Ministr obrany Martin Stropnický připustil, že za propuštěním pětice Čechů zadržovaných v Libanonu stála výměna. Řekl to v rozhovoru pro páteční Hospodářské noviny. Aby je česká vláda dostala zpět domů, musela Bejrútu zaručit, že v tuzemsku zadržovaný libanonský obchodník se zbraněmi Alí Fajád neskončí v rukou amerických vyšetřovatelů. Ti jej viní ze spolupráce s jihoamerickými teroristy.
Pražský městský soud rozhodl o okamžitém propuštění Libanonce Alího Fajáda z vazby. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán nepovolil jeho vydání do USA. "Ministr spravedlnosti rozhodl, že se v případě Alího Fajáda a Chálida Marabího nepovoluje jejich vydání. Městskému soudu tak nezbylo než je propustit," řekla Aktuálně.cz mluvčí Městského sodu v Praze Markéta Puci. Ministr obrany Martin Stropnický připustil, že podmínkou, na kterou Praha v případu propuštěné pětice Čechů v Libanonu přistoupila, bylo, že zadržený Fajád se nedostane do rukou Američanům. Velvyslanectví Spojených států rozhodnutí české vlády velmi ostře kritizovalo.
Vládní airbus s pěti propuštěnými Čechy přistál na letišti v pražských Kbelích. Z libanonského Bejrútu odletěl odpoledne. Pět mužů zmizelo na východě Libanonu loni v červenci, na svobodě jsou od pondělí. Ministr obrany Martin Stropnický ve čtvrtek potvrdil, že propuštění Čechů souvisí se zrušením vazby údajného pracovníka libanonských tajných služeb Alího Fajáda. Pražský městský soud ho z vazby propustil ve čtvrtek.
Vládní speciál odletěl před 14:00 z letiště v pražských Kbelích do Libanonu, odkud by měl přivézt zpět pětici propuštěných Čechů. Večer letoun přistál v Bejrútu, podle libanonské státní agentura NNA se do Česka vrátí do 48 hodin. Nyní Čechy vyslýchají libanonské úřady. Muži zmizeli loni v červenci, na svobodě jsou od pondělka. Nepotvrdily se spekulace některých libanonských i českých médií, že propuštění je diplomatickým obchodem v podobě jejich výměny za údajného pracovníka libanonských tajných služeb Alího Fajáda drženého v pankrácké věznici. Fajád zůstává ve vazbě.
Podle libanonského deníku An-Nahár pětice Čechů pobývala v Libanonu jako hosté na utajovaném místě a libanonské bezpečnostní zdroje o nich věděly. O únos se údajně jednat nemělo. Cílem tohoto teatrálního spiknutí bylo vytvořit tlak na české úřady a přinutit je tím k propuštění agenta Hizballáhu Alího Fajáda zadrženého v Česku. Server Ya Libnan napsal, že letadlo, které přiletí do Bejrútu vyzvednout propuštěné Čechy, bude mít na palubě Fajáda. Výměna prý bude provedena podobně jako v případě dvou tureckých pilotů unesených v Libanonu v roce 2013.
Pokud Česká republika musela přistoupit na nějakou dohodu, tak tam ti lidé vůbec neměli být, říká bývalý šéf civilní rozvědky Karel Randák. Mělo by se teď podle něj zjistit, jak a proč se ti lidé v Libanonu ocitli a jestli z české strany nedošlo k nějaké chybě.
Co je za náhlým propuštěním pěti Čechů v Libanonu? Proč byli uneseni? České tajné agentury se nevyznamenaly.
Propuštění pěti Čechů v Libanonu je výsledkem dohody o výměně, která předpokládá osvobození Libanonce Alího Fajáda zadržovaného v České republice. Informoval o tom libanonský list L'Orient-Le Jour. Ministerstvo spravedlnosti ČR odmítlo Fajádův případ komentovat.
Nedostatečná mezinárodní pomoc i diskriminační politika Bejrútu. To jsou podle organizace Amnesty International hlavní důvody, kvůli nimž hrozí Syřankám v Libanonu násilí a zneužívání. Do pětimilionového Libanonu odešlo zhruba 1,2 milionu Syřanů. Země loni rozhodla, že úřad OSN pro uprchlíky už nebude registrovat další příchozí, a změnila také podmínky pro obnovu povolení k pobytu. Bez legálních dokladů uprchlíkům hrozí zatčení i deportace. Mnozí proto nemají zájem ohlašovat policii případy, kdy jsou vystaveni násilí.
Záchranou pětice Čechů, kteří byli uneseni před půl rokem v Libanonu a nyní jsou opět na svobodě, se podle informací týdeníku Respekt v Libanonu delší dobu zabývali zástupci tajných služeb, jak Vojenského zpravodajství, tak civilní rozvědky. K osvobození mělo vést vyjednávání, nikoliv ozbrojená akce. V tuto chvíli není jasné, zda nebyl za propuštěním Čechů výměnný obchod.
