Podle Bílého domu připravuje syrský diktátor Bašár Asad další chemický útok v Sýrii, který má být podobný tomu z počátku dubna v syrském městě Chán Šajchún. Spojené státy proto v úterý Asada varovaly, aby od svého záměru ustoupil. Přípravy se podle USA podobají těm z doby před útokem v Chán Šajchúnu, při kterém letos 4. dubna zemřelo přes osm desítek lidí.
Oheň v táboře Grande-Synthe byl úmyslně založen na několika místech, zřejmě v důsledku pondělní rvačky mezi iráckými Kurdy a Afghánci, při které zasahovala i policie. Počet Afghánců přicházejících do tábora narůstá a tito migranti podle některých svědectví nelibě nesou sdílení prostoru s iráckými Kurdy. Nepokoje se objevují kvůli velkému přílivu nových uprchlíků, ke kterému dochází od té doby, co byl zrušen a vyklizen improvizovaný tábor Džungle u Calais.
Premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že česká vláda odsuzuje jakékoli užití chemických zbraní. Reagoval tak na úterní útok v syrské provincii Idlib a požaduje řádné vyšetření události. České velvyslanectví v Sýrii funguje jako poslední ze všech zemí EU, jeho uzavření však Sobotka nezvažuje. Podle něj by to vedlo pouze k menší informovanosti o situaci v této oblasti.
Mluvíme o stovkách tisíc přesídlených lidí, kteří žijí v táborech, ve stanech i opuštěných budovách, zároveň jsou lidé v obléhaných oblastech, kam nemají humanitární organizace žádný přístup, tito lidé nemají dostatek potravin a přístup ke kvalitní lékařské péči, říká šéf mise Lékařů bez hranic v Sýrii Carlos Francisco a dodává, že v humanitárních táborech žijí lidé ve velké zimě ve stanech. Na některých místech Sýrie prý stále dochází ke střetům a porušení klidu zbraní. Západní média podle něj už navíc Sýrii a situaci lidí nevěnují tak velkou pozornost.
"Několik lidí mi na severu Iráku říkalo, že je složité se dostat přes kontroly Islámského státu. Slyšel jsem mnoho příběhů o tom, že někdo z jejich rodiny byl zabit. A když se jim podařilo odejít, dostávali skrze SMS zprávy nebo přes sociální sítě výhrůžky, aby se vrátili. Že Islámský stát drží jejich příbuzné. Že chtějí výkupné a podobné věci,“ řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz Zdeněk Müller, logistik organizace Lékaři bez hranic, který se na konci roku vrátil ze severního Iráku.
Počet uprchlíků, kteří se loni pokusili proniknout na území Evropské unie, oproti roku 2015 výrazně poklesl. Běženci to ale budou i letos zkoušet znovu, jak o tom svědčí stovky lidí, které po Novém roce zadrželi na moři příslušníci italské a španělské pohraniční stráže. Původně uprchlíci využívali právě severoafrickou trasu, před několika lety se ale zaměřili na Balkán. Z dat ovšem vyplývá, že se běženci vrací k "osvědčené" trase přes Itálii a Španělsko.
Tisíce uprchlíků, kteří uvázli na Balkáně, teď prožívají kritické období. Oblast podobně jako velkou část Evropy zasáhly tuhé mrazy. Běženci se před nimi snaží ukrýt, kde se dá. V Bělehradě přežívají v otřesných podmínkách v opuštěných budovách zhruba dva tisíce lidí, především běženci z Afghánistánu, Pákistánu, Iráku a Sýrie. Rtuť na teploměru přitom v srbské metropoli v posledních dnech klesla až ke 20 stupňům pod nulou.
Teploty klesají hluboko pod bod mrazu na většině míst Evropy, dokonce i v Řecku a na Balkáně. Tisíce migrantů uvězněných v uprchlických táborech jsou nuceny čelit zimě jen ve stanech. Atény tvrdí, že všichni běženci dostali k dispozici ubytování, ve kterém jde zimu přečkat. Dobrovolníci však informují o stovkách lidí bojujících s hrozbou podchlazení. Mezi nimi jsou i malé děti. V Srbsku žije ve stanech přes tři tisíce běženců.
Vlna mrazu a sněhové bouře zasáhly nejen sever a východ Evropy, ale také obě pobřeží Spojených států. Nejvíce obětí hlásí Polsko, kde teploty klesly na více než 20 stupňů po nulou. Nejčastější příčinou je umrznutí lidí bez domova nebo dopravní nehody způsobené špatnou viditelností a námrazou. Na východě USA zemřeli během víkendu čtyři lidé. Nejvíce problémů má ale Severní Karolína, kde poprvé po 20 letech teploty klesly pod bod mrazu.
V Afghánistánu myslel na rodinu. Teď je o Vánocích doma v Česku a myslí na vojáky nasazené ve válečných oblastech. "Této rozpolcenosti už se asi nezbavím," říká velitel roty chrudimského výsadkového praporu Marek Štěpánek. Právě jeho prapor má největší ztráty na životech. "Ne každá rodina má štěstí, že je celá a ve zdraví doma. I když to většina lidí bere jako samozřejmost, zdaleka tomu tak není," dodává kapitán. V riskantních zahraničních misích působí v současnosti 400 českých mužů a žen.
