Noční útok na Kyjev byl jedním z nejstrašlivějších od začátku ruské agrese. Ukrajinští lídři po něm tvrdě zkritizovali mezinárodní společenství, že nedostatečně reaguje na vraždění civilistů a ničení jejich obydlí. Kyjevský starosta Vitalij Kličko tvrdí, že záchranné složky v hustě obydlené čtvrti Nyvky nalezly zbytky kazetové munice.
Výstup na svého času nejvyšší sochu světa nesoucí jméno "Matka Vlast volá", kterou najdete nad ruským Volgogradem (dřívějším Stalingradem), se stal osudným pro rektora Moskevské státní akademie tělesné kultury Nikolaje Česnokova. Při čtvrtečním výšlapu zemřel - zřejmě na infarkt - přímo uvnitř hlavy sochy. Tu Sověti postavili jako připomínku vítězství nad nacismem, podobná stojí i v Kyjevě.
Ukrajinská vláda otevřeně obvinila Čínu z účasti ve válce na straně Ruska poté, co její jednotky zadržely dva čínské občany bojující v řadách ruské armády. Dle prezidenta Zelenského jde o zásadní průlom ve vývoji konfliktu. Čína jakékoliv oficiální zapojení popřela. "Čínská prohlášení bych nebrala moc vážně," říká analytička z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) věnující se Číně Ivana Karásková.
V mládežnické reprezentaci se potkal třeba s Lukášem Dostálem, už v 19 letech chytal finskou ligu. Potom však hokejový brankář Radek Haas sešel z očí a zpátky na ledě se objevil až v současné sezoně. Vystřídal dvě pozoruhodné destinace - Island a Ukrajinu. Ve válkou zmítané zemi se aktuálně chystá na finále play off.
Bitva o lesy obklopenou vesnici Moščun uchránila ukrajinské hlavní město Kyjev před vpádem ruských agresorů. Umožnila napadené zemi bránit se už čtvrtým rokem invazi vojsk kremelského vládce Vladimira Putina.
Tři roky uplynuly toto pondělí od chvíle, kdy Rusko útokem na Ukrajinu rozpoutalo největší konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Následující řádky jsou osobní vzpomínkou šéfredaktora Aktuálně.cz Matyáše Zrna na první dny invaze.
Střet o letiště v Hostomelu zásadně ovlivnil průběh ruské invaze na Ukrajinu. Pokud by se Rusům podařilo obsadit letiště podle jejich plánu, měli podle vojenských expertů reálnou šanci rychle dobýt Kyjev, svrhnout vládu prezidenta Volodymyra Zelenského a následně ovládnout celou zemi.
Zatímco na opuštěnou silnici v ukrajinských lesích padá sníh, nocí zní motory startujících dálkových útočných dronů. Mají za cíl oslabit ruskou armádu daleko za frontou, v místech, kde Kreml skladuje munici a vojenské vybavení. "Neprozradíme, kde udeříme. Ale bude to bolet," naznačuje v reportáži agentury Reuters ukrajinský velitel.
Až do pátého prosince roku 1994 byla Ukrajina oficiálně třetí největší jadernou mocností na světě. Letos si země připomíná 30. výročí Budapešťského memoranda, v jehož rámci byly po rozpadu Sovětského svazu "zděděné" jaderné zbraně předány Rusku výměnou za záruku podpory, bezpečnosti i územní celistvosti. Skoro tři dekády od podepsání dokumentu toho země napadená ruským agresorem lituje.
Několikrát týdně se hlavní kyjevské náměstí Nezávislosti, známé jako Majdan, mění ve smuteční síň pod širým nebem. Rodina, spolubojovníci a další lidé se tady loučí s hrdiny, kteří padli ve válce proti Rusku.
Fotbalový stadion Valerije Lobanovského v Kyjevě je výjimečný tím, že stojí v centru města. Snad nikde jinde v Evropě není fotbalový stánek hned vedle hlavního náměstí.
