Tématem veksláctví v socialistickém Československu se zabývá nová kniha historika Adama Havlíka nazvaná Marky, bony, digitálky. Autor ji minulý týden představil v pražském knihkupectví Academia. V širokých souvislostech sleduje vztahy mezi oficiální a takzvanou šedou ekonomikou.
Magnesii Literu letos poprvé získal romský autor. Novinář Patrik Banga zaujal debutem Skutečná cesta ven, v němž popisuje, jaká byla pro Romy 90. léta, dospívání na Žižkově i to, jak segregované školství formovalo jeho dětství a dospívání. Při této příležitosti připomínáme rozhovor, který s Bangou na Aktuálně.cz vyšel loni v listopadu.
Ne každý musí vědět, že Albert Einstein strávil rok a půl v Praze, natož co tu dělal. Byl to jen hluchý prostor, kdy se připravoval na budoucí epochální objevy? Málo zmapované životní období nejslavnějšího vědce 20. století zaujalo amerického historika Michaela D. Gordina. Jeho knihu nazvanou Einstein v Čechách nedávno v překladu Jiřího Kasla vydalo nakladatelství Argo.
V knize nazvané Hitlerovy roky: Triumf a pád 1933-1945, kterou v překladu Martina Pokorného vydává nakladatelství Prostor, britský historik Frank McDonough označuje Adolfa Hitlera za ztělesnění konspirační teorie. Dvousvazková publikace nabízí paralely s dnešním děním v Evropě. Podle odborníka na dějiny třetí říše Hitler věřil, že USA i Sovětský svaz jsou ovládány mezinárodní židovskou klikou.
Byla to zvláštní tragédie, nebo zázrak. Možná obojí. Před půlstoletím se v jihoamerických Andách do ledové horské pustiny zřítilo letadlo se 45 mladými členy a fanoušky ragbyového týmu z uruguayského Montevidea, kteří letěli na přátelský zápas do Chile. To, co následovalo, je jedním z nejsilnějších důkazů o lidské soudržnosti a jejím významu pro přežití v nelidských podmínkách.
"Je mi líto, že tady nevzniklo více podobných knih," říká v rozhovoru Ladislav "Poeta" Zeman o první velké knize o českém rapu, která právě vyšla. Rozhovory a osobními vzpomínkami v ní 37letý DJ, moderátor a novinář mapuje tři dekády žánru, který se z undergroundu stal hlavním proudem tuzemské hudby, i když ho tuzemská rádia a televize stále ignorují.
Slavíci z Madridu, Tereza, Jó, třešně zrály a další písně zůstávají spjaty s naléhavým barytonem Waldemara Matušky. Obsáhlou monografii pěvecké hvězdy 60. a 70. let minulého století teď s podtitulem Snům ostruhy dát vydal hudební novinář Michal Bystrov.
Co máme společného s Maory nebo Inuity? Podle antropologa George P. Murdocka je minimálně 73 jevů, s nimiž se musí vypořádat každý člověk na světě. Všichni lidé se snaží zkrotit své vlasy, dorozumívají se jazykem a řeší, co bude po smrti. Etnolog Martin Rychlík napsal o pestrosti i stejnosti knihu Dějiny lidí, jejíž dotisk vyjde 24. října. "Děláme podobné věci, ale každý trochu jinak," říká.
Nejschopnější český popularizátor novodobých dějin Pavel Kosatík opět píše o Slovensku. Po veleúspěšné loňské knize Slovenské století nyní na Velký knižní čtvrtek vydává nedávnou historii podtatranské republiky nazvanou Slovensko 30 let poté. Prudké společenské vzestupy a pády však lze jen těžko převyprávět prostřednictvím chaosu tamní politiky.
V mládí zkoumal vědce, experimenty i technologie. V posledních letech čím dál důrazněji hlásal, že dosavadní způsob lidské existence naráží na meze možného rozvoje. Ve věku 75 let zesnul Bruno Latour, významný francouzský sociolog, antropolog a filozof vědy. Byl držitelem Holbergovy ceny a emeritním profesorem Pařížského institutu politických věd známého jako Sciences Po.
Z feministického pohledu nelze říct, že by svět byl stále lepší. Úspěchy a prohry se v různých obměnách vracejí, jak dokázalo nedávné zrušení federálního práva na potrat v USA. I proto britská historička Lucy Delap nazvala svou knihu v množném čísle: Feminismy s podtitulem Globální dějiny.
S britským vědcem a futurologem Jamesem Lovelockem, který zemřel předminulý měsíc ve věku 103 let, se dalo skvěle nesouhlasit. Také v jeho poslední, česky právě vydané knize Novacén lze téměř každou myšlenku rozporovat. Nebo se jí nechat unášet do závratných hlubin vesmíru a času.
Jen lehce popularizační je odborná mezinárodní kniha Židé v českých zemích: Společná cesta dějinami, kterou v překladu Tamary Vosecké nedávno vydalo Nakladatelství Lidové noviny. Historii zdejších Židů pojímá jako součást českých dějin a přitom využívá v akademickém prostředí dnes módní transnacionální perspektivy, to znamená srovnává s okolními zeměmi či poukazuje na vazby s USA nebo Izraelem.
"Nebáli jsme se excelových tabulek. Ani toho, že o knize budeme mluvit jako o produktu," vzpomíná Filip Ostrowski s úsměvem na dobu před sedmi roky, kdy s Jurajem Koudelou založil nakladatelství Absynt.
Svět se definitivně změnil. Intelektuálové už nejsou ani avantgardou lidstva, ani přecitlivělými jedinci upozorňujícími na možná společenská nebezpečí, nýbrž "osinou v zadku civilizace". Vadí, jednoduše vadí, protože svým věčným přemýšlením a angažovaností narušují pohodový klid samovolně běžícího systému. Stávají se "veřejnými nepřáteli", s nimiž je potřeba zatočit jako s nepříjemným hmyzem.
Zatímco v ateistické literatuře přeživší říkají, že měli štěstí, v česky nedávno vydaných Chasidských povídkách z doby holokaustu zasahuje mystérium pro Židy nejvzácnější: zázrak. Nebo to nakonec byla jen prostá lidská odvaha, přátelství, oddanost či víra?
Básník Ivan Martin Jirous kvitoval, že když je český underground za komunismu ilegální, alespoň se mu nemůže stát to, co se na Západě běžně děje alternativní kultuře: tedy že jej pohltí mainstream. Nakolik je někdejší podzemní kultura důležitá pro dnešek, ukazuje nová publikace literárního historika Martina Machovce.
"Člověk je beznadějný případ," říkával filmař Jan Švankmajer. Opačného názoru je izraelský historik Yuval Noah Harari, který si potenciál člověka představuje jako sice ne zrovna přímočarou, ale v posledku zaručenou cestu od zvířete k Homo Deus, božskému jedinci. Australský filozof Toby Ord to má nastaveno podobně. Je notorickým civilizačním optimistou. A ve své nové knize to dává patřičně najevo.
„Nechci, aby to zažil někdo další,“ vysvětluje Filip Titlbach, proč vedl třináct rozhovorů o životě českých queer lidí. Novinář známý z Českého rozhlasu a moderátor podcastu Deníku N je knižně vydal pod názvem Byli jsme tu vždycky.
Vyšly Dějiny lidí - kniha, jež jedinečným způsobem připomíná, jak moc jsme při vší své rozdílnosti stejní.
