Ve středu mohli lidé na obloze z mnoha míst Země sledovat neobvyklou podívanou, která naposledy proběhla v březnu roku 1866. Měsíc se během jediné noci ocitl ve třech zajímavých konstelacích - nejblíž Zemi a celý v jejím stínu, tedy v úplném zatmění. A navíc šlo o druhý superúplněk během jediného měsíce.
V USA toho byly plné noviny i s přesným jízdním řádem "velkého, modrého a rudého úplňku" pro jednotlivá města. Podívanou kromě Severní Ameriky viděli lidé také na Havaji, Středním východě, v Asii či východní části Ruska. Podle českého astrofotografa Martina Gembece si Češi na podobnou měsíční show budou muset počkat na konec července.
Poprvé za 152 let se na západní polokouli Měsíc ukázal v celé své kráse, během jediné noci se hned třikrát změnil v neobvyklé úkazy. Jednak se přeměnil v superměsíc, což označuje situaci, kdy se Měsíc nachází nejblíže Zemi. Zároveň se dostal do fáze modrého Měsíce, tedy stavu, kdy dojde ke dvěma úplňkům během jednoho kalendářního měsíce. A do toho bylo možné pozorovat na obloze ještě krvavý úplněk, tedy úplné zatmění Měsíce. "Trojitý" jev byl nejlépe viditelný ze západního pobřeží USA a Kanady, z Tichomoří a Asie. Česká republika to štěstí neměla.
NASA se chystá prozkoumat hluboký vesmír. Průzkumná mise EM-1 bude zahájena ze zmodernizovaného kosmodromu na Floridě a vesmírná loď Orion poletí bez posádky tisíce kilometrů daleko za Měsíc. Tento krizový test bude NASA sloužit pro další cíle v oblasti zkoumání hlubokého vesmíru a měl by položit základy pro první daleký posádkový let.
Hned několik zajímavých úkazů nabídne zájemcům v roce 2018 noční obloha. Podívejte se na přehled poskytnutý mluvčím Astronomického ústavu Akademie věd ČR Pavlem Suchanem.
Americký prezident Donald Trump v pondělí na doporučení odborníků vydá nařízení o nové americké pilotované misi na Měsíc a později i na Mars. Oznámil to mluvčí Bílého domu Hogan Gidley. Direktiva má podle něj uložit vesmírné agentuře NASA, aby zahájila "inovativní program průzkumu vesmíru". Podle mluvčího projekt "změní americký program pilotovaných vesmírných letů tak, aby se Amerika stala hybnou silou kosmického průmyslu, získala nové znalosti o vesmíru a podnítila vývoj neuvěřitelných technologií". Spojené státy jako zatím jediná země vyslaly astronauty na Měsíc v letech 1969 až 1972. Na měsíčním povrchu stanulo tehdy postupně 12 Američanů.
Jasnější a čitelnější než obvykle. Takový byl v noci na pondělí Měsíc, který se přiblížil neobvykle blízko k planetě Zemi. Jeho svit byl daleko silnější než jindy. Podívejte se, jak takzvaný superměsíc vypadal v různých koutech světa.
Šest lidí se v Moskvě zúčastní simulovaného vesmírného letu na Měsíc a zpět. V rámci experimentu chtějí vědci zkoumat psychologické dopady izolace na posádku, ale i schopnost adaptace na podmínky.
Pod povrchem Měsíce je 50 kilometrů dlouhá a 100 metrů široká jeskyně. Objevila ji Japonská vesmírná agentura (JAXA). Podle vědců pravděpodobně vznikla jako lávový tunel před 3,5 miliardy let. Jeskyně by mohla mít různá využití. Odborníci ale především poukazují na její schopnost sloužit jako úkryt pro astronauty - ochránila by je před radiací, extrémními teplotami i dopadem asteroidu.
Vědci přemýšleli, jak vybavit astronauty na několikaroční let, aby hmotnost všeho vybavení nebyla neúnosně velká. Dospěli k závěru, že tak lze učinit jen důkladnou recyklací všeho, co si na palubu přinesou či co zde vyprodukují. I kdyby mělo jít o vlastní moč, stolici nebo dech.
