Analýza společnosti Boston Consulting Group se zaměřila na kvalitu života ve více než 160 státech světa. Stejně jako před rokem se nejlépe umístilo Norsko. Z bývalých socialistických zemí střední a východní Evropy skončilo nejlépe Slovinsko. Poslední místo žebříčku obsadila Středoafrická republika.
V žebříčku společenského rozvoje Social Progress Index skončilo první Finsko, nejhůře z 133 zemí dopadla Středoafrická republika. Česko stejně jako před rokem skončilo na 22. místě. Index vznikl jako alternativní ukazatel kvality života vedle hrubého domácího produktu a podobných údajů.
Uvnitř ekonomicky nejsilnějších zemí světa se zvyšují nejen rozdíly v příjmech mezi jednotlivými regiony, ale také v kvalitě bydlení, bezpečnosti či životního prostředí. Obecně jsou se svým životem nejvíce spokojeni obyvatelé švýcarských regionů, naopak nejméně v Maďarsku.
Podle porovnání HDP na obyvatele Česko už dříve předběhlo dva starší členy EU - Portugalsko a Řecko. Letos se dostalo na 85 procent unijního průměru. Horší je to podle ukazatele "skutečné individuální spotřeby" AIC, podle něhož patří Česku až 20. místo.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj zveřejnila doporučení, jak zvýšit životní úroveň. V případě České republiky hovoří hlavně o potřebě zvýšit produktivitu práce.
Průměrný čistý měsíční příjem na osobu v Česku stoupl na 13 135 korun za měsíc, uvedl dnes Český statistický úřad. Příjmovou chudobou bylo loni ohroženo 9,7 procenta Čechů - meziročně se jejich podíl nezměnil.
Mezi uživateli internetu ve 22 zemích světa mírně převažují lidé, kteří si chtějí spořit na budoucnost, nad těmi, co si chtějí hlavně užívat života. Čísla jsou však velmi vyrovnaná, ukazuje průzkum společnosti GfK. Jedinou zemí, kde se většina přiklání ke spoření, je Hongkong. Hned po něm následuje Česko.
Ceny v Česku jsou šestnácté nejnižší v Evropě, nejdráže je ve Švýcarsku, v Norsku a na Islandu. Ukazuje to srovnání podle dat v databázi Numbeo, kam lidé zadávají konkrétní ceny zboží a služeb. Kupní síla v Česku je osmnáctá nejvyšší ze 41 srovnávaných zemí. Nejvíce se Čechům vyplatí pracovat ve Švýcarsku, kde si pak navzdory vysokým cenám mohou dovolit dvakrát více zboží a služeb než v Česku.
Podle německých expertů by běžní Ukrajinci ročně potřebovali zboží a služby za osm až 11 miliard dolarů, aby se "smazaly" následky havárie jaderné elektrárny Černobyl. Šlo by o kompenzaci za strach, stres a další psychické problémy, kterými dodnes v souvislosti s Černobylem trpí. To je více, než tamní vláda od roku 1986 dala na odstraňování kontaminace.
Columbijská univerzita vypracovala pro OSN porovnání 157 států na základě takzvaného indexu štěstí.
Singapur zůstává nejdražším městem světa. Evropa má v první desítce pět zástupců. Naopak nejlevnějším městem je Lusaka, hlavní město Zambie. Letošní žebříček výrazně ovlivnil růst dolaru a naopak pokles dalších měn, včetně eura. Dopad měl také pokles cen ropy a komodit a geopolitické napětí.
První pětku doplňují Curych, Auckland, Mnichov a Vancouver. Globální centra jako Londýn, Paříž, Tokio a New York se nedostala ani mezi nejlepších třicet a zaostávají za většinou velkých měst Německa, Skandinávie a Austrálie. Ukázal to žebříček sestavovaný konzultační společností Mercer. Praha skončila na 69. místě a je na tom nejlépe z měst střední a východní Evropy. Průzkum hodnotí celkem 230 měst.
Online deník Aktuálně.cz porovnal kvalitu života ve všech čtrnácti krajích České republiky. Index je nejvyšší v Praze, kde dosáhl 0,73 bodu na škále od nuly do jedné. Nejslabší Moravskoslezský kraj získal 0,31 bodu. Hodnotili jsme čtyřiadvacet kritérií.
Nejlépe se lidem žije v hlavním městě. Ukazuje to analýza Aktuálně.cz, která srovnává kvalitu života ve všech čtrnácti krajích ČR. Nejnižší kvalitu života mají obyvatelé Moravskoslezského, Ústeckého a Olomouckého kraje.
Ekonomická krize definitivně skončila, "dobré časy" se do Česka vrátily loni v červnu. Ukazuje to index prosperity, který porovnává vývoj reálných mezd a míru nezaměstnanosti. V prosinci 2015 dosáhl nejvyšší hodnoty od září 2007, spočítal ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Stále více států uvažuje, že otestuje model nepodmíněného základního příjmu. Zastánci jednotné dávky pro všechny vyzdvihují větší svobodu, transparentnost, jistotu a spravedlnost. Kritici se naopak obávají, že lidé ztratí motivaci k práci. Veřejné finance je podle nich navíc nutné k podobným experimentům nejprve stabilizovat.
Takzvaný index mizérie hodnotí ekonomiku nejen podle růstu (HDP), ale také třeba podle nezaměstnanosti, inflace nebo úrokových sazeb. Česko je podle amerického profesora páté nejlepší v Evropě a čtrnácté na světě (chybí ovšem ještě data ze Švýcarska). K podobnému výsledku došel i ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Ne vždy platí, že nejbohatší národy mají nešťastnější zaměstnance na světě. Například Velká Británie skončila až na 29. místě a USA na 30. místě z padesáti pěti zkoumaných zemí. Česko překvapilo devátým místem. Nejméně jsou zaměstnanci spokojení v Japonsku.
Nová studie zveřejněná na Světovém ekonomickém fóru v Davosu porovnává 60 vybraných států podle toho, jaký si vytvořily obrázek za hranicemi.
Přestože se reálná mzda od vzniku samostatné České republiky zvýšila téměř na dvojnásobek a dvě třetiny domácností vlastní majetek, který má hodnotu přes milion korun, cítí se lidé hůře než v roce 1990. Ukazuje to studie Češi 1990-2015, kterou zveřejnila poradenská společnost KPMG. Podle expertů za to může hlavně frustrace, že doháníme příliš pomalu Západ, a rostoucí nejistota.
