lékaři bez hranic

Lékaři bez hranic kritizují uprchlickou dohodu mezi EU a Tureckem

Mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF) v otevřeném dopise kritizuje Evropskou unii za její uprchlickou dohodu s Tureckem, protože ohrožuje právo lidí žádat o azyl a péči o běžence přesouvá na bedra Ankary. "Tato dohoda vysílá celému světu špatný signál: země se mohou vykoupit z povinnosti poskytnout azyl. Pokud toto chování budou opakovat další státy, status 'uprchlíka' přestane existovat," tvrdí šéfka MSF Joanne Liu. "Je druhá světová válka už tak vzdálená, že si vy - evropské státy - nepamatujete základní lidskou potřebu utéct před násilím?"

Znásilněné ženy i hladovějící děti. Mise jsou strašný fyzický i psychický nápor, popisuje lékařka

Znásilněné ženy i hladovějící děti. Mise jsou strašný fyzický i psychický nápor, popisuje lékařka

Člověk si nedovede představit, jak daleko musí matka s dítětem v Jižním Súdánu jít do nemocnice, jde jí o život, říká Jitka Kosíková z Lékařů bez hranic. Při epidemii eboly v Africe prý museli odmítat pacienty, kapacitně totiž nedokázali jejich příval zvládnout. Zázemí nemocnice zvládne tým Lékařů bez hranic postavit během dne. Organizace se podle Kosíkové útoků na nemocnice bojí, je to prý ale problém hlavně pro pacienty, kteří pak mají strach do nich přijít.

Brána nemocnice Lékařů bez hranic, Kunduz, Afghánistán, 3. října 2015

Byla to souhra chyb, omlouvají se Američané za loňský nálet na nemocnici v Afghánistánu

Posádka amerického letounu, který loni v Afghánistánu zaútočil na nemocnici Lékařů bez hranic, podle generála Josepha Votela netušila, že míří na špatný cíl. Při náletu zemřelo 42 lidí. Američané prý tehdy neměli přístup k seznamu objektů, na které se nesmí útočit, a od afghánských kolegů dostali špatné informace. Votel uvedl, že nikdo z 16 účastníků operace nebyl kvůli bombardování trestně stíhán, zároveň ale byli někteří z nich potrestáni důtkami či odvoláním z funkcí. Lékaři bez hranic incident označují za válečný zločin a požadují, aby případ vyšetřila Mezinárodní humanitární vyšetřovací komise.

Syrské letectvo zasáhlo nemocnici v Aleppu. Zemřelo nejméně 14 lidí včetně lékařů

Při náletu syrského letectva byla v noci na čtvrtek v severosyrském městě Aleppo zasažena nemocnice, ve které zahynulo 27 lidí, mezi nimi také lékaři a pacienti. Oznámila to televize al-Džazíra a organizace syrských ochránců lidských práv (SOHR), která situaci monitoruje z Británie s pomocí místních informátorů. Organizace Lékaři bez hranic, která zařízení podporuje, ohlásila smrt nejméně 14 pacientů a dvou zdravotníků. Syrská vládá popírá, že by za útokem stály její letouny.

Lékaři bez hranic se vrátili do Středozemního moře. Jejich lodě budou pomáhat běžencům

Humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF) po necelých čtyřech měsících obnovila pátrací a záchrannou akci ve Středozemním moři. Posádka lodni Dignity 1 už v sobotu podnikla první záchrannou operaci a na Sicílii veze 308 běženců. "V nadcházejících týdnech posílí Lékaři bez hranic své pátrací a záchranné kapacity kvalifikovaným a zkušeným zdravotnickým personálem na dvou větších lodích," informovala organizace v prohlášení. Loni se plavidla MSF ve Středozemním a Egejském moři podílela na 120 operacích a pomohla zachránit na 37 000 lidí.