Češi mohli v pondělí večer na obloze vidět ojedinělý úkaz - částečné zatmění Měsíce. Pravý spodní okraj Měsíce, který zakryl stín Země, byl navíc lomem světla v atmosféře zabarven do hněda. Maximum zatmění nastalo ve 20:20. Ještě zajímavější zážitek se naskytne lidem příští rok 27. července. Objeví se první úplné zatmění Měsíce viditelné z České republiky od roku 2015 a zároveň nejdelší v tomto století. Trvat bude hodinu a 44 minut. K tomu bude ve stejné době kousek od Měsíce jasně vidět planeta Mars, která bude koncem července 2018 nejblíže k Zemi za posledních 15 let.
První srpnové pondělí přineslo skoro hodinu trvající neúplné zatmění Měsíce. Zčásti zakrytý Měsíc mohli lidé vidět pouhým okem krátce poté, co vystoupal na oblohu. Tedy půl hodiny po osmé hodině večer. Na to, jak zatmění vypadalo, se podívejte v galerii. Příští zastínění Měsíce, tentokrát dokonce celkové, bude viditelné příští rok 27. července. Zároveň půjde o nejdelší v tomto století, trvat bude hodinu a 44 minut.
Britský fyzik Stephen Hawking spolupracuje na projektu Breakthrough Starshot, který vyšle k nejbližší hvězdě Alfě Centauri takzvanou sluneční plachetnici. Jde o malou vesmírnou loď poháněnou slunečním zářením, která dosáhne až pětiny rychlosti světla. Do 20 let by se tak mohla dostat i k planetě Proxima B, která je podobně velká jako Země. Slavný fyzik už dlouho varuje, že kolonizace jiné planety je jediná možnost záchrany lidstva.
V newyorské aukční síni Sotheby's půjde v červenci do dražby taštička, do které Neil Armstrong, první člověk na Měsíci, nasbíral vzorky měsíčního prachu. V aukci se předmět ocitl náhodou. Zaměstnanci NASA na ni totiž zapomněli a v jiné aukci vesmírných předmětů ji prodali vesmírné nadšenkyni Nancy Lee Carlsonové. Ta taštičku nyní prodává, aby mohla založit charitu.
Těžko byste v Česku hledali většího odborníka na kosmonautiku, než jakým je Karel Pacner. Na jeho knihách o dobývání vesmíru vyrostlo již několik generací nadšených čtenářů. Ani ve svých 81 letech neustává ve své publikační činnosti, každý rok mu vychází několik knih, a to i z oblasti historie, vědy a techniky. Nyní vydává značně přepracovanou verzi svého populárního titulu Tajný závod o Měsíc.
Amatérský astronom Thierry Legault nafilmoval a nafotil výjimečné záběry Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) při průletu nad středem Měsíce. Stanice se pohybovala rychlostí zhruba 28 tisíc km/h.
V sobotu 11. února v 1:32 SEČ nastane úplněk, kterému se podle tradice přezdívá sněžný. Ten bude doplněn neobvyklým úkazem, při kterém Měsíc projde velmi blízko okraje zemského stínu a takřka se jej dotkne. Přibližně na čtyřicet minut tak bude k vidění výrazné polostínové, téměř částečné zatmění. Měsíc bude vypadat, jako by jej někdo shora začadil černým kouřem.
Před 50 lety, 27. ledna 1967, shořela při přípravě prvního pilotovaného letu projektu Apollo na startovací rampě kabina, v níž zahynuli astronauti Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee. Během simulace startu kosmické lodi se objevil zkrat na elektrické instalaci, který způsobil požár.
Před 50 lety, 27. ledna 1967, shořela při přípravě prvního pilotovaného letu projektu Apollo na startovací rampě kabina, v níž zahynuli astronauti Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee. Během simulace startu kosmické lodi se objevil zkrat na elektrické instalaci, který způsobil požár. Následky byly o to horší, že kabina byla naplněna čistým kyslíkem a nevhodná konstrukce vstupního otvoru lodi neumožňovala rychlou evakuaci posádky.
Velký ohlas mají na polských sociálních sítích ukázky z nového českého satirického pořadu Kosmo, připraveného Českou televizí. Jde hlavně o pasáže, ve kterých Češi a Poláci ve vesmíru soupeří o prvenství mezi slovanskými národy. Řada starších českých vtipů o Polácích přitom v zemi vyvolala velmi negativní reakce. Některým Polákům se zase nelíbí nový německý remake filmů o Vinnetouovi – kvůli skrytému žertu o polských spisovatelích.
