Před 60 lety, 3. února 1966, přepsala sonda Luna 9 dějiny. Stala se prvním lidským výtvorem, který měkce dosedl na měsíční povrch v Oceánu bouří. Úspěch SSSR sice potvrdil předpoklad, že Měsíc má pevný povrch, na kterém lze bezpečně přistát, ale přinesl i jednu kuriózní situaci – první snímky z povrchu totiž díky „pirátskému“ kousku britských vědců publikoval západní tisk dříve než Moskva.
Světové mocnosti se znovu pouštějí do vesmírných závodů. Tentokrát už ale nejde o symbolické zapíchnutí vlajky do měsíčního prachu. Ve hře je mnohem víc – jaderný zdroj energie na povrchu Měsíce, který by umožnil dlouhodobou přítomnost lidí i techniky mimo Zemi.
Rok 2026 nabídne příležitostným pozorovatelům i zapáleným lovcům nebeských jevů zajímavou podívanou. Na obloze se vystřídají meteorické roje, dechberoucí planetární seskupení, noční svítící oblaka i vzácné zákryty. Hlavně se ale v létě dočkáme mimořádného zatmění Slunce, jaké Evropa nezažila desítky let. Vidět půjde i z Česka.
Měsíc se znovu stal bojištěm mocností. Po 53 letech od poslední mise Apollo 17 se k němu opět upírá pozornost vesmírných programů. Především dva nesmiřitelní rivalové, USA a Čína, soupeří o to, kdo přistane s lidmi na jeho povrchu jako první – a získá tak nejen prestiž, ale i budoucí dominanci ve vesmíru.
Noc ze čtvrtka na pátek byla výjimečná. Krátce po západu slunce totiž oblohu ozdobil poslední superúplněk tohoto roku – tzv. Studený měsíc, který označuje začátek mrazivého ročního období. A nabídl pohled, který se nám znovu naskytne až v roce 2042.
Dnes večer a zřejmě i v dalších dnech bude možné i z Česka spatřit polární záři. Pozorování ale může komplikovat mlha, nízká oblačnost a jasný Měsíc, uvedl Český hydrometeorologický ústav.
Noc ze středy na čtvrtek přinesla milovníkům noční oblohy mimořádný zážitek. Měsíc se ocitl na své oběžné dráze nejblíže Zemi, působil tak větší, zářivější a nápadnější než při běžném úplňku.
Už dnes v noci se na nebi ukáže největší a nejjasnější superúplněk roku, takzvaný bobří měsíc. Náš souputník se bude nacházet nejblíže k Zemi, takže se bude zdát o něco větší a jasnější než obvykle. Pozorování by měla přát i noční obloha, kterou navíc zpestří meteorický roj Taurid.
Na oběžné dráze se chystá první pokus o výrobu saké mimo Zemi. Ačkoli to zní jako marketingový vtípek, japonská vesmírná agentura JAXA ve spolupráci se společnostmi Mitsubishi Heavy Industries a Dassai to myslí vážně. Projektem Dassai Moon chtějí dokázat, že by se tradiční japonský nápoj mohl jednou připravovat třeba i na povrchu Měsíce.
Už dnes v noci, tedy z 20. na 21. října, dosáhne meteorický roj Orionidy svého maxima. A vypadá to, že podmínky by pozorovatelům mohly přát. Svým svitem totiž podívanou nebude rušit Měsíc a příznivá je také předpověď počasí. Pokud tedy vyrazíte mimo světla města, čeká vás nádherné kosmické divadlo.
Lidé by mohli už do deseti let žít trvale mimo Zemi. Aspoň podle plánů americké vesmírné agentury NASA, která chce do roku 2035 na Měsíci vybudovat plnohodnotnou "vesnici". Ambiciózní projekt nastínil prozatímní šéf NASA Sean Duffy na Mezinárodním leteckém kongresu v australském Sydney.
Připomíná to scénu z hollywoodského trháku Armageddon: obrovský balvan řítící se vesmírem a lidstvo, které hledá způsob, jak ho zastavit. Tentokrát ale nejde o film. Vědci, včetně expertů z NASA, přemýšlí, jak zabránit asteroidu 2024 YR4, aby se srazil s Měsícem. Na stole je i varianta zničit ho jadernou zbraní.
Možnost vydat se k Měsíci měli dosud jen astronauti vybraní v nejužším kruhu vyvolených. Teď se ale otevírá symbolická šance pro každého. NASA nabízí možnost připojit své jméno k historické misi Artemis II, která má lidstvo přiblížit k trvalému návratu na Měsíc. Stačí si zdarma "vystavit palubní lístek" – vaše jméno pak bude uloženo na SD kartě a spolu s kosmickou lodí Orion zamíří do vesmíru.
Na první pohled působí naše planeta naprosto stabilně: slunce ráno vyjde, večer zapadne a den trvá 24 hodin. Jenže realita je mnohem složitější. Země se neotáčí stále stejně: v dlouhodobém měřítku zpomaluje, krátkodobě může naopak zrychlovat. A právě tato kombinace hraje důležitější roli, než by se mohlo zdát. Možná dokonce rozhodla o tom, že dnes máme v atmosféře kyslík.
Začátek týdne bude v Česku s minimem srážek, teploty vystoupají až k 26 stupňům Celsia. Od středy se mírně ochladí a bude pršet. Pátek a víkend bude opět sušší s teplotami až letních 25 stupňů. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu.
Velkolepou podívanou nabídne nedělní večerní obloha. Po dlouhých šesti letech se u nás opět dočkáme úplného zatmění Měsíce. Náš souputník vstoupí do stínu Země a během 83 minut se promění v ohromně jasný "krvavý" úplněk. Nastane jedno z nejdelších zatmění Měsíce za desetiletí.
Raketa Starship od SpaceX zvládla svůj dosud nejúspěšnější let, poprvé vypustila makety satelitů Starlink a otestovala novou generaci tepelného štítu pro návrat z kosmu. Mise znamená obrat po sérii nezdarů a posunula Muskův projekt blíže k zásadnímu cíli, dopravit astronauty na Měsíc a v budoucnu i otevřít cestu k osídlení Marsu.
V neděli 7. září nastane za soumraku úplné zatmění Měsíce. Očima bude pozorovatelné ve své druhé polovině okolo půl deváté hodiny večerní, kdy se bude jevit jako cihlově červený úplněk nad východním obzorem. Půjde o první úplné zatmění Měsíce pozorovatelné z našeho území po více než šesti letech. V tiskové zprávě to uvedly Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě a Česká astronomická společnost.
V sobotu nastane vzácný černý Měsíc - třetí nov ze čtyř v letní sezoně. Jev sice nebude vidět, neosvětlená strana Měsíce totiž bude směřovat k Zemi, přesto jde o vzácnou událost. Někteří ji spojují s koncem světa a odkazují na slova z evangelia podle Marka: "Slunce se zatmí a měsíc nedá světla svého." Svit Měsíce neovlivní pozorování hvězd a planet, takže noční obloha se otevře v celé své kráse.