Uprchlíci, o kterých se nemluví. Deset zapomenutých míst, kam lidé utekli před smrtí

Do Evropy loni přišlo přes milion běženců. Číslo, které se Evropanům jeví jako hrozivé, působí jinak, srovnáme-li ho s tím, co se děje ve zbytku světa. Před válkami a násilnostmi prchly desítky milionů lidí. Většina z nich se usadila v sousedních státech a doufá, že se brzy budou moci vrátit zpátky domů. Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) bylo loni na světě na 60 000 000 uprchlíků, kteří většinou přežívají v provizorních obydlích uprchlických táborů. Organizace Lékaři bez hranic poskytla Aktuálně.cz fotografie z oblastí, kde pomáhá. Podívejte se na deset míst, o nichž se - na rozdíl od Evropy - skoro nemluví.

Dočasné ubytování pro uprchlíky v norském Storskogu

Živě: Norsko přestane vyhošťovat uprchlíky do Ruska. Moskva je totiž posílá zpět do Sýrie

Dění kolem uprchlické krize v Evropě sledujeme v online reportáži.

Turecká pobřežní stráž zachraňuje v Egejském moři loď s běženci.

Živě: V Bruselu se rýsuje dohoda. Do Turecka se mají vracet i běženci, kteří v Řecku požádají o azyl

V Bruselu odpoledne začal dvoudenní summit Evropské rady a Turecka k uprchlické krizi. Ve čtvrtek šéfové států a vlád řešili mj. hotspoty a urychlení relokace běženců z Řecka a také text návrhu dohody s Tureckem. Tu předloží v pátek tureckému premiérovi.

V jedné zemi světa se válčí ještě krvavěji než v Sýrii. Lidé však odtud neprchají do Evropy

Občanská válka v Jižním Súdánu trvá přes dva roky. Obě znepřátelené strany se dopouští válečných zločinů a násilností na civilním obyvatelstvu. Zdokumentovány jsou drastické způsoby zabíjení, odhady počtu obětí se však výrazně liší. OSN tento měsíc zveřejnila zprávu, podle které v zemi od prosince 2013 zemřelo na 50 tisíc lidí. Podle pracovníků humanitárních organizací ale obětí může být až 300 000.

Uprchlíci vyráží z Turecka do Řecka, listopad 2015

Živě: Nepodpořte dohodu s Tureckem, nezačne-li lépe plnit závazky, vyzvali senátoři Sobotku

Německá kancléřka Angela Merkelová řekla, že v posledních týdnech klesl počet běženců přicházejících do Německa. Situace v Řecku se naopak zhoršuje. Rakousko nabídlo Makedonii další pomoc s ostrahou jižní hranice s Řeckem. Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz nečeká tento týden na summitu Evropské unie rozhodující průlom.

Živě: Turci kývli na dohodu s EU. Každý ilegální migrant bude z Řecka vrácen do Turecka

V Bruselu končí dvoudenní summit Evropské unie s Tureckem. Premiéři a prezidenti členských zemí EU se shodli s tureckým premiérem Ahmetem Davutogluem na dohodě, která umožní vracet do Turecka běžence z Řecka.

Damašské předměstí Dúma po náletu syrského letectva.

Jsem urolog, gynekolog, chirurg i pediatr zároveň. Svědectví z války, která bere životy už pět let

Syrský lékař Ahmed (jméno je z bezpečnostních důvodů změněno) žije na damašském předměstí Ghúta. Pracuje v místní klinice. Organizaci Lékaři bez hranic popsal, jak žije a pracuje během války, která Sýrii ničí už celých pět let. Ahmedova klinika byla mnohokrát zasažena, jednou téměř zničena - a zase znovu vystavěna. Pacienti se do ní ale mnohdy bojí chodit. Právě větší zdravotnická zařízení si totiž bojující strany často berou na mušku. Aktuálně.cz přináší v nezkrácené verzi lékařovo svědectví.

Běženci se brodí řekou, aby se dostali přes uzavřenou hranici mezi Řeckem a Makedonií.

Živě: Proti běžencům, kteří přebrodili řeku, zasáhla policie. Vojáci narychlo staví nový plot

Po uzavření takzvané balkánské trasy se přes 44 tisíc běženců ocitlo uvězněných v Řecku. Na řecko-makedonské hranici u města Idomeni se jich tísní téměř 15 tisíc. Rozhodli se ignorovat uzavření přechodu a přejít hranici vlastní cestou.

