David Cameron byl v té době podle Obamy "rozptýlený" jinými věcmi a Nicolas Sarkozy chtěl na sebe upozornit. Podpora USA následné vojenské operaci NATO byla chyba, uvedl Obama. Je to poprvé, co veřejně kritizuje britského premiéra.
Útoky by směřovaly až na 40 cílů ve čtyřech různých oblastech Libye. Cílily by zejména na velitelství, výcviková centra a muniční sklady skupin, které jsou loajální k teroristickému hnutí Islámský stát (IS). Spojené státy nicméně před širším vojenským zapojením upřednostňují nejprve politické řešení. Boj proti džihádistům v Libyi komplikuje fakt, že Libye je rozdělená na dvě části, jejichž vlády jsou vůči sobě nepřátelské.
Turecko má podle připravované dohody s Evropskou unií přijímat všechny migranty, kteří nelegálně překročí hranici do Řecka. Ti už nebudou mít šanci dostat se do systému, který by jim mohl zaručit přesídlení do jedné z evropských zemí na základě kvót. Přesídlování z Turecka ale většina z nich stejně nevěří. Raději budou hledat nové cesty, jak se do Evropy dostat na vlastní pěst.
Přinejmenším 53 mrtvých si vyžádal útok radikálů na kasárna v Binkardánu na jihovýchodě Tuniska, poblíž hranic s Libyí. Kromě 35 extremistů při bojích zahynulo také 11 příslušníků tuniských ozbrojených složek a sedm civilistů. Úřady ve městě vyhlásily noční zákaz vycházení. "Vojenské jednotky dokázaly odrazit útok proti armádním kasárnám v Binkardánu, podniknutý ve čtvrt na šest ráno," řekl agentuře AFP mluvčí ministerstva. Šest útočníků se podařilo zadržet, po případných dalších radikálech na útěku tuniské bezpečnostní složky pátrají. Okolí města nyní střeží vojenské hlídky, situaci sledují vrtulníky. Úřady vyhlásily přes noc zákaz vycházení.
V Libyi byli zastřeleni dva lidé, pravděpodobně Italové, kteří byli loni ve skupině čtyř unesených italských občanů. Podle svědka, jehož citovala agentura ANSA, je použili radikálové z hnutí Islámský stát (IS) jako lidské štíty v boji. Italské ministerstvo zahraničí oznámilo, že těla ještě nebyla předána. Na to, že jsou to unesení Italové, úřad usuzuje ze snímků obětí středečních bojů v západolibyjské Sabrátě. "Mohou to být dva ze čtyř italských zaměstnanců stavební firmy Bonatti, kteří byli uneseni v červenci 2015," oznámilo ministerstvo. Mrtvými by podle něj mohli být Fausto Piano a Salvatore Failla, tyto informace se ale stále ověřují. Rodiny obou mužů už byly informovány.
Další část libyjského města Benghází, které okupují muslimští extremisté, v úterý dobyly vojenské jednotky generála Chalífy Haftara. Mezinárodně uznávaná libyjská vláda tak osvobodila už velkou část druhého největšího města v Libyi.
Většinu mrtvých podle pátečních informací médií tvoří bojovníci IS, o dalších obětech nic konkrétního dosud zveřejněno nebylo. Podle srbské diplomacie ale zahynuli i dva pracovníci srbského velvyslanectví unesení loni v listopadu.
Při dnešním náletu na teroristy v Libyi zahynulo 40 osob, mezi nimi asi 30 členů radikální organizace Islámský stát (IS). Mnozí z nich byli podle listu The New York Times Tunisané. Mluvčí Pentagonu plukovník Mark Cheable potvrdil, že za útokem stojí americká letadla. Cílem vzdušných úderů byl Tunisan Nuraddín Šúšán hledaný kvůli atentátu na muzeum v metropoli Tunisu, kde v loni v březnu zahynulo 22 osob, a také kvůli útoku na pláži v Súse, kde atentátník zabil v červnu 38 osob. Zda je Šúšán mezi mrtvými, zatím není jasné. Podle libyjského zdroje letadla bombardovala farmu ležící asi deset kilometrů od města Sabráta. Objekt zabrali bojovníci z IS.
V novodobé historii Československa a samostatného Česka došlo celkem ke čtrnácti únosům, při nichž bylo uneseno celkem 93 osob. Téměř všem se zatím podařilo vrátit do vlasti s výjimkou dvou osob, z nichž první zahynula při největším únosu Čechoslováků v Angole v roce 1983 a druhou, jež byla unesena v Libyi v roce 2015, se zatím nepodařilo nalézt nebo pro ni vyjednat propuštění.
Tuniský ministr obrany Farhát Huršání si v sobotu na hranici s Libyí prohlédl první část plotu, který má zamezit vstupu islámských radikálů na tuniské území. Stavba o délce skoro 200 kilometrů vzniká s finanční podporou z Německa a z USA, uvedl ministr podle agentury AP. Plot sestává z navršeného písku, vodních příkopů a kontrolních stanovišť. Hranice s Libyí by po jeho dokončení měla být neprůjezdná pro automobily. Tuniské úřady odmítají termín bezpečnostní bariéra a hovoří o "systému překážek". Z plotu o celkové délce 196 kilometrů byl zatím dokončen první úsek. Huršání podle agentur AFP upřesnil, že celá struktura bude ještě vybavena "elektronickým zařízením s podporou našich".