V obleženém Aleppu stále žije zhruba 250 tisíc lidí. Jeho východní část je v držení protivládních povstalců. Nejen ti však musí čelit intenzivnímu bombardování syrské armády. Z obklíčeného města není úniku a Damašek se svým ruským spojencem útočí i na civilní cíle. Po středeční ofenzivě byly zasaženy i dvě nemocnice. Ve městě už není bezpečno nikde. Obyvatelé trpí nedostatkem jídla i lékařské péče. Každou noc se potmě snaží přečkat nové nálety.
"Džungli", neblaze proslulý uprchlický tábor ve francouzském Calais, čeká zánik. Jeho vyklizení oznámil ministr vnitra Bernard Cazeneuve s tím, že k uzavření tábora bude přistupovat s největším odhodláním. Kdy přesně k tomu dojde, nesdělil. Není přesně jasné, kolik lidí v uprchlickém táboře u Calais žije. Údaje státu a nevládních organizací se rozcházejí.
Mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF) oznámila, že se kvůli "bezhlavému bombardování a nespolehlivým zárukám" ze strany arabské koalice v čele se Saúdskou Arábií stahuje se severního Jemenu. Arabská koalice pomáhá jemenské vládě v boji s šíitskými povstalci. MSF tak reaguje na útok z tohoto týdne, při kterém byla zasažena nemocnice podporovaná Lékaři bez hranic. O život přišlo 19 lidí a dalších 24 jich utrpělo zranění. Lékaři bez hranic útok označili za již čtvrtý na jimi podporovaná zdravotnická zařízení v Jemenu a dosud nejkrvavější. Nálety v severní části země, která je baštou povstalců, v posledních týdnech po zkrachování mírových rozhovorů zesílily.
Nálet nejspíš podnikla arabská kolice, kterou vede Saúdská Arábie a jež bojuje na straně jemenské vlády proti šíitským rebelům.
Mrtvá těla jednadvaceti žen a jednoho muže byla nalezena na gumovém plavidle ve Středozemním moři, oznámila dnes v Římě společnost Lékaři bez hranic (MSF). Z lodi bylo podle ní zachráněno přes 200 osob, které byly převezeny na jiné plavidlo operující pod vlajkou MSF. Mrtví se na lodi nacházeli dlouhé hodiny, uvedla organizace. Žádné další podrobnosti o nešťastné události MSF novinářům nesdělila.
Při šesti operacích bylo v úterý ve Středozemním moři zachráněno téměř 1000 uprchlíků. Italská pobřežní stráž oznámila, že se na palubách člunů našla těla čtyř mrtvých běženců, kteří se podle všeho udusili.
Mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF) oznámila, že od pátku nebude přijímat peníze od Evropské unie ani členských států EU. Důvodem je přístup osmadvacítky k uprchlíkům a dohoda s Tureckem o vracení běženců. "Rozhodnutí vstupuje v platnost okamžitě a vztahuje se na všechny projekty," píše se v prohlášení. "Lékaři bez hranic už měsíce upozorňují na ostudnou reakci Evropy, která se zaměřuje na zastrašování lidí, místo toho, aby jim poskytla ochranu a pomoc, kterou potřebují," vysvětlil generální tajemník MSF Jerome Oberreit. Organizace připomíná, že loni dostala od evropských institucí a zemí přes 60 milionů eur.
Na světě ještě stále existují místa, která nenajdete na žádné z dostupných map. Ve většině případů jde o obydlené oblasti v rozvojových zemích. Když se na takovém místě přihodí zemětřesení nebo se začne šířit nebezpečná nemoc, humanitární organizace se na místě orientují jen pomocí navigace místních lidí nebo nepřesných, ručně kreslených map. Proto vznikla iniciativa Missing maps. Na zaplnění bílých míst na mapách pracuje spolu s dobrovolníky z celého světa. Zapojit se z pohodlí svého domova může každý, kdo má přístup k internetu.
Řecké úřady v úterý ráno zahájily postupnou evakuaci migrantů z provizorního uprchlického tábora u Idomeni nedaleko řecko-makedonské hranice. V tábořišti je podle řeckých úřadů 8199 lidí, kteří mají být přesunuti do nově postavených, lépe vybavených a zorganizovaných táborů. Zatím nejsou hlášeny žádné násilnosti, novináři ale do tábora nemají přístup.
Po nočních střetech běženců s policií bylo v řeckém uprchlickém táboře Idomeni u makedonských hranic lehce zraněno několik lidí. Podle agentury DPA byli čtyři migranti a dva policisté ošetřeni v nemocnici. Organizace Lékaři bez hranic pak ve čtvrtek oznámila, že je v táboře klid. Situace v provizorním tábořišti Idomeni, kde se tísní na 9000 migrantů, eskalovala ve středu, když se asi 300 běženců pokusilo železničním vagonem prorazit hraniční plot do Makedonie. Migranti házeli na policisty kameny, policie odpověděla slzným plynem. Řecké úřady se zatím marně snažily tábořiště vyklidit, běženci ale odmítají nechat se převést do klasických uprchlických táborů. Doufají, že se hranice otevřou.