Zpět do Turecka nepůjdeme. Lidé hovoří o tom, že se budou zapalovat, tvrdí migrant

U Idomeni se v močálu tísní 12 000 uprchlíků. Čekají na rozhodnutí EU, množí se hádky o jídlo

Ve stanovém městečku uprchlíků Idomeni u hranice Řecka s Makedonií se vyskytla žloutenka. Z tábora se stala vlivem dešťů bažina a lidé zde bojují o jídlo i dřevo. Řecko oznámilo, že přijme turecké pozorovatele, aby mohla být naplněna obnovená dohoda o navracení těch uprchlíků, kteří nemají právo na mezinárodní ochranu.

Makedonie - záchytné uprchlické centrum na makedonsko-řecké hranici

Živě: Aktivistka kritizuje českou policii po zásahu proti uprchlíkům. Verbálně nás napadla, tvrdí

V Idomeni na uzavřených řecko-makedonských hranicích se tísní na 12 tisíc běženců. Několik stovek z nich se rozhodlo obejít plot a přes řeku se dostat na území Makedonie a odtud pokračovat dál do západní Evropy. Makedonská policie je ale zadržela a během noci odvezla zpátky do Řecka.

Živě: Bláto, déšť, hlad a nemoci. Situace uprchlíků u Idomeni je kritická

Do Řecka připlulo od začátku roku po moři z Turecka už více než 137 000 uprchlíků: polovinu tvořili Syřané, asi čtvrtinu Afghánci a zhruba 17 procent Iráčané; asi 60 procent z celkového počtu přitom byly ženy a děti. Vyplývá to z nejnovějších údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Zmocněnec generálního tajemníka Rady Evropy (RE) pro migraci Tomášek Boček zároveň upozornil na neúnosnou situaci běženců ve dvou příhraničních táborech, v Makedonii a v Řecku.

Živě: Z Německa se každý měsíc vrací do Iráku 3000 lidí, řekla Merkelová

Zavření balkánské trasy vyvolává v Evropě rozporuplné reakce. Řecko tvrdí, že jde o jednostranný akt některých států, Italové se bojí obnovení starých migračních tras - například té z Albánie, odkud k ním před válkou prchail lidé v 90. letech. Ministři vnitra členských států EU by měli v Bruselu řešit vznik společné pohraniční stráže.

Živě: Merkelová odmítá uzavření balkánské cesty. Tohle není řešení problému, říká

Hrozby politiků se naplnily a uprchlíkům se s úderem úterní půlnoci zavřela takzvaná balkánská trasa. Od hranic s Makedonií jsou postupně odváženi uprchlíci, a to do záchytných center v Soluni či Aténách. Maďarsko v reakci na zavření trasy vyhlásilo krizový stav a na hranici posílá další vojáky a policisty.

Nikdo jiný než dobrovolníci tu práci neudělá. Běžencům pomáhají v řeckém Idomeni i Češi

K řeckému Idomeni, vesničce se zhruba dvěma sty obyvatel, přicházejí denně stovky uprchlíků. S nadějí, že se jim podaří překročit hranici do Makedonie a budou moci pokračovat dál do vysněného Německa či Švédska. Skopje ale rozhodlo, že bude pouštět jen pár desítek uprchlíků denně, navíc Syřanů z válečných oblastí. A tak se poblíž přechodu Idomeni-Gevgelija tísní už přes 20 000 lidí. V neděli na místa, kde nyní hrozí humanitární katastrofa, dorazili první čeští dobrovolníci.

Uprchlíci ze Sýrie u turecko-syrské hranice v oblasti Azaz.

Merkelová brání turecký plán. Balkánská cesta se od půlnoci zavřela, potvrdilo Srbsko

Turecký premiér navrhl evropským lídrům plán, podle kterého by Turecko přijímalo zpět na své území všechny migranty a uprchlíky, kteří připlují na řecké ostrovy. Výměnou požaduje Ankara vyšší finanční pomoc, urychlení bezvízového styku s EU a oživení přístupových rozhovorů. Evropští lídři odmítli návrh narychlo schválit, pouze ho "vřele přivítali" a po dojednání konkrétních detailů o něm budou rozhodovat 17. března na dalším summitu v Bruselu.