Americký prezident Donald Trump zakázal například Syřanům nebo Iráčanům vstup do Spojených států. Využil k tomu exekutivní příkaz, který podle amerických médií ani nekonzultoval s odborníky. Následovala vlna kritiky. Koho všeho se zákaz týká? Odkdy vstoupí v platnost? A co jsou ony exekutivní příkazy, které Trump v poslední době často využívá? Přečtěte si nejdůležitější otázky a odpovědi.
Příslušníci libanonských bezpečnostních sil muže s vestou, napěchovanou výbušninami, zastavili krátce před půlnocí u vchodu do bejrútské kavárny. Při zatýkání byl podezřelý zraněn a následně byl hospitalizován.
Boje o údolí Barada nedaleko syrské metropole Damašek ohrožují příměří, které na základě dohody mezi povstalci a vládními silami mělo platit až do konání mírových rozhovorů v Kazachstánu tento měsíc. Rebelové jsou odhodláni obnovit mírová jednání až v případě, že bude zcela dodržováno příměří. Podle nich v údolí žijí stovky tisíc civilistů, jejichž životy jsou ve vážném ohrožení.
Bývalý syrský student geodézie a kartografie na pražském ČVUT, dnes jednapadesátiletý inženýr Ahmad Alrazzouk, je spolu s rodinou jednou z obětí občanské války v Sýrii. Přišel o domov, žil v uprchlických táborech, nyní přežívá v provizorních podmínkách v Libanonu. Měl však štěstí, že jeho čeští spolužáci na něho nezapomněli. Uspořádali pro něho sbírku, poslali mu peníze a rozhodli se, že Ahiho, jak mu říkali, dostanou do bezpečí do Česka. Tady však narazili. České úřady mu udělit vízum odmítly, zápornou odpověď nyní spolužáci dostali i na dopis zaslaný Úřadu vlády a ministerstvu zahraničí.
Konečné dobytí Aleppa je už jen otázkou dnů. Nebude to však znamenat, že skončila i syrská občanská válka – záleží, jak se zachovají zahraniční spojenci jednotlivých válčících stran. Saúdská Arábie, Katar a další země Perského zálivu pravděpodobně zesílí dodávky zbraní a financí sunnitským islamistickým radikálům válčícím proti Asadovi. Na straně Asada zůstane šíitský Írán a Rusko, jeho klíčový spojenec. Zatím ale není jasné, jak zareagují na dobytí města Spojené státy.
Novým libanonským prezidentem se po vleklých politických sporech stal bývalý armádní velitel Michel Aún. Země byla bez hlavy státu od května 2014. Hlasování se konalo v parlamentu za přísných bezpečnostních opatření. Zisk prezidentského křesla pro Aúna je součástí politické dohody, která počítá s jmenováním sunnitského vůdce Saada Harírího premiérem, uvedla agentura Reuters. Pondělní zčásti chaotické hlasování se uskutečnilo v několika kolech. Jednaosmdesátiletý generál je křesťan, ale jeho kandidaturu podpořilo v Libanonu vlivné radikální šíitské hnutí Hizballáh. Prezidentský mandát je v Libanonu šestiletý.
Bývalí spolužáci dnes jednapadesátiletého Syřana Ahmada Alrazzouka se složili, aby mu pomohli. Jejich tehdejší kamarád z pražské vysoké školy musel kvůli válce opustit syrskou vesnici, kde žil i s rodinou, a utéct do Libanonu, kde nemůže sehnat práci. Nyní se jeho bývalí spolužáci snaží, aby on i jeho rodina dostali vízum do Česka. "Nějaké uprchlíky stejně budeme muset přijmout. Budou procházet prověrkami, školením z českých reálií. Tady máme chlapa, který nosí zmijovku, české reálie i češtinu zná a je vysokoškolák," argumentují.
Chtějí sportovat, ale nechtějí se přitom vzdát své kultury a víry. Muslimské ženy proto trénují i závodí zahalené. Některé kvůli vlastnímu přesvědčení, jiné žijí v zemích, kde by to jinak ani nešlo. Saúdská Arábie na olympiádu vysílá čtyři atletky, které budou závodit ve speciálních oděvech vyrobených z moderního materiálu. Ženský sport je ale na vzestupu také v Kuvajtu a dokonce Íránu.
Džihádističtí turisté i západní návštěvníci mohou v Libanonu navštívit muzeum Hizballáhu. A to přes to, že ozbrojená složka tohoto hnutí je na seznamu teroristických organizací v Evropské unii i v USA. Bojovníci Hizballáhu zde ukazují ukořistěné zbraně, vzpomínají na své mučedníky a oslavují svá údajná vítězství nad Izraelem. Muzeum se vydal navštívit reportér Aktuálně.TV Marek Hudema.
