Plány na výstavbu jaderného reaktoru, který by měl napájet budoucí základnu na Měsíci, existují už několik let. K jejich realizaci ale bylo vždycky dost daleko. Teď ale prozatímní šéf NASA Sean Duffy oznámil smělý plán: do roku 2030 chce dopravit na Měsíc jaderný reaktor o výkonu 100 kilowattů.
Spojené státy chtějí na Měsíci do roku 2030 vybudovat jaderný reaktor jako součást snahy o výstavbu trvalé základny, v níž by na přirozené oběžnici Země mohli žít lidé. Uvedl to server BBC News, který ale zároveň upozorňuje, že je otázka, jak realistický tento cíl je i vzhledem k výrazným škrtům v rámci amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
Jízda, která připomínala krocení divokého koně. Jen místo v prérii se odehrávala v pustině Měsíce. Elektrický lunární rover se sice „řítil“ maximální rychlostí 17 kilometrů za hodinu, ale v krajině pokryté jemným prachem a ostrými kameny, ve vzduchoprázdnu, 384 tisíc kilometrů od domova a pod tíhou těžkých skafandrů to astronautům přišlo víc než dost.
Letošní léto servíruje na nočním nebi jeden skvost za druhým. Stačí odjet dál od měst, nechat oči přivyknout tmě a kochat se nebeskou kulisou. Pozorovat můžete Mléčnou dráhu či roj meteoritů, začátkem září pak obloha nabídne úplné zatmění Měsíce.
Planety Venuše a Uran spolu s Měsícem na konci týdne nabídnou fotogenickou podívanou na ranní obloze. Vidět bude i hvězda Aldebaran a hvězdokupy Plejády a Hyády v souhvězdí Býka.
Vak s měsíčním prachem, náramkové hodinky a teď i meteorit z Marsu. Všechny tyto vesmírné relikvie už jsou v rukou soukromých majitelů. Posledně jmenovaný předmět se přitom prodal za rekordní částku – 5,3 milionu dolarů (asi 112,5 milionu korun). O vesmírné artefakty je mezi sběrateli takový zájem, že za ně neváhají utratit doslova astronomické částky.
Naše planeta se začala otáčet rychleji než dřív. V důsledku toho se tak v nadcházejících týdnech dočkáme neobvykle krátkých dní. Toho prvního už ve středu, další přijdou 22. července a 5. srpna, kdy poloha Měsíce ovlivní rotaci Země natolik, že den bude o 1,3 až 1,51 milisekundy kratší než obvykle.
V noci z 10. na 11. června ozářil oblohu nad Velkou Británií takzvaný jahodový úplněk. Poeticky pojmenovaný jev, který navzdory svému názvu nijak nemění barvu Měsíce, sice vyvrcholil už minulý týden, jeho účinek ale bude při dobré viditelnosti na noční obloze viditelný po celý zbytek června. Jaký je však původ názvu "jahodový měsíc" a čím byl letošní červnový úplněk výjimečný?
Rusko má v plánu vybudovat první jadernou elektrárnu na Měsíci, uvedl na sociální síti šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Bakanov, na jehož příspěvek upozornil server The Moscow Times. Roskosmos se již loni zmínil o plánech vybudovat jadernou elektrárnu na Měsíci mezi lety 2033 a 2035.
Astronomové stále nespouští oči z asteroidu 2024 YR4, který byl ještě před několika měsíci považován za hrozbu pro Zemi. Nové výpočty však ukazují, že se víc přiblíží k Měsíci, pravděpodobnost srážky s naším souputníkem vzrostla na 4,3 procenta.
Přesně před 55 lety, v sobotu 11. dubna 1970, odstartovala z floridského mysu Canaveral raketa Saturn V, aby do vesmíru vynesla misi Apollo 13. Zatímco ty dvě předchozí byly úspěšné, Apollo 13 se potýkalo s problémy hned od samotného začátku. Přestože Měsíce nakonec nedosáhla, do dějin kosmonautiky se mise zapsala jako ta nejúspěšnější z neúspěšných.
Poslední březnovou sobotu budou moci lidé pozorovat částečné zatmění Slunce i ve střední Evropě. Česko bude na okraji zóny úkazu a zatmění bude viditelné okolo poledne. Při maximální fázi bude Měsíc zakrývat až 22 procent průměru slunečního disku.
V pátek časně ráno bude možné v Česku pozorovat částečné zatmění Měsíce. Začne po šesté hodině ranní a počátek tohoto jevu bude pozorovatelný zejména ze západních Čech, kde Měsíc zapadá až 20 minut po začátku zatmění. Letos se pozorovatelé mohou těšit ještě na dvě další zatmění.
Lidé po celém světě mohli v noci z pondělí na úterý pozorovat jev, kterému se laicky říká superúplněk. "Astronomové tento termín nepoužívají, zároveň ten včerejší jev superúplňkem nebyl," vysvětluje Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Podle něj došlo k tomu, že moment, kdy je Měsíc nejblíže Zemi, se přesně neshodl s úplňkovou fází. Definici superúplňku tak nenaplnil.
Česko večer ozáří modrý superúplněk. Měsíc bude nejblíže k Zemi a slunce tak bude odrážet na opticky největší ploše v roce. Magická podívaná, kdy luna vyjde nad obzor, se bude dát pozorovat dvě minuty před půl devátou večer. Někteří mohou mít v těchto dnech problémy se spánkem. Při úplňku klesá produkce hormonu, který řídí rytmus spánku a bdění. Podívejte se na fotografie z předešlých let.
Modul SLIM japonské vesmírné agentury JAXA, který v lednu přistál na Měsíci, přečkal měsíční noc a obnovil spojení se Zemí. Japonský úřad už dříve uvedl, že modul nebyl navržen tak, aby na přirozené zemské družici přestál noc, kdy panují extrémně nízké teploty.
Modul Odysseus od americké firmy Intuitive Machines tento pátek přistál na povrchu Měsíce a k Zemi začal zhruba dvě hodiny po dosednutí vysílat data. Řídící středisko čeká na plné potvrzení stavu modulu, už teď je však podle společnosti jisté, že se Spojené státy po více než půl století vrátily na lunární povrch.
Přistávací modul Nova-C společnosti Intuitive Machines tento čtvrtek na raketě Falcon 9 odstartoval z floridského mysu Canaveral. Plavidlo míří k Měsíci, kde se v rámci mise IM-1 pokusí o první soukromé přistání vůbec. V případě úspěchu také Intuitive Machines přispěje k americkému novodobému dobývání Měsíce, kde Nova-C přistane jako první americký modul od roku 1972.
Modul SLIM japonské vesmírné agentury JAXA přistál na Měsíci. Agentura o tom informovala v přímém přenosu, ve kterém přistávací manévr vyhodnotila jako "hladký". Japonsko se tak stalo pátým státem, který dokázal svůj modul dopravit na přirozenou oběžnici Země. Řídící středisko sice komunikuje s modulem, ale jeho solární panel zatím negeneruje elektřinu.
