Karel Gott si za svého života tak úzkostlivě střežil vlastní mediální obraz, že o něm většina jeho biografií mluvila jen v dobrém. Hudební publicista Pavel Klusák, čerstvý držitel ceny Magnesia Litera, ve své knize Gott: Československý příběh nabízí kritičtější pohled. V rozhovoru mluví o zpěvákově marné snaze zůstat mimo politiku, komplikovaném vztahu s otcem i angažmá v západním Německu.
V knize Kabát a kabelka, již napsala dvaašedesátiletá hudebnice a režisérka Marka Míková, se malí čtenáři setkají s nezvyklými pojmy i neobvyklým milostným příběhem. Text provázený ilustracemi Galiny Miklínové letos ocenila porota Magnesie Litery jako knihu roku pro děti a mládež.
Tak tohle jsem opravdu nečekal, pravil po vzoru Karla Gotta novinář Pavel Klusák. Jeho publikace o nejznámějším českém zpěvákovi v neděli večer získala hned dvě ceny Magnesia Litera. Včetně té hlavní pro knihu roku.
Mohlo by se zdát, že Simona Bohatá jako kojenec pila mléko z lahváče a pražské fabriky vymetala od chvíle, kdy se naučila chodit. V románu Klikař Beny popisuje dělnické reálie normalizačních 80. let minulého století tak živě, až má čtenář pocit, že sám oblékl montérky.
Žila v Paříži, Berlíně, Budapešti nebo Americe, od roku 2014 bydlí v Praze, kam ji přivábil příběh o Golemovi od Gustava Meyrinka. Narodila se však roku 1984 v Nigérii, odkud ve čtyřech letech přesídlila s rodiči do Londýna. Jedna z nejvýraznějších mladých britských autorek Helen Oyeyemi neposkytuje moc rozhovorů a médií se straní. Tudíž se o ní mluví méně, než by zasloužila.
Téměř deset let po vydání své poslední básnické sbírky Chůze po dunách, za kterou získala Magnesii Literu, se Kateřina Rudčenková vrací stošedesátistránkovou novelou Amáliina nehybnost. Opět je za ni nominovaná na tutéž cenu, tentokrát v kategorii Litera za prózu.
Spisovatel Štěpán Kučera rád prozkoumává, jakými všemi způsoby lze vyprávět příběh. Díky erudici může čerpat z již vyzkoušených postupů, ba si z nich zlehka střílet. Oboje uplatňuje v loňské próze nazvané Největší lekce dona Quijota, která byla čerstvě nominována na cenu Magnesia Litera.
Novináři Pavel Klusák s knihou o Karlu Gottovi nebo Alexandr Mitrofanov za publikaci o současném Rusku mohou získat cenu Magnesia Litera. Nominace pořadatelé oznámili ve čtvrtek před polednem v pražské Havlově knihovně. Vítěze vyhlásí 10. dubna na Nové scéně Národního divadla.
Hlavní hrdinka románu je posedlá smrtí a sebevraždami a já jsem se stala posedlá spolu s ní, smrt mě přitahovala, zajímala mě absurdita bytí a nebytí, říká spisovatelka Lucie Faulerová. Za svoji druhou knihu Smrtholka obdržela Cenu Evropské unie za literaturu. Při psaní často uvažuje jako postava, o které píše, ale dodává, že blázen není a realitu si uvědomuje. Myslet jako její postava ji baví.
Do té doby bych se rád podíval, ale žít bych v ní nechtěl. Projít ulicemi Londýna byl problém, uprostřed tekly splašky, klouzalo to, Temže byla plná odpadků, říká profesor anglické literatury a překladatel Martin Hilský. Jeho kniha Shakespearova Anglie: Portrét doby tento týden získala cenu Magnesia Litera. V té době se zrodily všechny současné instituce a začínáme tam my jako civilizace, dodává.
Do té doby bych se rád podíval, ale žít bych v ní nechtěl. Projít ulicemi Londýna byl problém, uprostřed tekly splašky, klouzalo to, Temže byla plná odpadků, říká profesor anglické literatury a překladatel Martin Hilský. Jeho kniha “Shakespearova Anglie: Portrét doby” získala cenu Magnesia Litera. V té době se zrodily všechny současné instituce a začínáme tam my jako civilizace, dodává.
Nad všechny vítěze knižních cen Magnesia Litera, k nimž v úterý večer na Nové scéně Národního divadla patřily literárně oslnivá próza Daniela Hradeckého z periferie nebo rozhovory Niny Špitálníkové se severokorejskými uprchlíky, ční jeden. Knihou roku se stala Shakespearova Anglie, téměř osmisetstránková publikace Martina Hilského.
Ve vydavatelství Mladá fronta pracoval na románech držitelů Nobelových cen nebo překládal současnou německou prózu. A také zažil poslední měsíce předtím, než firma za pandemie zamířila do konkurzu. Vloni v dubnu si redaktor Tomáš Dimter vyzvedl poslední věci v kanceláři a po 13 letech odešel. Teď se do společnosti, očištěné od závazků a s novým majitelem Albatros Media, vrací jako šéfredaktor.
Novinář Petr Třešňák a jeho žena Petra napsali knihu o své zkušenosti rodičů těžce postiženého dítěte. Jmenuje se Zvuky probouzení a vypráví nejen o nemoci, ale také o cestě ke spiritualitě.
Miroslav Komínek pracuje u Městské policie Přerov již více než 24 let. Před časem ale vyšel z anonymity uniformy a stal se známým na českém internetu. Stojí totiž za kreativním zpracováním policejních hlášení, která zveřejňuje nejen na webu, ale také na Facebooku městské policie. A jeho netradiční pojetí takzvaných svodek si letos vysloužilo také nominaci na Magnesii Literu v sekci Blog roku.
Letošní nominace na Magnesii Literu připomněly: dokud žije jazyk, máme naději, že jako společnost přežijeme i rozval státu, který se nám právě odehrává před očima.
Jeden z nejoceňovanějších současných českých básníků, padesátiletý Petr Borkovec, začal v poslední době soustavněji psát také prózu. Nejdříve vydal povídkovou sbírku Lido di Dante, pak soubor krátkých úvah a sloupků Petříček Sellier & Petříček Bellot. Včera byl nominován na cenu Magnesia Litera s nejnovější sbírkou podobně laděných, ale v něčem zásadnějších textů nazvanou Sebrat klacek.
Překladatel Martin Hilský, bývalá hamburská ministryně kultury Daňa Horáková, písničkář Vladimír Merta nebo koreanistka Nina Špitálníková byli v úterý nominováni na Magnesii Literu.
Tři desítky knih včetně tří blogů byly v úterý navrženy na 20. ročník cen Magnesia Litera. V osmi kategoriích je po třech nominacích, jediná Litera za prózu jich má šest. Šanci uspět mají třeba Popelnicový román Vladimíra Merty nebo román Ondřeje Štindla Až se ti zatočí hlava. Vítězové budou známi 8. června. Podívejte se na záznam z představení nominací.
