Ze střediska pro uprchlíky ve Vyšních Lhotách utekli v sobotu večer tři cizinci. Podle informací cizinecké policie není ani jeden z nich napojen na organizovaný zločin a není jinak nebezpečný. Všichni tři se dřív snažili o propuštění ze střediska, aby mohli požádat o mezinárodní ochranu jinde v Evropské unii. Je tedy pravděpodobné, že se pokusí dostat z Česka.
Projděte si nejdůležitější březnové události roku 2015.
Vlna protivládních demonstrací v Tunisku v prosinci roku 2010 spustila vlnu protestů, která vstoupila v povědomí pod názvem "arabské jaro". Zatímco Tunisané dosáhli v některých ohledech kýžených změn, Sýrie se už čtvrtý rok potýká s občanskou válkou a ani v řadě dalších zemí výsledky neodpovídají očekávání. V grafice si projděte osudy vybraných zemí, které arabské jaro zasáhlo.
Světové mocnosti v neděli v Římě jednaly o situaci v Libyi a podpořily vznik vlády národní jednoty. Představitelé OSN, USA a Itálie doufají, že oba soupeřící libyjské kabinety ve středu podepíší dohodu o jejím vytvoření. Úkolem konference, které se účastnily skoro dvě desítky zemí a řada zástupců libyjských frakcí, bylo přimět soupeřící libyjské skupiny uzavřít dohodu o společném vládnutí a stabilizovat zemi. Za chaotického prostředí, které následovalo po pádu diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011, totiž trpí zejména civilisté a naopak z něj těží džihádisté. Baštou organizace Islámský stát v Libyi je město Syrta. Jednotná vláda bude moct mocnosti požádat o pomoc v boji proti teroristům.
Libanonská policie v pátek v noci osvobodila uneseného Hannibala Kaddáfího, syna bývalého libyjského vůdce Muammara Kaddáfího. Pátý z Kaddáfího synů se objevil na videozáznamu, který odvysílala libanonská televize. Vyzýval na něm všechny ke zveřejnění jakýchkoli informací o osudu libanonského šíitského duchovního vůdce Músy Sadra, který zmizel na konci 70. let v Libyi.
Páteční úder byl namířen proti Visámu Zubajdímu, známému také pod jménem abú Nabíl Anbarí. Tento bývalý irácký policista podle amerických zpravodajských zdrojů velí skupině, která je nejsilnější odnoží IS mimo Sýrii a Irák. Zdroje agentury Reuters uvedly, že leteckého úderu se zúčastnily dva stíhací letouny F-15.
Předvolební kampaň před americkými prezidentskými volbami se přenesla do zvláštního výboru Kongresu, který má vyšetřit okolnosti útoku na americký konzulát v libyjském Benghází. Před výborem vypovídala bývalá ministryně zahraničí a hlavní uchazečka Demokratické strany o prezidentský úřad Hillary Clintonová. Odmítla chyby své i ministerstva. Republikáni obvinili Clintonovou, že po útoku mátla veřejnost a že reakce jejího úřadu byla nedostatečná.
Rusko nabízí USA společný boj proti Islámskému státu. Podle agentury Bloomberg se jedná o možném odchodu prezidenta Bašára Asada, přičemž základní struktury jeho režimu by zůstaly zachovány. Putin posílá do Sýrie zbraně, těžkou techniku i vojáky. Není jasné, zda chce jen zachránit pro Asada část syrského území, nebo se zapojí do ofenzivy proti povstalcům a Islámskému státu. Čeká se na jeho pondělní projev v OSN.
Obchodní lodě jsou - stejně jako všechna ostatní plavidla - vázána námořním právem a jejich posádky musí na moři poskytnout pomoc lidem v nouzi. Dříve takové případy byly vzácné, kvůli desetitisícům uprchlíků na cestě z Afriky a Blízkého východu do Evropy jsou však nyní stále častější a zachránci musí řešit řadu zásadních otázek. "Nevíme, koho bereme na palubu. Ti lidé nemají dokumenty ani registraci. Co kdyby mezi nimi byli třeba členové hnutí Islámský stát, kteří by loď násilím obsadili?" vysvětluje představitel bahamské dopravní společnosti Campbell Shipping.
"Je smutné, že někteří Syřané a Libyjci jsou stále ochotni riskovat životy a duše svých dětí a obětovat je při nebezpečné cestě do míst války vedené křižáky, do zemí, kde vládne ateismus a obscénnost," píší islamisté v nejnovějším vydání svého propagandistického časopisu Dabiq. Zároveň oslavují zničení Belova chrámu v syrské Palmýře a ukazují zajatého Nora a Číňana. Ty nabízejí k prodeji.
Můžeme v klidu přijmout třeba 15 tisíc uprchlíků, tolik v Česku chybí pracovních sil. A s nimi jejich rodiny. Ale "neklausujme", neuvažujme jako Klaus, tedy jen ekonomicky. Jde taky o náš interiér, o naše duše. O to, abychom se jednou mohli podívat na svůj obličej do zrcadla a nestyděli se za to, jak jsme selhali.
Bývalý prezident Václav Klaus v rozhovoru pro časopis Ekonom promluvil o imigraci a o západních mocnostech v čele s USA. Ty obvinil z toho, že svými zásahy v Afghánistánu, v Iráku, v Sýrii nebo v Libyi způsobily současnou migrační vlnu, a proto je hlavně na nich, aby problém vyřešily. Ostře se pustil také do jejich současné proimigrační politiky, která podle něj přispívá k sebevraždě Evropy politickou korektností. Obvinil také všechny lidi v Česku, kteří chtějí uprchlíkům pomoci, ze lži a přetvářky. Jestli je v Česku chtějí, mají si je nastěhovat domů. Imigranty podle bývalého prezidenta nelze považovat za potenciální pracovní sílu, chtějí prý jen pobírat sociální dávky.
Ozbrojenci Islámského státu zavedli v libyjské Derně vládu teroru. Vraždili odpůrce, vyžadovali projevy poslušnosti, unášeli lidi kvůli výkupnému. Ve městě byl nedostatek jídla a mnoho obyvatel raději nevycházelo na ulici. IS vytlačila z Derny konkurenční milice v červenci.
V nákladním prostoru přeplněné lodě z Libye se našlo 52 mrtvých. Kdo si stěžoval na podmínky, byl bit.
Běženci na palubě lodi pocházeli ze subsaharské Afriky, Pákistánu, Sýrie, Maroka a Bangladéše. Záchranné práce dosud pokračují.
Ministr zahraničí prohlásil, že jej znepokojuje, co zaznívá při veřejné debatě o přijímání uprchlíků. Musíme prý vnímat starosti spoluobčanů, ale nemůžeme upozaďovat, že jsme demokratický stát.
Záchranná operace stále pokračuje. Zatím není jasné, kam italské úřady všechny nové běžence umístí, uvedl mluvčí pobřežní stráže.
Na lodi s uprchlíky mířící z Afriky do Itálie se udusilo nejméně 40 lidí. Akce na záchranu životů pokračují.
Přestože armáda a policie měsíce bojují s radikály na Sinaji a jinde, byla skupina ozbrojenců schopná unést cizince i s autem u metropole.
Francouzský deník Le Figaro si nedávno nechal vypracovat průzkum v několika evropských zemích. Všude převažují zastánci obnovení hraničních kontrol.