Teroristická organizace Islámský stát přesouvá lidi z Iráku a Sýrie do Libye, kde se přidávají k Severoafričanům a bývalým důstojníkům režimu Muammara Kaddáfího. Džihádisté se chtějí evidentně zmocnit ropných nalezišť a financovat postup do dalších částí země. Američtí generálové naznačují, že bombardovat je třeba, dokud lze IS zadržet a zatlačit. Boj ale komplikuje rozdělení Libye mezi dvě znepřátelené vlády.
O roli agenta české armádní rozvědky Martina Psíka dosud jen spekulovala média, ani ředitel špionů Jan Beroun nechtěl Psíkův úkol kvůli utajení upřesnit. Pětice Čechů zmizela v Libanonu loni v červenci a vrátila se ve čtvrtek. Česká vláda je podle Stropnického vyměnila za svobodu pro agenta libanonské vojenské rozvědky Alího Fajáda, který byl zatčen předloni v Praze a téměř dva roky strávil ve vazbě. USA ho podezírají z napojení na jihoamerické teroristy a z černého obchodu se zbraněmi a s drogami. Spojené státy chtěly po Česku Fajádovo vydání tamní justici. Soudy to nejdříve povolily, ministr spravedlnosti ale nakonec se souhlasem vlády Fajáda nevydal a osvobodil.
Řady teroristů z Islámského státu podle Bílého domu výrazně prořídly. Zatímco dříve se hovořilo až o 31 500 bojovnících v Sýrii a Iráku, podle nových odhadů založených na informacích tajných služeb je jich nyní maximálně 25 tisíc. O počtu bojovníků v jiných zemích se však zpráva nezmiňuje. Američtí představitelé si zhruba dvacetiprocentní úbytek bojovníků IS vysvětlují ztrátami na bojišti i dezercemi. Čísla prý ukazují, že kampaň proti IS v čele s USA udělala pokrok.
Tuniská policie pozatýkala členy skupiny rekrutující dobrovolníky pro Islámský stát. V zemi je od listopadu vyhlášen výjimečný stav. Ozbrojenci Islámského státu v Tunisku spáchali v poslední době tři masakry. V březnu zabili 22 osob v muzeu Bárdá, v červnu povraždili 38 turistů v hotelu v Súse.
Mezinárodně uznávaný libyjský parlament v pondělí zamítl vládu národní jednoty, která byla nedávno sestavena. Měla umožnit stabilizovat Libyi zmítanou násilím od revoluce v roce 2011. Poslanci parlamentu, který pracuje ve východolibyjském Tobrúku, tak neodhlasovali důvěru vládě sestavené díky diplomatickému úsilí OSN. K hlasování se už několik dní sjížděli členové parlamentu a hlasovalo jich 104. Z nich 89 ale navržené složení kabinetu zamítlo. Aby vláda mohla začít pracovat, potřebuje získat důvěru nejméně 119 ze 176 zákonodárců. "Odmítli jsme odhlasovat důvěru této vládě a požadujeme, aby byla sestavena nová," řekl poslanec Alí Káidí.
Libye je země rozvrácená revolucí v roce 2011. Od léta 2014 má dvě vlády, které jsou podporovány různými ozbrojenými skupinami, z nichž některé bojovaly proti minulému režimu. Nyní se prezidentská rada státu dohodla na sestavení jednotné vlády, kterou bude tvořit 32 členů. Za cíl má sjednotit soupeřící politické frakce a vypořádat se s vlivem radikálních islamistů, kteří do země pronikají.
Už první minuty roku byly v souvislosti s terorismem a strachem z něj dramatické: německá policie varovala před atentátem v Mnichově. A tak to pokračovalo každý den. S výjimkou jednoho jediného, jak zjistilo Aktuálně.cz.
Libyjský diktátor Muammar Kaddáfí varoval před svým pádem v roce 2011 v telefonických rozhovorech s někdejším britským premiérem Tonym Blairem před nárůstem radikálního islamismu. Vyplývá to z přepisů, které ve čtvrtek zveřejnil zahraniční výbor britského parlamentu. Blair, který tehdy už nezastával post předsedy vlády, Kaddáfího vyzval, aby se kvůli lidovému povstání na východě země vzdal moci a odešel z Libye do bezpečí. Výbor se nyní podle svého předsedy Crispina Blunta bude zabývat tím, zda "Kaddáfího prorocká varování před vzestupem radikálních militantních skupin po pádu režimu byla mylně ignorována".
Nejméně 65 mrtvých si vyžádal bombový útok na policejní výcvikové středisko v libyjském Zlitánu. K výbuchu došlo ve chvíli, kdy venku cvičily stovky rekrutů. Mezi oběťmi jsou podle dostupných informací i civilisté. Nálož byla podle svědků, na něž se odvolává agentura Reuters, umístěna v nákladním autě.
V libyjských přístavech As-Sidr a Rás Lanúf, v nichž od začátku týdne pokračují ozbrojené střety mezi strážci ropných terminálů z řad milicí a radikály z hnutí Islámský stát, hoří už pět zásobníků s ropou. Dvě nádrže začaly hořet po ostřelování islamistů, pak se oheň rozšířil ještě na další tři zásobníky, uvedla agentura Reuters. Každá z nádrží obsahuje asi 420 000 až 460 000 barelů ropy. Ofenziva bojovníků Islámského státu, který má svou baštu v nedalekém městě Syrta, začala v pondělí. Radikálové útočí na kontrolní stanoviště v okolí přístavů, která střeží východolibyjské milice vedené Ibrahímem Džasránem. Džasránovy milice podporují mezinárodně uznávanou vládu, která sídlí v Tobrúku.