Zřejmě jedno z nejpodivnějších muzeí na světě leží v jižním Libanonu. Svůj památník tu má ozbrojená složka hnutí Hizballáh, která je na seznamu teroristů v USA i EU. Podle představitelů Hizballáhu jde o "džihádistické turistické centrum a jeho návštěva je vhodná zejména pro rodiny s dětmi". Oslavuje i sebevražedné atentátníky.
Alího Fajáda, jehož nevydání Spojeným státům bylo podmínkou navrácení pěti v Libanonu unesených Čechů, propustily tamní úřady z vazby. "Dnešního dne byl v Bejrútu propuštěn na svobodu. Bližší okolnosti kauzy v Libanonu a jeho propuštění neznám," řekl advokát Vladimír Řicica, který Fajáda zastupoval v Česku. Informaci zveřejnil Český rozhlas. V Libanonu byl Fajád podezřelý z prodeje zbraní kolumbijským povstalcům, Američané jej podezřívají z podpory terorismu a žádaly Česko o jeho vydání. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán se však rozhodl Libanonce USA nevydat výměnou za pět českých občanů. Žádosti Spojených států nevyhověl ani Libanon.
Evropa se snaží přesvědčit libanonské úřady, aby zmírnily svůj postoj vůči uprchlíkům ze Sýrie a zajistily jim slušné podmínky a možnost pracovat. Jenže zatím dochází spíše k opaku – předloni libanonské úřady zavedly omezení při vydávání povolení k pobytu pro Palestince a loni i pro Syřany. Letos Libanonci registraci nových uprchlíků fakticky zakázali.
Mladí architekti využili k propagaci atypického projektu internet a díky zájmu médií se jim podařilo realizovat návrh unikátního domu na útesu v Libanonu. "Na projektu jsme pracovali zhruba čtyři měsíce s jasným cílem, a to dobýt internet. Zároveň jsme chtěli všemi možnými prostředky prostřednictvím tohoto projektu předvést, o co konkrétně usilujeme," tvrdí architekti.
Sýrie, Libanon nebo Ukrajina jsou jen příklady oblastí, ve kterých vypukla humanitární krize. Pomoc, která je do těchto zemí distribuována, se však zdaleka nedostane ke každému. Z průzkumu organizace Help Age vyplývá, že senioři, kteří žijí často sami a trpí nemocemi, o ní buď vůbec nevědí, nebo nejsou schopni se k ní dostat. Přestože jsou nejvíce ohroženou skupinou obyvatel, stojí na okraji pozornosti.
Hnutí Hizballáh oznámilo úmrtí svého vojenského velitele Mustafy Badraddína. Ten byl souzen za smrt libanonského expremiéra Rafíka Harírího z roku 2005. Televize Majádín blízká Hizballáhu původně uvedla, že byl zabit při izraelském náletu v libanonsko-syrské hranici, Hizballáh ale později upřesnil, že Badraddín zemřel pří explozi u letiště v syrské metropoli Damašku, a odpovědnost za útok zatím nikomu nepřipsal.
Pro českou diplomacii je květen pořádně "horký" měsíc. Během něj se premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) setká se zástupci dvou velmi znepřátelených zemí − Íránu a Izraele. Už v pondělí přivítá viceprezidenta Alího Akbara Sálehího, který je zároveň šéfem íránského jaderného programu. Jde o delikátní záležitost, protože Izrael vždy považoval Česko za svého největšího spojence v EU a s velkými obavami pozoruje, jak po lednovém skončení sankcí uvalených na Írán navazují mnozí s touto zemí přátelské vztahy. Tyto obavy potvrzuje v rozhovoru i izraelský velvyslanec v Česku Gary Koren. Český premiér by měl podle něj dát jasně najevo, že má Írán skončit se sponzorováním terorismu.
"V jakékoliv budoucí krizi nepůjde o malou válku v Libanonu. Bude to rozhodující, totální válka,“ uvedl generál Jair Golan. Podle něj zároveň Izrael pomáhá zpravodajskými informaci Egyptu a Jordánsku proti Islámskému státu.
Za téměř sedm měsíců strávených v zajetí budou chtít unesení Češi miliony. O peníze budou žádat poté, co policie ukončí vyšetřování jejich kauzy a případně řekne, zda někdo pochybil. Čtyři z pěti Čechů, kteří loni zmizeli v Libanonu, však mají i jiný plán, jak by mohli odškodné získat.
"Většina uprchlíků nepřichází z oblastí ovládaných džihádisty z Islámského státu nebo Fronty an-Nusrá. Ale ze zón, kde Asadův režim bombarduje barelovými bombami. Tam se nedá žít, protože nikdy nevíte, co taková bomba udělá, kam dopadne. Lidé v Sýrii se ničeho tak nebojí jako barelových bomb," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz opoziční aktivista a literární kritik Subhí Hadídí.
Alího Fajáda v Libanonu obvinili z prodeje raket kolumbijské organizaci Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Skupině prodával zbraně, rakety a další materiál, který byl použit k útokům na Američany. S odvoláním na soudní zdroje o tom informoval libanonský list The Daily Star.
