Hvězdným jménem jubilejního 30. ročníku Světa knihy Praha 2025 bude polská spisovatelka a laureátka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Festival přivítá na 70 zahraničních autorů a autorek, ale i řadu významných českých literátů, jako je Kateřina Tučková, Alena Mornštajnová nebo Jiří Padevět.
"Když se narodíte do rodiny násilníka a alkoholičky, máte dvě možnosti, jak se svým životem naložit. Buď si ho podělat, anebo se snažit a podělat ho míň," píše v anotaci knihy Objektivní nález Tomáš Šebek. Čtenáře se tentokrát rozhodl jako správný chirurg pustit 'až na kost'. Lidé mu důvěrnou osobní zpověď oplatili vítězstvím v kategorii Kosmas cena čtenářů při letošním ročníku Magnesie Litery.
Letošní 24. ročník knižních cen Magnesia Litera přinesl nejen hojnější zastoupení literárních debutů, ale bohužel i dvě ceny udělené in memoriam. Z více než 550 přihlášených knih bylo vybráno 33 nominací v 11 kategoriích. Cenu za knihu i debut roku si tak trochu dle očekávání odnesl sedmapadesátiletý debutant Miroslav Hlaučo a jeho román Letnice.
Román Miroslava Hlauča Letnice obdržel ocenění Kniha roku, hlavní cenu soutěže Magnesia Litera 2025. Letnice zvítězily i v kategorii debut roku. Vyhlášení literárních cen se uskutečnilo na Nové scéně Národního divadla.
První knížku, experimentální novelu Je hlína k snědku?, vydala ve svých dvaceti sedmi letech. Za dva roky se na pultech objevila její próza Hořké moře o osudech tří žen různých generací a v roce 2012 pak kritikou i čtenáři oceňovaný román Němci.
Její první kniha Proměněné sny, za kterou dostala Magnesii Literu, se skládá z deseti rozhovorů o iluzích a deziluzích, které přináší víra. K víře a do prostředí církve se spisovatelka Petra Dvořáková téměř po dvaceti letech vrací novým románem Návrat. Stejně jako hlavní hrdinka knihy žila i autorka čtyři roky v klášteře. „Víra je pro mě i dnes důležitá, ale vůči církvi cítím velký odstup,“ říká.
David a Marta vyrůstají v 80. letech na jednom z pražských sídlišť, chodí do stejné školy a tiše i nahlas touží po západním zboží. Začínají chápat, že není dobré jakkoli vyčnívat, sbírají sběr, hrají céčka, každý listopad kreslí ve škole Auroru a na stěny pokojíčků si lepí plakáty z Bravíčka. Chodí do Pionýra, prožívají první lásky a vědí, že jsou věci, o kterých se mluví jenom doma.
Z více než 550 posuzovaných knih letos v soutěži Magnesia Litera získalo nominaci 33 titulů v 11 kategoriích. Debutem roku se může stát román Letnice - Rozpomínání na konec světa Miroslava Hlauča, příběh pro děti a mládež Zvon Martina Čepy nebo básnická sbírka Místní od Lubomíra Tichého. Vyhlášení cen se uskuteční 24. dubna. Novináře o tom informoval Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
Laureátkami prvního ročníku Ceny literární kritiky za rok 2024 v kategorii próza se stala Emma Kausc a v kategorii poezie Iryna Zahladko. Autorka Kausc zaujala příběhem Narušení děje. Sbírka Jak se líčit v nemoci ukrajinské autorky Zahladko oslovila porotu zoufalstvím z války v její rodné zemi, hněvem z války i ze lhostejnosti k válce a také úzkostí ze smrti.
Mladičká Jana se rozhodne stát služebnicí boží dřív, než najde sebe sama. Dřív než zjistí, že člověk jí je blíž než Bůh a že ji přitahují ženy. Nový román držitelky Magnesie Litery Petry Dvořákové Návrat se odehrává v klášteře 90. let minulého století a vypráví intimní příběh o cestě do vlastního nitra i o poctivém hledání víry a lásky.
“Je důležité, aby lidé, kteří tam zůstali, podali svědectví o tom, co se tam děje, i pro budoucnost,” říká o Rusech, kteří nesouhlasí s válkou, ale v zemi přesto stále zůstávají, rusistka Alena Machoninová, která letos získala cenu Magnesia Litera za román Hella. Sama v Moskvě žila mnoho let a zůstala i po začátku invaze na Ukrajinu. Proč? Jak silná je občanská společnost v Rusku a vrátí se tam?
Na cenách Magnesia Litera pravicové Echo porazilo levicový Alarm. V kategorii za publicistiku vyhrála filozofka Tereza Matějčková s eseji a rozhovory pro týdeník Echo, v nichž kromě literatury píše o genderu či cancel culture. Porotci jí dali přednost před knihou o klimatických dezinformacích sociologa Vojtěcha Pecky, kterou vydal web Alarm a jež kritizuje třeba exprezidenta Václava Klause.
