodin s dětmi, tak zůstávají v lesích bez přístupu k jídlu, vodě či rychlé lékařské pomoci. Reuters zachytila příběhy několika z nich.
Německo a Evropa se v budoucnosti neobejdou bez imigrace a je iluzorní si myslet opak, říká v rozhovoru německá socioložka Alexandra Davidová. Pracuje v Institut für Arbeit und Technik na Vestfálské univerzitě v Gelsenkirchenu a specializuje se na problematiku pracovního uplatnění přistěhovalců v Německu.
Goran Novaković se narodil v Jugoslávii a od dětství miloval němčinu. Když začala na Balkáně v 90. letech válka, byl zrovna na stáži ve Vídni. Domů se raději už nevrátil. Píše tu knihy, vyučuje „jugoslávštinu“, ale hlavně se věnuje integraci cizinců na radnici rakouské metropole.
