Oceán. Snad každý zná příběhy z jeho hlubin, příběhy hrdinství i malověrnosti, objevů či ztroskotání. Třiaosmdesátiletý italský spisovatel a esejista Cladio Magris se rozhodl o moři vyprávět mnohem úžeji. V knize Oči moře, kterou nedávno vydalo nakladatelství Academia v překladu Kateřiny Vinšové, se zaměřuje výhradně na sochy z přídí plachetnic.
„Bitva na Bílé hoře v dějinách příliš neznamenala. Až následné dění a doba se k ní vracela a začala ji pokládat za onen děsný mezník. Nabalilo se na ni mnoho mýtů. Rozhodně například nešlo o úpadek českého národa, ani o násilnou germanizaci,” říká historička Ivana Čornejová. Její knihu Temno o době pobělohorské vydalo nakladatelství Paseka.
Zkušenosti z druhé světové války, které v originále poprvé vyšly roku 1949: přesto má smysl otevřít knihu Výpravy na Východ, jež byla nyní přeložena do češtiny. A zdaleka ne jen proto, že její autor, skotský dobrodruh, diplomat a voják sir Fitzroy Maclean, posloužil coby inspirace, když Ian Fleming vymýšlel agenta s povolením zabíjet Jamese Bonda.
Jane Goodallovou v 60. letech minulého století proslavili šimpanzi z tanzanského národního parku Gombe – a ona proslavila je. Šedovous, Flo a další primáti se stali celebritami. Mladá britská zooložka je v jejich přirozených podmínkách začala pozorovat způsobem do té doby nevídaným.
Téměř čtyři desítky svazků čítá souborné dílo prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Rozsáhlou edici dokončili badatelé z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR plus Ústavu T. G. Masaryka. Jde o jeden z nejnáročnějších edičních počinů po roce 1989, práce na 39 svazcích zabrala 30 let.
Kdyby se ta kniha jmenovala Stručné dějiny fyziky se zvláštním zřetelem k jejím omylům, čtenářský zájem by asi nebyl takový. Slavný americký astrofyzik Michio Kaku proto svou novinku nazval Božská rovnice. Po jejím přečtení se nabízejí dvě zprávy, obě dobré. Ta první zní, že tahle učebnice moderní fyziky působí sdělně a zábavně. Druhá zpráva je snad ještě lepší: kniha není dlouhá.
Tak tohle jsem opravdu nečekal, pravil po vzoru Karla Gotta novinář Pavel Klusák. Jeho publikace o nejznámějším českém zpěvákovi v neděli večer získala hned dvě ceny Magnesia Litera. Včetně té hlavní pro knihu roku.
Zatímco na souborné dějiny komunistické StB ještě čekáme, objevují se alespoň životopisné studie o jejích protagonistech. Jako právě vydaná biografie, v níž historik Prokop Tomek líčí život Miroslava Picha-Tůmy. Zločince, kterého přinejmenším od let 1968 až 1969, kdy stanul před soudem, obestírala temná legenda. Tomkova kniha, postavená na archivních dokumentech, ji uvádí na pravou míru.
Do sebe uzavřený režim, přesvědčený o vlastní výjimečnosti. Budoucnost vidí v soběstačnosti a masivním zbrojení, tvrdě stíhá každého, kdo nesouhlasí s oficiální linií. Ne, nemluvíme o současném Putinově Rusku, nýbrž Albánii za časů Envera Hodži. Zdejší snad až středověký komunismus připomíná polská reportérka Malgorzata Rejmerová v knize nazvané Bláto sladší než med.
„Ještě před pár lety byla Ostrava podceňována, ale prochází renesancí. Vybírali jsme z několika stovek míst a chtěli jsme se zamyslet nad tím, co by dokázalo zejména mladé lidi zaujmout,” říkají Jan Dvořák a Vasilios Chaleplis, dva ze tří autorů knihy 111 míst v Ostravě, která musíte vidět. Vydala ji Paseka.
Intenzivně konejšivé, poučné a vtipné jsou memoáry věhlasného anglického přírodopisce a cestovatele sira Davida Attenborougha. Pětadevadesátiletý autor populárních dokumentů BBC již před pěti lety sepsal vzpomínky na své začátky. U příležitosti Velkého knižního čtvrtka teď jeho Výpravy do divočiny vydalo Argo v překladu Jitky Jeníkové.
Z dosud nepublikované rodinné korespondence a deníků Jana Wericha čerpá kniha, kterou o slavném herci a jeho ženách napsala Tereza Brdečková. Vypráví o manželce Zdeně, dceři Janě a vnučce Zdeně, jež dnes žije ve Švýcarsku a na textu spolupracovala.
Dva britští vydavatelé cenzurovali knihy určené západním čtenářům, aby je mohli nechat levně vytisknout v Číně a více na nich vydělali. O nejnovějším případu společností, které se ve prospěch Pekingu vzdávají svobody slova, informoval deník Financial Times.
Komunistický ideolog Ladislav Štoll nepatří k pozitivním osobnostem české historie. Jeho život je ale perfektním promítacím plátnem, na kterém se dají ukázat mnohé brutální zvraty zdejší kultury ve 20. století.
Dobu dnes charakterizuje návrat pojmů, které jsme již dávno vyhostili z všedních životů: pandemie, válka… a mohli bychom dodat i cenzura. Ta u nás sice nehrozí, ale v Rusku během několika dní z veřejného prostoru vymýtila prakticky všechny neschválené informace a zakázané názory. Nová kniha novináře Davida Klimeše připomíná, jak u nás fungovala před listopadem 1989.
Americký hudebník Bob Dylan napsal přes 60 esejů o písních a písničkářích, které obdivuje. Texty o již nežijících autorech jako Stephenu Fosterovi, Nině Simone a Hanku Williamsovi i současníkovi Elvisi Costellovi vydá 8. listopadu pod názvem The Philosophy of Modern Song (Filozofie moderní písně) u nakladatelství Simon & Schuster.
Proč jsou některé dřevěné sochy vydlabané? Proč tahat děti do galerie a dřepnout si s nimi před obrazem? Odpovědi skýtá příručka Nedělní párty s Picassem, kterou nedávno vydala teoretička umění Silvie Šeborová. Knihu kapesního formátu bohatě ilustroval umělec Alexey Klyuykov, má podtitul Jak nadchnout děti pro umění.
Vydáním šestého dílu byla završena edice hudebně-novinářských spisů kritika Jiřího Černého, který se tento pátek dožívá 86 let. Jde u něj skutečně o 60 let soustavného psaní o hudbě - a skrze ně pak často o tázání po smyslu kultury v Československu a Česku.
Když bylo písničkáři Janu Burianovi 60 let, vydal obsáhlou knihu o svém otci, avantgardním divadelníkovi Emilu Františkovi Burianovi. Letos na jaře oslaví sedmdesátku a znovu nebude bilancovat sám. Uspořádal deníky své matky, dramatičky a herečky Zuzany Kočové, která žila v letech 1922 až 1988.
Po nadnárodní říši, která spojila střed Evropy s mořem a zanechala bohaté kulturní dědictví, se ohlíží italský germanista Claudio Magris v česky nedávno vydané knize Terst. Vrací se ke svému rodišti, kdysi nejdůležitějšímu přístavu Rakouska-Uherska a městu, kde se italský prvek střetává se slovanským a německým. Toto střetávání je také tématem knihy.