Kde byly kdysi pestré louky, jsou dnes jen pampelišky. Krajinu dlouhá desetiletí proměňuje intenzivní zemědělství a podle botanika Stanislava Březiny tak připomíná žluté moře. Kniha Louky - poznávání dobrodružství, kterou napsal spolu s kolegy, je navíc nominována do letošních cen Magnesia Litera. "Na loukách se dnes děje to samé, co na polích. Škodí jim časté kosení," říká v rozhovoru.
Petr Šesták ve své knize Vyhoření popisuje příběh poslíčka, který po Praze jezdí na kole. Je za ni nominovaný na cenu Magnesia Litera a v rozhovoru zmiňuje, že vztek, který z ní je cítit, je i částečně jeho. "Když se pohybujete na kole, naštvanost přijde celkem automaticky, nemusíte se moc snažit," říká Šesták, v sedle bicyklu mimo jiné objíždí analogové fotokabiny, které opravuje.
Současná česká próza často spoléhá na atraktivní témata vzbuzující rychlé emoce a postoje, které lze snadno deklarovat na sociálních sítích nebo ve čtenářských databázích. Románový debut Aleny Machoninové Hella, jenž byl minulý týden nominován na cenu Magnesia Litera a 18. dubna bude na předávání patřit k favoritům, oproti tomu působí jako z jiného světa.
Novela vyprávěná kurýrem, který rozváží jídlo na kole, návrat do traumatického dospívání queer chlapce v konzervativním průmyslovém městě nebo sebrané eseje známé filozofky tento čtvrtek dopoledne získaly nominaci na Magnesii Literu. Vítězové 23. ročníku budou oznámeni příští měsíc.
Manželce básníka Miloše Doležala se udělalo zle ze vteřiny na vteřinu. Stihla se napít a konstatovat bolest hlavy, než její muž z vedlejší místnosti uslyšel ránu. Z mdlob ji ještě vzkřísil. Krátce nato už ze samoty na Vysočině „vrtulník odnáší tělo s duší nachovou“. Drnčí sklo. Poslední, co mu řekla, bylo: promiň.
Nejlepší tuzemskou detektivní knihou se stal román Františka Šmehlíka Šelma. V rámci večera, na kterém pořadatelé knižních cen Magnesia Litera vyhlašovali vítěze nových žánrových kategorií, pak ocenění za obor fantastika získala Vilma Kadlečková s osmým dílem ságy Mycelium. Literu za humoristickou knihu mají Martin Mach Ondřej a Lela Geislerová za seriál krátkých komiksových příběhů Zen žen.
Třiatřicet knih má šanci získat prestižní cenu Magnesia Litera. Poprvé je mezi nimi romský autor, konkrétně Patrik Banga, a prvně také pořadatelé udělí ocenění ve třech žánrových kategoriích. Naopak zanikla sekce pro blog roku. "Dobrých blogů ubývá, výběr byl čím dál menší a literární kvalita také trochu slábla," oznámil ve středu pořadatel a kritik Pavel Mandys.
Karel Gott si za svého života tak úzkostlivě střežil vlastní mediální obraz, že o něm většina jeho biografií mluvila jen v dobrém. Hudební publicista Pavel Klusák, čerstvý držitel ceny Magnesia Litera, ve své knize Gott: Československý příběh nabízí kritičtější pohled. V rozhovoru mluví o zpěvákově marné snaze zůstat mimo politiku, komplikovaném vztahu s otcem i angažmá v západním Německu.
V knize Kabát a kabelka, již napsala dvaašedesátiletá hudebnice a režisérka Marka Míková, se malí čtenáři setkají s nezvyklými pojmy i neobvyklým milostným příběhem. Text provázený ilustracemi Galiny Miklínové letos ocenila porota Magnesie Litery jako knihu roku pro děti a mládež.
Tak tohle jsem opravdu nečekal, pravil po vzoru Karla Gotta novinář Pavel Klusák. Jeho publikace o nejznámějším českém zpěvákovi v neděli večer získala hned dvě ceny Magnesia Litera. Včetně té hlavní pro knihu roku.
Mohlo by se zdát, že Simona Bohatá jako kojenec pila mléko z lahváče a pražské fabriky vymetala od chvíle, kdy se naučila chodit. V románu Klikař Beny popisuje dělnické reálie normalizačních 80. let minulého století tak živě, až má čtenář pocit, že sám oblékl montérky.
Žila v Paříži, Berlíně, Budapešti nebo Americe, od roku 2014 bydlí v Praze, kam ji přivábil příběh o Golemovi od Gustava Meyrinka. Narodila se však roku 1984 v Nigérii, odkud ve čtyřech letech přesídlila s rodiči do Londýna. Jedna z nejvýraznějších mladých britských autorek Helen Oyeyemi neposkytuje moc rozhovorů a médií se straní. Tudíž se o ní mluví méně, než by zasloužila.
Téměř deset let po vydání své poslední básnické sbírky Chůze po dunách, za kterou získala Magnesii Literu, se Kateřina Rudčenková vrací stošedesátistránkovou novelou Amáliina nehybnost. Opět je za ni nominovaná na tutéž cenu, tentokrát v kategorii Litera za prózu.
