Audi se skupinou inženýrů soutěží o takzvanou Xprize, kterou vypsala technologická společnost Google. Výhrou je 30 milionů dolarů. Dostane ji ten, kdo dokáže poslat na měsíc vozítko, které ujede alespoň půl kilometru po povrchu a pošle na Zemi fotografii.
Lidé na celém světě měli od nedělního večera a po celé pondělí unikátní příležitost sledovat největší úplněk za téměř 70 let. Neobvykle velký a jasný Měsíc byl nejlépe viditelný, když nastala noc v Asii. Postupně se mohli kochat pohledem na přirozeného souputníka Země i obyvatelé dalších částí planety, včetně Ameriky, Evropy a Afriky. Někde, jako například v Londýně nebo ve Varšavě, ale radost z podívané kazily mraky.
Pondělní Měsíc v úplňku bude svojí velikostí a jasností rekordní od roku 1948. Pouhým okem to ale podle odborníků vidět nebude, lidem se zato může noc zdát jasnější.
Měsíc se na své dráze v pondělí dostane nejblíže k Zemi. Měsíc v úplňku dosáhne na obloze rekordního průměru a jasu – bude o 14 procent větší ve svém průměru a o 30 procent jasnější. Poslední takový měsíční superúplněk nastal 26. ledna 1948 a další takový nastane až 25. listopadu 2034.
V pátek večer nastane úplněk, kterému se podle tradice přezdívá sklizňový, a bude doplněn neobvyklým úkazem. Měsíc projde velmi blízko okraje zemského stínu, takže na zhruba čtyřicet minut budeme svědky polostínového zatmění. Měsíc bude vypadat, jako by jej někdo shora začadil černým kouřem. Astronomové již netrpělivě vyhlíží nejdelší úplné zatmění Měsíce tohoto století, které bude v roce 2018.
Blíží se svátek svatého Vavřince (10. srpna) a s ním i každoroční srpnový meteorický roj Perseid, "slz svatého Vavřince". Ideální podmínky však nastanou až na Zuzanu a na Kláru. Kromě meteorické podívané se půjde pokochat krásným seskupením dorůstajícího Měsíce s Marsem a Saturnem a jasnou hvězdou Antares. Při troše štěstí půjde zahlédnout i Mléčnou dráhu, Jupiter či hvězdokupy Plejády a Hyády.
Floridská společnost Moon Express získala od vlády Spojených států povolení vyslat na Měsíc svůj přistávací modul. Je to vůbec poprvé, co Washington schválil privátní sondě cestu dál než na oběžnou dráhu Země. Vesmírný let potrvá dva týdny a uskuteční se v roce 2017, oznámil zakladatel a výkonný ředitel firmy Bob Richards. Dodal, že modul ponese základní vědecké a průzkumné vybavení. Verdikt Washingtonu přišel poté, co dal cestě na Měsíc zelenou Federální úřad pro letectví (FFA). Bude-li mise úspěšná, otevře to cestu dalším soukromníkům.
"Člověk na Měsíci je pro Rusy stále jakousi černou noční můrou, takže byl jedním z hlavních článků jejich nového kosmického programu. Nadále v něm zůstává, přestože původní cílové datum, udávané jako někdy kolem roku 2030, nebude možné dodržet," říká Pavel Toufar v obsáhlém rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Zatímco jindy bývá Mars od Země vzdálený i 400 milionů kilometrů, nyní se přibližuje na pouhých 75 milionů. V neděli 22. května se ocitne přesně naproti Slunci a bude celou noc pozorovatelný i pouhým okem, jak září klidným načervenalým světlem. O osm dní později se přiblíží Zemi nejvíce. Amatérským dalekohledem půjde spatřit "zasněžený" pól, profesionálním na hvězdárně i prachová bouře.
Jedna ze sond Grail, kterou k Měsíci vyslal americký úřad NASA, objevila pod povrchem Měsíce více než tucet podzemních jeskyň, které by mohly být využívané jako útočiště pro astronauty při cestování do vesmíru. Analýzy ukázaly, že jsou stabilní a poskytují ochranu před kosmickým zářením a padajícími mikrometeory. Stejné útvary se nacházejí i na Zemi a také na Marsu. Vznikaly prouděním lávy pod povrchem a v budoucnu by mohly sloužit například také jako skladiště zásob.
Češi dokázali díky svým moderním kamerám v bolidové síti a výpočtům předpovědět pád meteoritu a přesně určili pádovou oblast jeho úlomků. "Žádný pozemský materiál tak starý není, protože prošel nějakým přetavením do nové horniny. Oproti tomu tento meteorit je nepřeměněný, je tak, jak to ve sluneční soustavě vypadalo před 4,5 miliardy let," pochvaluje si v rozhovoru pro Aktuálně.cz nález meteoritu Stubenberg dr. Pavel Spurný, vedoucí Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR.
