Vojenské příděly ruských vojáků, uniformy, ale i ukořistěné a stále platné platební karty mrtvých okupantů. Kyjevské muzeum jako jediné na světě zaznamenává válku prakticky v reálném čase. Armádní vybavení, zbraně či předměty, které ještě nedávno sloužily na frontě, zachytil přímo v ukrajinské metropoli reportér Aktuálně.cz.
Ukrajina čeká na schválení klíčového balíčku peněžní pomoci od Spojených států, bez kterého podle prezidenta Volodymyra Zelenského válku s Ruskem prohraje. Stejného názoru je i šéf Ukrajinského centra pro bezpečnost a spolupráci Serhij Kuzan. "Poslední tři měsíce bojujeme s nedostatkem munice a nedokážeme se účinně bránit před ruskými útoky," popisuje v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.
Paljanycja je domácí ukrajinský chléb a momentálně také nejprodávanější dílo mezinárodně uznávané sochařky Zhanny Kadyrove. Ta „bochníky“ vytváří z hladkých říčních kamenů, do půlky nařezaných na tenké „krajíce“. Prodejem své paljanycje umělkyně podporuje ukrajinskou armádu čelící ruské agresi.
Zatímco na Kyjev dopadaly rakety, baristka Maria připravovala v kavárně espreso. “Bylo to opravdu děsivé, ale všichni jsme naživu. Částečně žije i naše kavárna,” popisuje útok Maria, která podnik v ukrajinském hlavním městě dál udržuje v chodu.
"Sejdeme se ve 22:30 pod Památníkem nezávislosti. Teple se oblečte, vezměte si deštníky, čaj, kávu, dobrou náladu a přátele," napsal 21. listopadu 2013 ukrajinský investigativní novinář Mustafa Najem na Facebooku. To ještě nevěděl, že právě změnil směr ukrajinských dějin. Klíčovou roli v boji Ukrajiny se sousedním agresorem hraje i nyní, o deset let později.
Všichni soustředěně sledovali cíle. Nikdo nekouřil ani se nevěnoval jiné činnosti. "V půl osmé ráno jsem spatřil raketu. Za čtyři sekundy byla sestřelena," říká jeden z vojáků protivzdušné obrany "Oper", který od ukrajinského vrchního velitele získal medaili za sestřelení raket a dronů mířících na hlavní město Ukrajiny.
Ukrajinská armáda se s nástupem zimy připravuje na to, že Rusko zopakuje masivní údery na energetickou infrastrukturu z loňského roku. Zatímco ale před rokem touto dobou už elektřina na mnoha místech nefungovala a lidé doma seděli bez světla i tepla, letos se zatím Ukrajině rozsáhlé výpadky proudu vyhýbají. Experti se nicméně obávají, že masivní útoky teprve přijdou.
Před 80 lety se odehrála bitva u Kyjeva, která byla během druhé světové války součástí velké sovětské ofenzivy. Bojů u ukrajinského hlavního města se účastnili i českoslovenští vojáci. Ti do Sovětského svazu utekli před nacisty, skončili ale v gulagu. Když je po amnestii Sověti propustili, vytvořili první československou jednotku, které velel pozdější prezident Ludvík Svoboda.
Tým specialistů tento týden odstranil ze známé obří sochy Matka vlast v Kyjevě znak Sovětského svazu. Tuto připomínku komunistické minulosti a spojení Ukrajiny s Ruskem v jednom státě měla dosud socha na svém štítu. Sovětský znak na něm nahradil ukrajinský trojzubec. Vše má být připraveno na 24. srpna, kdy Ukrajina slaví den vyhlášení nezávislosti z roku 1991.
Šéf ruské Wagnerovy soukromé vojenské skupiny Jevgenij Prigožin v sobotu dopoledne prohlásil, že on ani jeho jednotky se nevzdají ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Šéf Kremlu se podle Prigožina hluboce mýlí, když je označil za zrádce.
