Americká firma Moon Express tvrdí, že ještě v letošním roce vyšle na Měsíc první soukromou loď na průzkumnou misi. Vybrala na ni už 20 milionů dolarů. V budoucnu chce společnost těžit nerostné bohatství na Měsíci a umožnit levnější cesty do vesmíru, které by pak dál vedly v rozšíření sféry lidského vlivu.
Americký astronaut Eugene Cernan, jenž 16. ledna ve věku 82 let zemřel, je znám především jako poslední člověk, který vstoupil na povrch Měsíce. Češi si ho pamatují díky jeho českým a slovenským kořenům, k nímž se vždy hrdě hlásil. Publicista a propagátor kosmonautiky Pavel Toufar ho v rozhovoru pro Aktuálně.cz představuje i jako velmi charakterního člověka a neskutečného klikaře.
Ve věku 82 let v pondělí zemřel americký astronaut Eugene Cernan, poslední člověk, který vstoupil na povrch Měsíce. O skonu muže, který byl v kosmu celkem třikrát, informoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Cernan měl české a slovenské předky a ČR několikrát navštívil, naposledy v roce 2008. Cernan se na Měsíc dostal při své třetí vesmírné výpravě v roce 1972 jako velitel lodi Apollo 17. Dva roky poté se vypravil do Československa, kam přivezl vlaječku, kterou měl s sebou na Měsíci. V roce 2001 pak v jižních Čechách přežil pád armádního vrtulníku, v němž cestoval.
Rok 2017 bude přát astronomickým úkazům, včetně dobrých pozorovacích podmínek pro několik meteorických rojů. Ten první, kvandrantidy, bude mít maximum již 3. ledna. Jedná se o roj, jenž vylétá z již neexistujícího souhvězdí a původ má v tělese obestřeném záhadami. Velmi příznivé podmínky s frekvencí až sto meteorů za hodinu budou mít dubnové Lyridy, říjnové Orionidy či prosincové Geminidy. Navíc se dočkáme návratu tří významných komet a dvou zatmění Měsíce.
Lidé si budou muset do odpočtu k ohňostroji jednu vteřinu přidat. O vložení tzv. přestupné sekundy rozhodla Mezinárodní služba rotace Země kvůli postupnému zpomalování zemské rotace. V Česku bude vzhledem k časovému GMT+1 vložena vteřina navíc až v noci ze 31. prosince 2016 na 1. ledna 2017 po 0:59:59 SEČ.
Audi se skupinou inženýrů soutěží o takzvanou Xprize, kterou vypsala technologická společnost Google. Výhrou je 30 milionů dolarů. Dostane ji ten, kdo dokáže poslat na měsíc vozítko, které ujede alespoň půl kilometru po povrchu a pošle na Zemi fotografii.
Lidé na celém světě měli od nedělního večera a po celé pondělí unikátní příležitost sledovat největší úplněk za téměř 70 let. Neobvykle velký a jasný Měsíc byl nejlépe viditelný, když nastala noc v Asii. Postupně se mohli kochat pohledem na přirozeného souputníka Země i obyvatelé dalších částí planety, včetně Ameriky, Evropy a Afriky. Někde, jako například v Londýně nebo ve Varšavě, ale radost z podívané kazily mraky.
Pondělní Měsíc v úplňku bude svojí velikostí a jasností rekordní od roku 1948. Pouhým okem to ale podle odborníků vidět nebude, lidem se zato může noc zdát jasnější.
Měsíc se na své dráze v pondělí dostane nejblíže k Zemi. Měsíc v úplňku dosáhne na obloze rekordního průměru a jasu – bude o 14 procent větší ve svém průměru a o 30 procent jasnější. Poslední takový měsíční superúplněk nastal 26. ledna 1948 a další takový nastane až 25. listopadu 2034.
V pátek večer nastane úplněk, kterému se podle tradice přezdívá sklizňový, a bude doplněn neobvyklým úkazem. Měsíc projde velmi blízko okraje zemského stínu, takže na zhruba čtyřicet minut budeme svědky polostínového zatmění. Měsíc bude vypadat, jako by jej někdo shora začadil černým kouřem. Astronomové již netrpělivě vyhlíží nejdelší úplné zatmění Měsíce tohoto století, které bude v roce 2018.
Blíží se svátek svatého Vavřince (10. srpna) a s ním i každoroční srpnový meteorický roj Perseid, "slz svatého Vavřince". Ideální podmínky však nastanou až na Zuzanu a na Kláru. Kromě meteorické podívané se půjde pokochat krásným seskupením dorůstajícího Měsíce s Marsem a Saturnem a jasnou hvězdou Antares. Při troše štěstí půjde zahlédnout i Mléčnou dráhu, Jupiter či hvězdokupy Plejády a Hyády.