Údajní únosci, kteří stojí za zmizením pětice Čechů v Libanonu, se ozvali. Poslali e-mail, který podle serveru Neovlivní.cz říká: nevydávejte do USA "naše chlapce" a "vaši chlapci" budou volní. Pravost e-mailu, který únosci poslali, teď řeší tajné služby, pro autentičnost mluví i fakt, že souvislost s případem Alího Fajáda vyšetřují bezpečnostní složky jako hlavní verzi únosu. Pražský městský soud povolil vydání údajných spolupracovníků teroristů Alího Fajáda, Faouziho Jabera a Chálida Marabího do USA loni v září, muži si obratem podali stížnosti.
Německá policie se potýká s kriminalitou, za kterou stojí velké rodinné klany. Upozorňuje na to agentura DPA. Na obchodu s drogami nebo v oblasti prostituce se tyto klany podílí zejména v Berlíně, ale také v Dolním Sasku a Severním Porýní-Vestfálsku. Nejnebezpečnější jsou ty libanonské, jejichž členy se nepodařilo efektivně integrovat do společnosti. Řada Libanonců do Německa dorazila v 80. letech. "Byli úmyslně vytlačeni na okraj společnosti," tvrdí berlínský odborník na islám Ralph Ghadban. Nově se klany podílejí také na obchodu s uprchlíky.
Třicetiletá Syřanka Ahlam Alzajídová se na nebezpečnou cestu vydala pouhých 11 dní před porodem. "Na cestu jsem se vydala, protože jsem byla svědkem mnoha strašných věcí. Zažila jsem mnoho hrozných dní a rozhodla jsem se zariskovat, abych se ujistila, že už další takové nebudou," vypráví dnes z nemocničního lůžka. Právě v lodi, na níž dorazila ve vysokém stádiu těhotenství, se podle UNHCR mohl nacházet milióntý uprchlík, který si přes moře našel cestu do Evropy. Ahlam porodila jen několik hodin po příjezdu. Její manžel Wasim byl zraněn v Sýrii ve válce, nedokázal získat dostatek peněz, aby mohl na cestu s manželkou.
Igor Sergun, někdejší šéf mocné ruské vojenské rozvědky GRU, zemřel v Libanonu, nikoli v rekreačním středisku u Moskvy. A o tři dny dříve, než tvrdí ruská vláda, napsala ve své analýze americká konzultační zpravodajská agentura Stratfor. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov informace popřel. Nástupce Serguna dosud nebyl oficiálně jmenován. Spekuluje se o tom, že by se vedení armádní rozvědky mohl ujmout civilista s pevnými vazbami na prezidenta Vladimira Putina, který by tak posílil svůj vliv nad službou.
Hizballáh se zapojil do války v Sýrii na straně Asadova režimu. Posílá tam tisíce bojovníků, nejméně 1300 jich tam už padlo a dalších pět tisíc bylo zraněno. Hnutí je ale ve složité situaci. Nemůže si dovolit velký konflikt s Izraelem právě kvůli tomu, jak je angažováno v Sýrii.
Během nedělního raketového útoku v syrské metropoli Damašku zemřel člen radikálního hnutí Hizballáh Sámir Kanatar, který byl dlouhá léta vězněn v Izraeli za čtyřnásobnou vraždu. Kantar byl v Izraeli odsouzen v roce 1979 k doživotí za vraždu čtyř Izraelců, mezi nimiž byla čtyřletá holčička. V roce 2008 byl propuštěn v rámci výměny vězňů Hizballáhu za těla padlých izraelských vojáků. Po svém návratu do Libanonu prohlásil, že hodlá pokračovat v boji proti židovskému státu. Není jasné, jakou roli hrál v syrském konfliktu.
V mnoha evropských zemích padly letos rekordy v počtu uprchlíků i žadatelů o azyl. Běženci ale nejsou jen čísla. Ve většině případů jde o obyčejné lidi, kteří prchají před válkou a násilím. Některým se útěk povede, jiným ne. Tři z příběhů vám nabízíme.
Libanonská policie v pátek v noci osvobodila uneseného Hannibala Kaddáfího, syna bývalého libyjského vůdce Muammara Kaddáfího. Pátý z Kaddáfího synů se objevil na videozáznamu, který odvysílala libanonská televize. Vyzýval na něm všechny ke zveřejnění jakýchkoli informací o osudu libanonského šíitského duchovního vůdce Músy Sadra, který zmizel na konci 70. let v Libyi.
Protirakety Arrow jsou navrženy tak, aby se od nich po vypálení oddělily ve velké výšce hlavice s náloží, které se změní na útočné satelity, jež vyhledají a zasáhnou zaměřené útočící objekty. Arrow 3 vyvíjí izraelská státní společnost Israel Aerospace Industries s pomocí amerického výrobce letecké techniky Boeing.
Ve čtvrtek přiletí do Kanady první letadlo se syrskými uprchlíky z táborů v Jordánsku a Libanonu. Kanadská vláda se chce soustředit na rodiny a zranitelné ženy. Dospělí muži se budou moci do vládního programu dostat pouze v případě, že jsou homosexuálové, bisexuálové či transgenderové osoby, nebo pokud přijdou v doprovodu svých rodičů. Vláda zaplatí přesídlení 15 000 uprchlíků, o dalších 10 000 se postarají soukromí sponzoři.