Cherson padl do rukou ruským okupantům už na začátku března 2022, jako první velké město. 11. listopadu vetřelci odešli, ale ostřelovali město denně z protějšího břehu Dněpru. Minulý týden město zatopila voda z protržené přehrady Nova Kachovka.
Šestnáctiletý chlapec v ukrajinském Kyjevě posprejoval rudou barvou pamětní desku Michaila Bulgakova, autora známého románu Mistr a Markétka. A správci spisovatelova muzea se rozhodli ji ponechat v tomto stavu.
Kyjev v posledních dnech zažívá nejhorší ostřelování od začátku války. Rusové na hlavní město každou noc vysílají desítky sebevražedných dronů i rakety, protivzdušné obraně se daří většinu z nich sestřelovat. Místní se proto už většinou příliš nebojí a pro Aktuálně.cz popisují, že se kvůli zvukům varovných sirén nevyspí.
Státní zástupce obžaloval bývalou učitelku ze základní školy z Prahy 6 z popírání genocidia. Učitelka češtiny před žáky obhajovala válečnou agresi Ruska na Ukrajině. Škola ženu následně propustila, oprávněnost výpovědi potvrdil i soud. Hrozí jí půl roku až tři roky vězení.
V půlce března uplynul rok od doby, kdy se 37letá Olga Žmurko vypravila autem z Ukrajiny do bezpečnější části Evropy. Socioložka a výzkumnice našla dočasný domov v Brně, kde jí v začátcích pomáhali čeští dobrovolníci. I díky nim sehnala bydlení, práci v oboru i nové přátele. Začala také studovat a učit na Masarykově univerzitě. Do Kyjeva se chce vrátit, jakmile to bude možné.
Ruská odplata za ukrajinské útoky je málo tvrdá, na Ukrajině by měli trpět všichni, zaznělo v pondělí ve vysílání prokremelské televize Rossija 1. Moderátorka Olga Skabejevová litovala toho, že zejména v Kyjevě Ukrajinci nezažívají téměř žádné výpadky elektřiny a mají ve městě "moc světla". "Možná by naše odveta měla být trochu komplexnější, aby jim to bylo jasné," dodala.
Minulý týden se pro Ukrajinu stal obzvláště krutým. Obyvatelé po celé zemi truchlí za několik desítek civilistů, kteří v posledních dnech zahynuli na místech, jež leží mimo frontovou linii a mnozí je považovali za bezpečná. "Nevíme, co se stane zítra. Nikdo neví, co se stane s jeho vlastními dětmi," uvedla obyvatelka Kyjeva v reportáži agentury Associated Press.
Koncem roku 1942 se otevřely brány sovětských pracovních táborů gulagu československým občanům z Podkarpatské Rusi, kteří v letech 1939-1941 padli na útěku před okupací do rukou Stalinovy státní bezpečnosti NKVD. Ačkoliv amnestii Moskva vyhlásila již v lednu, v lágrech gulagu v těžkých pracovních i existenčních podmínkách lidé z nejvýchodnějšího cípu meziválečné republiky živořili téměř rok.
Na ukrajinské hlavní město Kyjev mířilo v pátek 40 raket vypálených Ruskem, které zemi od letošního února okupuje. V těchto podmínkách působí i diplomatický sbor na české ambasádě. A jak zjistilo Aktuálně.cz, velvyslanectví v Kyjevě má prvotřídní ochranu. Ostrahu úřadu zajišťuje Vojenská policie. Jde o podobný útvar, jenž zachraňoval životy při pádu afghánského Kábulu vloni v létě.
Ukrajinské hlavní město dva týdny před Vánoci zasypal sníh. Krásná podívaná ale budí velké obavy. Kyjev je stále ostřelován Ruskem, a i když se protivzdušné obraně většinou daří město před raketami a drony ochránit, infrastruktura je poškozena a opakovaně dochází k přerušování dodávek energie. Podívejte se, jak to ve městě momentálně vypadá.