Floridská společnost Moon Express získala od vlády Spojených států povolení vyslat na Měsíc svůj přistávací modul. Je to vůbec poprvé, co Washington schválil privátní sondě cestu dál než na oběžnou dráhu Země. Vesmírný let potrvá dva týdny a uskuteční se v roce 2017, oznámil zakladatel a výkonný ředitel firmy Bob Richards. Dodal, že modul ponese základní vědecké a průzkumné vybavení. Verdikt Washingtonu přišel poté, co dal cestě na Měsíc zelenou Federální úřad pro letectví (FFA). Bude-li mise úspěšná, otevře to cestu dalším soukromníkům.
"Člověk na Měsíci je pro Rusy stále jakousi černou noční můrou, takže byl jedním z hlavních článků jejich nového kosmického programu. Nadále v něm zůstává, přestože původní cílové datum, udávané jako někdy kolem roku 2030, nebude možné dodržet," říká Pavel Toufar v obsáhlém rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Zatímco jindy bývá Mars od Země vzdálený i 400 milionů kilometrů, nyní se přibližuje na pouhých 75 milionů. V neděli 22. května se ocitne přesně naproti Slunci a bude celou noc pozorovatelný i pouhým okem, jak září klidným načervenalým světlem. O osm dní později se přiblíží Zemi nejvíce. Amatérským dalekohledem půjde spatřit "zasněžený" pól, profesionálním na hvězdárně i prachová bouře.
Jedna ze sond Grail, kterou k Měsíci vyslal americký úřad NASA, objevila pod povrchem Měsíce více než tucet podzemních jeskyň, které by mohly být využívané jako útočiště pro astronauty při cestování do vesmíru. Analýzy ukázaly, že jsou stabilní a poskytují ochranu před kosmickým zářením a padajícími mikrometeory. Stejné útvary se nacházejí i na Zemi a také na Marsu. Vznikaly prouděním lávy pod povrchem a v budoucnu by mohly sloužit například také jako skladiště zásob.
Češi dokázali díky svým moderním kamerám v bolidové síti a výpočtům předpovědět pád meteoritu a přesně určili pádovou oblast jeho úlomků. "Žádný pozemský materiál tak starý není, protože prošel nějakým přetavením do nové horniny. Oproti tomu tento meteorit je nepřeměněný, je tak, jak to ve sluneční soustavě vypadalo před 4,5 miliardy let," pochvaluje si v rozhovoru pro Aktuálně.cz nález meteoritu Stubenberg dr. Pavel Spurný, vedoucí Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR.
Kolem Země počátkem března proletí asteroid s velmi nejistou trajektorií. Podle amerických vědců planetu z astronomického pohledu těsně mine v menší vzdálenosti než satelity na geostacionární dráze, ale možná nakonec půjde až o několik milionů kilometrů. V každém případě nyní srážka nehrozí, ta však není zcela vyloučena při dalším průletu tohoto asteroidu v září 2017.
Ve věku 85 let zemřel na Floridě bývalý astronaut amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Edgar Mitchell, jenž byl šestým člověkem na Měsíci. Informovala o tom podle agentury AP jeho dcera Kimberly Mitchellová. Bývalý astronaut zemřel po krátké nemoci ve čtvrtek, tedy v předvečer 45. výročí svého přistání na Měsíci. Mitchell se v roce 1971 jako pilot zúčastnil mise Apollo 14 a stal se jedním z pouhých 12 lidí, kteří stanuli na měsíčním povrchu. Později na sebe Mitchell upoutal pozornost prohlášeními o existenci mimozemšťanů, kteří podle něj opakovaně navštívili Zemi.
Čína ohlásila smělý plán. Už v roce 2018 chce se svou nepilotovanou sondou přistát na odvrácené straně Měsíce. To se doposud žádné kosmické misi nepodařilo. Úkolem mise bude studovat geologické podmínky na odvrácené polokouli Měsíce, která je mnohem hornatější a obsahuje mnohem méně měsíčních moří, uvedli již dříve experti z Čínské akademie věd. První snímky většiny odvrácené strany Měsíce pořídila v roce 1959 sovětská sonda Luna 3. V prosinci 2013 na Měsíci přistál čínský modul Čchang-e 3, který byl pojmenován podle mytické čínské bohyně Měsíce, s lunárním robotickým vozítkem Nefritový králík. Čína se tak stala po USA a Rusku třetí zemí světa, která na Měsíc dopravila svůj aparát.
Anglosaský svět, jenž slaví Vánoce 25. prosince, se zaobírá zajímavým nebeským úkazem. Poprvé po 38 letech totiž bude v tuto dobu Měsíc v úplňku. Navíc během Štědrého večera 24. prosince, tedy v době, kdy se oblohou má řítit Santa Claus na svých saních, půjde na nebi sledovat putující pozemšťany směřující na ISS. Poslední úplněk na Boží hod jsme mohli spatřit v roce 1977, tedy v době, kdy šly do kin Hvězdné války. Také letos mají Star Wars premiéru.