Ukrajinští odborníci varovali, že tato zima bude o hodně těžší než loňská. Čtvrteční masivní útok ruských raket, který cílil na energetickou infrastrukturu, jejich předpovědi potvrzuje. Analytik Tomáš Řepa upozorňuje, že Rusové chtějí bombardováním ještě více zkomplikovat běžný život obyvatel a vyvíjet na Kyjev nátlak, aby případně zvážil územní ústupky.
Ukrajinka Lesja pracuje jako učitelka ve školce a ještě před začátkem plnohodnotné ruské invaze se bála dotknout zbraně. Teď téměř denně vyrábí se svým mužem a otcem drony pro vojáky na frontě. Jak říká, už nevěří, že Západ pomůže. A není jediná. Na výrobě bezpilotních letounů se dnes podílí už tisíce Ukrajinců.
Do vesnice Chabany na jihozápadním předměstí Kyjeva přijíždí velká bílá dodávka. Ze všech stran polepená ukrajinskými vlajkami veze několik vysídlených dětí a rodinu z okupované části Chersonské oblasti. Když se otevřou dveře auta, dobrovolníci skupinu lidí zahalí do ukrajinských vlajek a ujišťují ji, že už je v bezpečí.
Kyjev v pondělí čelil jednomu z nejhorších útoků od začátku války. Rusové při něm zasáhli i dětskou nemocnici, což si vyžádalo tři oběti včetně jednoho dítěte. Lékaři a sestry chránili pacienty vlastními těly. Deník Aktuálně.cz přináší obsáhlou reportáž ukrajinských novinářek o útoku na největší dětskou nemocnici v zemi. Rusko ten den ostřelovalo i města Dněpr, Kryvyj Rih, Slavjansk a Kramatorsk.
V pondělí Ukrajinou otřásl jeden z nejotřesnějších útoků od začátku ruské invaze. Kyjevskou dětskou nemocnici zničila ruská raketa a zabila nejméně čtyři děti. Poté co Moskva vinu odmítla a obvinila Ukrajince, se o úderu začaly šířit dezinformace. Jak doložilo několik předních investigativních serverů, jednoznačným viníkem krveprolití je Moskva. A známí jsou i konkrétní pachatelé.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken v úterý vzkázal Ukrajincům, že za svobodu jejich země i jinde bojují nejen Spojené státy, ale i velká část světa. Prohlášení šéfa americké diplomacie se ale od jiných projevů podpory Kyjevu lišilo tím, že jej učinil na pódiu sklepního baru v ukrajinské metropoli, a to krátce předtím, než si s tamní kapelou zazpíval a zahrál na kytaru.
Vojenské příděly ruských vojáků, uniformy, ale i ukořistěné a stále platné platební karty mrtvých okupantů. Kyjevské muzeum jako jediné na světě zaznamenává válku prakticky v reálném čase. Armádní vybavení, zbraně či předměty, které ještě nedávno sloužily na frontě, zachytil přímo v ukrajinské metropoli reportér Aktuálně.cz.
Ukrajina čeká na schválení klíčového balíčku peněžní pomoci od Spojených států, bez kterého podle prezidenta Volodymyra Zelenského válku s Ruskem prohraje. Stejného názoru je i šéf Ukrajinského centra pro bezpečnost a spolupráci Serhij Kuzan. "Poslední tři měsíce bojujeme s nedostatkem munice a nedokážeme se účinně bránit před ruskými útoky," popisuje v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.
Paljanycja je domácí ukrajinský chléb a momentálně také nejprodávanější dílo mezinárodně uznávané sochařky Zhanny Kadyrove. Ta „bochníky“ vytváří z hladkých říčních kamenů, do půlky nařezaných na tenké „krajíce“. Prodejem své paljanycje umělkyně podporuje ukrajinskou armádu čelící ruské agresi.