Kolem Země počátkem března proletí asteroid s velmi nejistou trajektorií. Podle amerických vědců planetu z astronomického pohledu těsně mine v menší vzdálenosti než satelity na geostacionární dráze, ale možná nakonec půjde až o několik milionů kilometrů. V každém případě nyní srážka nehrozí, ta však není zcela vyloučena při dalším průletu tohoto asteroidu v září 2017.
Ve věku 85 let zemřel na Floridě bývalý astronaut amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Edgar Mitchell, jenž byl šestým člověkem na Měsíci. Informovala o tom podle agentury AP jeho dcera Kimberly Mitchellová. Bývalý astronaut zemřel po krátké nemoci ve čtvrtek, tedy v předvečer 45. výročí svého přistání na Měsíci. Mitchell se v roce 1971 jako pilot zúčastnil mise Apollo 14 a stal se jedním z pouhých 12 lidí, kteří stanuli na měsíčním povrchu. Později na sebe Mitchell upoutal pozornost prohlášeními o existenci mimozemšťanů, kteří podle něj opakovaně navštívili Zemi.
Čína ohlásila smělý plán. Už v roce 2018 chce se svou nepilotovanou sondou přistát na odvrácené straně Měsíce. To se doposud žádné kosmické misi nepodařilo. Úkolem mise bude studovat geologické podmínky na odvrácené polokouli Měsíce, která je mnohem hornatější a obsahuje mnohem méně měsíčních moří, uvedli již dříve experti z Čínské akademie věd. První snímky většiny odvrácené strany Měsíce pořídila v roce 1959 sovětská sonda Luna 3. V prosinci 2013 na Měsíci přistál čínský modul Čchang-e 3, který byl pojmenován podle mytické čínské bohyně Měsíce, s lunárním robotickým vozítkem Nefritový králík. Čína se tak stala po USA a Rusku třetí zemí světa, která na Měsíc dopravila svůj aparát.
Anglosaský svět, jenž slaví Vánoce 25. prosince, se zaobírá zajímavým nebeským úkazem. Poprvé po 38 letech totiž bude v tuto dobu Měsíc v úplňku. Navíc během Štědrého večera 24. prosince, tedy v době, kdy se oblohou má řítit Santa Claus na svých saních, půjde na nebi sledovat putující pozemšťany směřující na ISS. Poslední úplněk na Boží hod jsme mohli spatřit v roce 1977, tedy v době, kdy šly do kin Hvězdné války. Také letos mají Star Wars premiéru.
Vánoční asteroid byl objeven už v roce 2003 a podle odborníků nepředstavuje pro Zemi žádné nebezpečí. Další podobný průlet asteroidu v blízkosti naší planety se očekává až v roce 2029. Vědci připomínají, že kolize mezi Zemí a kosmickými tělesy delšími než kilometr se stávají zhruba jednou za 100 000 let. Ani v nadcházejících letech není známo žádné nebezpečí srážky vesmírného tělesa se zeměkoulí.
Jsou to paradoxy. Zatímco pozorování Perseid bývá hitem léta, možná ještě zajímavější meteorický roj Geminidy laickou veřejnost netáhne. Za hodinu pozorování lze přitom vidět dvojnásobný počet meteorů, mezi nimi i výrazně vyšší množství bolidů, tedy velmi jasných meteorů, a celá podívaná trvá dvakrát déle. "Může se zdát, že Geminidy jsou opomíjeným rojem, ale to platí pouze pro laickou veřejnost. Vědci se jejich sledování nejrůznější technikou věnují pravidelně celá desetiletí," říkají v rozhovoru pro Aktuálně.cz astronomové Jiří Srba a Sylvie Gorková z Hvězdárny Valašské Meziříčí.
Profesor z Washingtonské univerzity ve své odborné práci spočítal, že zničením druhé Hvězdy smrti se Aliance rebelů zasloužila o devastaci galaktického trhu a vytvořila finanční krizi obrovského měřítka. Aby se to nestalo, museli by rebelové připravit finanční náplast o velikosti minimálně 15 až 20 procent hrubého galaktického domácího produktu.
Až čtvrtina mužů věří, že každý měsíc prožívá premenstruační syndrom stejně jako ženy. Ukázal to výzkum ve Velké Británii. Muži si stěžují na podrážděnost, únavu, rozbouřené emoce, a dokonce i menstruační křeče. Český psycholog a mentor iniciativy Liga otevřených mužů ale soudí, že se jedná o účelovou sociální studii. "Obávám se, že celé je to o tom, že se společnost snaží dávat muže a ženy na stejnou úroveň. Dějiny totiž neříkají, že by muži fungovali v cyklech," říká Václav Šneberger.
Podívejte se, jak svět pozoroval úplné zatmění Měsíce.
